Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Kolektiv naše děti často nezvládnou, říká ředitel jediné autistické školy

  9:34aktualizováno  9:34
Na Základní škole Štolcova v Brně, která teď provizorně sídlí v ulici Lomená, nezačíná výuka zvoněním v osm hodin ráno a žáci si v aktovce nenosí klasické učebnice. Specializuje se totiž na výuku autistických dětí. Jako jediná v Česku.

Tomáš Musil, ředitel brněnské základní školy zaměřené na autisty, má se školou velké plány. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Její ředitel Tomáš Musil ji vede už 19 let. Rodiče do ní vozí žáky z celého kraje. Musil má proto velké plány na rozšíření. Kromě více tříd základky chce přistavět i mateřinku a střední školu praktickou, která by se opět specializovala jen na děti se specifickým postižením.

„Vzhledem k velkému počtu neustále přibývajících autistů nestačíme pokrýt poptávku. Řešíme otevření dalších prostor, které by nám umožnily spustit školku. Z ní by děti plynule přešly na základní školu a pak by mohly pokračovat na střední praktické. Takže bychom zajistili péči a vzdělávání od tří do dvaceti let,“ vysvětluje Musil.

Čím to, že dětí trpících autismem tak přibývá?
Dřív nebyla dostatečná diagnostika, neznal se ten problém. Často to byly nevychované děti s poruchou chování. Až kolem roku 2000 vypsalo ministerstvo školství projekt, v němž do každého kraje jmenovalo koordinátora, který měl zjistit, jaká je s autisty situace. Jihomoravská koordinátorka Zuzana Žampachová navrhla, že by bylo potřeba autisty začít vzdělávat, a začala se hledat vhodná škola.

A padla volba na vás...
Kraj oslovil ředitele zvláštních škol a my jsme byli jednou z nich. Ukázalo se, že máme nejvhodnější podmínky, protože budova na Štolcově má jen z jedné strany ulici, jinak ze všech stran zahradu. Takže v roce 2003 jsme otevřeli první třídu pro děti s autismem, ve zbylých osmi jsme měli žáky s mentálním postižením. Další rok jsme nabídli zase první třídu pro autistické děti a pro žáky s mentálním postižením jsme už novou neotevírali. Tak se to postupně otáčelo, až se škola stala jedinou v Česku, jež má jen autisty.

Tomáš Musil

  • Ředitelem ZŠ Štolcova v Brně je už 19 let. Původně se škola specializovala na žáky s lehkým mentálním postižením, v roce 2003 tady otevřeli první třídu pro autisty s mentálním postižením.
  • Škola má 73 žáků a celkem 11 tříd. V každém ročníku otevřeli jednu třídu, loni se jim s krajem povedlo vyjednat tři třídy pro prvňáky.
  • Od kraje dostali svěřený areál v Hapalově ulici. Na jeho opravu shánějí peníze. Má tam vzniknout mateřská a střední praktická škola zaměřená jen na autisty.

To není moc v souladu s principem takzvaného inkluzivního vzdělávání. Vy asi inkluzi moc nepodporujete, že?
Někdy nás označují za diskriminační. A nejen nás, ale i jiné speciální školy. To je nesmysl. Myslím, že rodiče by měli mít možnost se rozhodnout a zvolit si, kam jejich dítě půjde. Jsou děti, a zvláště u některých autistů to platí, u nichž prostě inkluze nejde. Naši žáci mají problém být ve větším kolektivu. Jsou to děti, které mají autismus v kombinaci s mentálním postižením. Ať už lehčím, nebo těžším. Do budoucna bychom chtěli otevřít i třídu pro děti s autismem bez mentálního postižení. Letos jsem řešil nespočet telefonátů z běžných základek, jestli nemáme místo, protože oni je tam nezvládají. Když se autistické dítě dostane do stresu, vyvolá to u něj agresivitu, afekt. A víte, co je zajímavé? V daleko větší míře trpí autismem kluci než holky.

Má to nějaké vysvětlení?
Bohužel, obecně se toho totiž o příčinách autismu příliš neví. Vzpomněl jsem si na to proto, že jsme tu měli jednoho hocha, který měl velký problém, když kolegyně přišla ve sportovních legínách. Začal na ni křičet, co si to dovoluje. Otevřel okno, jednou nohou si stoupl na parapet a chtěl skočit. Prý kvůli tomu, aby kolegyni zavřeli, že si dovolila vzít legíny. Takže jsme pro něj vyčlenili místnost v přízemí, odkud by nevadilo, kdyby vyskočil do trávy. V kapse měl kolega bezdrátový zvonek. Když začal žák vyvádět, zazvonil na nás a přiběhli jsme mu na pomoc. A dokážete si představit, jak by takové dítě mělo fungovat v kolektivu dětí běžné základky?

Kvůli tomu jste zrušili zvonění ohlašující začátek a konec hodiny? Aby to děti moc nerozrušilo?
Většině našich žáků by zvonění vadilo, u některých by mohlo vést až k afektu. Nejsme internátní škola, děti k nám rodiče vozí téměř z celého kraje a někdy je ráno nestihnou do školy připravit tak, aby tady na osmou byly. Nemůžeme dítěti po pozdním příchodu napsat neomluvenou hodinu. Takže když přijde třeba o půl deváté, přijde o půl deváté. Svět se nezboří. Ani když přijde v devět. Měli jsme žákyni, které se otočil biorytmus. Ve dne spala a v noci byla vzhůru. Když náhodou „fungovala“ ve dne, mohli s ní rodiče kdykoliv přijet do školy, ale spíš naši pedagogové docházeli k nim domů. A to ještě ani ne zdaleka každý den.

Jak u vás vypadá výuka? Mají děti klasické předměty jako přírodopis nebo dějepis?
V každé třídě máme pedagogický tým složený z třídního učitele, netřídního učitele a na půl úvazku asistenta pedagoga. U každé třídy je navíc oddělení školní družiny s vychovatelem. Družina funguje do 15 hodin. Učitel se většinou s žáky učí individuálně. Děti s lehkým mentálním postižením klasické předměty mají, jen jsou na ně snížené nároky. Děti s těžším postižením jedou podle programu pro speciální školy a výuka u nich je zaměřená hlavně na praktické dovednosti a základní orientaci v životě.

Přitom představa o autistických dětech je často taková, že jsou to nadměrně inteligentní děti...
Jako Rain Man. (úsměv) To není úplně náš případ, ačkoli taky tu máme takového hocha. Řeknete mu datum, třeba 25. dubna 1992, a on vám řekne, že ten den byla sobota. Má jednostranně vyvinutou inteligenci. V něčem mohou být tyto děti opravdu inteligentní. Problémy nastávají třeba později v pubertě, kdy se nedokážou vypořádat se svou sexualitou a nedochází jim, že některé věci se na veřejnosti nedělají.

Je šance na zlepšení?
Čím dřív se jim začneme věnovat, tím větší ta šance je. Proto bychom chtěli otevřít mateřskou školu.

Na čem to vázne?
Areál v Řečkovicích, kde bychom chtěli prostory zrekonstruovat, je ve vlastnictví kraje. Máme hotovou projektovou dokumentaci a vyřizuje se stavební povolení. Pokud by se nám podařilo získat státní dotaci, mohli bychom školku i střední školu otevírat v roce 2021.

To byste byli i první střední školou zacílenou čistě na autisty. Co by se učilo tam?
Šlo by o praktickou školu zaměřenou na základní oblasti života, kam by šly děti, které nezvládnou běžné střední vzdělávání. Už teď je u nás například součástí výuky na základní škole to, že je učíme obouvat, vyzouvat, zavazovat tkaničky.

Proč jste se stal ředitelem autistické školy? Měl jste sám osobní zkušenost s dítětem trpícím touto specifickou poruchou?
K tomu, abych se stal ředitelem školy, mě přemluvily kolegyně, které měly před penzí. Prý věděly, že se mnou budou mít klidný odchod do důchodu. (smích) Nicméně osobní zkušenost s autisty jsem až do roku 2003, kdy jsme otevřeli první speciální třídu, neměl. Slyšel jsem srovnání světa autistů se světem ostatních lidí: „Představte si, že vás naloží do raketoplánu, odvezou na jinou planetu, kde je jiná civilizace, jiná forma života. Ničemu tam nerozumíte, neznáte jejich pravidla.“ A tak jsou na tom autisté v našem světě.



Nejčtenější

Zničené plavky místo romantického zážitku. Největší molo v Česku lepí

Největší molo v Česku lepí, pouští smůlu

Brněnská přehrada má největší molo v republice za víc než tři miliony korun, návštěvníci se mu ale vyhýbají. Dřevěný...

Voda na příděl. Na vyschlé Moravě musí lidem stačit sto litrů denně

Starosta obce Maršov Jaroslav Bytešník ukazuje vyschlé toky, co vždy mely hodně...

Zákazy plnit z vodovodní sítě bazény a zalévat zahrady už nestačí. V šesti obcích na jižní Moravě platí ode dneška...



Zateplili školu, aby ušetřili. Nevyřešili ale větrání a za energie doplácí

Ilustrační snímek

V Hrušovanech u Brna zateplili školu, ale bez vzduchotechniky. Místo úspory teď musí pravidelně větrat. Nejen že úspor...

Z vily krále plísňových džínů Hošny je ruina, nový majitel ji přestaví

Podnikatel Rudolf Hošna byl v 90. letech v Brně pojmem. Stejně jako jeho vila.

Legendární Hošnova vila v brněnských Pisárkách je nyní útočištěm pro bezdomovce. Nový majitel chce zchátralý objekt,...

Úhyn ryb v největším moravském rybníce je vyšší. Ztráta je kolem 100 tun

V rybníku Nesyt na Břeclavsku kvůli horkému počasí, které způsobuje nedostatek...

V rybníce Nesyt na Břeclavsku kvůli horkému počasí, které způsobuje nedostatek kyslíku ve vodě, a nedostatku vody...

Další z rubriky

Fanoušci dopravy mohou v Brně adoptovat sedačku ve „zlaté“ tramvaji

Do brněnských ulic vyjela tramvaj připomínající 150 let MHD.

Brněnský dopravní podnik připravil ke svému kulatému výročí překvapení pro fanoušky tramvají. Ve speciálním voze si...

Na zalepené molo nastoupila četa. Čistila smůlu, která ničila plavky

Aktuální pohled na molo mezi Rakoveckou zátokou a loděnicí dopravního podniku....

Výrobce největšího mola v České republice, které se nachází na Brněnské přehradě, vyčistil povrch od smůly. Nápravu...

VIDEO: Z pár kulis vybudoval v lomu město jako z Divokého západu

Amfiteátr westernového městečka v Boskovicích

Ve westernovém parku v Boskovicích se návštěvníci ocitnou jako na Divokém západě, kde doslova neplatí české koruny, ale...

Vzpomínáme: Kdo nechal sestru jíst mouchy a kdo chutnal žížaly?
Vzpomínáme: Kdo nechal sestru jíst mouchy a kdo chutnal žížaly?

Když jsem u nás v kanceláři řekla, že chystám článek o příhodách z dětství, spustila se lavina vzpomínání. Redakce se smíchem rázem otřásala v základech. Jedna si ostříhala řasy, druhá si touhu po papouškovi splnila v bažantnici, třetí nutila mladší sestru jíst mrtvé mouchy… a to není zdaleka všechno!

Najdete na iDNES.cz