"Na první pohled zde chybí hned několik věcí. Už jen samotný bezbariérový přístup je nejasná záležitost. Pro někoho jsou přece bariérou třeba čtyři schody, někdo ale nezdolá ani jeden miniaturní," hodnotí atlas dlouholetý vozíčkář František Fux.
Pomůcka pro handicapované obsahuje podrobnou mapu středu města s vyznačenými institucemi, památkami nebo objekty občanské vybavenosti. Kromě kaváren, bankomatů, hotelů nebo lékáren tady však lze najít i parkovací místa, zastávky či linky městské dopravy. V mapě jsou zanesena jak místa bezbariérová, tak ta s omezeným přístupem.
"Některé obchody nebo třeba banky jsou podle mapky pro mě přístupné s asistencí. Je vidět, že tuhle věc nemohl dělat někdo, kdo opravdu řeší bariéry. Co vlastně znamená ta asistence?" nerozumí vysvětlivkám Fux. "Vždyť já vážím s vozíkem asi 250 kilogramů. Tuhle váhu nikdo do schodů prostě nedostane," dodává invalida.
Asistence nebo schody však nejsou jedinými mouchami příručky. Chybí například i vyznačení bezbariérových přechodů pro chodce nebo detailní trasy městem, kde mohou být i vozíčkáři plně a bez obav mobilní. Takové existují například v obdobě atlasu, kterou vydala Olomouc.
Na atlase se podílela i Liga vozíčkářů, ale jen ze začátku
Příručka vyšla v nákladu čtyř tisíc kusů a město stála téměř sto tisíc korun. Na její tvorbě se podílel zejména Geografický ústav Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity nebo Pražská organizace vozíčkářů. Konkrétní brněnský zástupce handicapovaných na soupisce spolutvůrců chybí.
"Na atlasu samozřejmě pracovaly i další organizace, i místní," ujišťoval však mluvčí Brna Pavel Žára. Které instituce to byly, však nedokázal vyjmenovat.
Zpočátku se na výtvoru podílela například brněnská Liga vozíčkářů. "U finišování projektu jsme již nebyli, vznikal několik let," uvedla pracovnice ligy Kateřina Poláčková. Podle ní je však dílo města povedené.
První publikace svého druhu v Brně je nyní dostupná na několika místech. "K dostání bude v informačních a turistických centrech, na úřadě práce v Mojmírově ulici a také v dalších organizacích pro osoby s postižením," vyjmenovala Eva Rossi z magistrátního odboru zdraví.
Podle informací v brožuře mohou vozíčkáři novinku sehnat například celkem ve třech bezbariérových informačních centrech. Jedno z nich je však dostupné pouze v letní sezoně a další již neexistuje. Jedinou funkční alternativou tak zůstává Informační centrum Špilberk.
