Trenažér k nácviku záchrany při nehodě auta | foto: Policie České republiky

Auto bylo na střeše a policisté se snažili dostat ven - to všechno umí trenažér

  • 0
Brněnští policisté si na vlastní kůži vyzkoušeli, jak těžko se dostává z auta po nehodě. Posloužilo jim k tomu speciálně upravené auto. Okolo šedesáti strážců zákona prožilo pocity nešťastníků, kteří uvízli v autě otočeném třeba na střechu. Pak se učili, jak se z něj lze dostat ven.

Trenažér na ruční pohon simuluje pohyb vozidla při autonehodě. Vůz umístěný na speciální konstrukci se několikrát přetočí kolem své osy a pasažér zůstane viset vzhůru nohama. Jeho následným úkolem je dostat se ven z vozu.

"Problém je vylézt z auta a vyprostit se z bezpečnostního pásu, protože jste celou dobu hlavou dolů. Musíte se jednou rukou vzepřít o střechu vozu, nadlehčit se, druhou rukou pak odepnout pás a vysoukat se ven," popsal svůj zážitek policejní mluvčí Aleš Mergental.

V cvičném autě jsou umístěny PET lahve, krabice a další drobné předměty. Napodobují věci, které se běžně v autě nachází. Právě pohyblivé věci ve vozidlech představují velké riziko jak pro řidiče, tak pro pasažéry.

"Dalo by se říct, že podmínky, ve kterých se řidič v havarovaném autě nachází, jsou ideální. Není zraněný, byl připoutaný, nejsou rozbitá okna a střecha vozidla je neporušená," doplnil Zoltan Bíro, jeden z hlavních konstruktérů cvičného vozu.

Policisté se učili jen teorii, chyběl nácvik
Doposud se příprava policistů na dopravní nehody odehrávala pouze v teoretické rovině podobné běžné výuce v autoškole. Proto trenažér brněnským policistům bezplatně zapůjčila vojenská akademie. Muži zákona získají představu, co se v autě, které se při havárii několikrát otočí a zůstane na střeše, odehrává.

"Více než osmdesát procent řidičů pochopitelně neví, jak vylézt z vozidla, které je otočené na střechu. Právě v tomto trenažér policistům nejvíce pomáhá," vyzdvihl trenažér Bíro.

Cvičný vůz zkonstruoval Bíro se svými kolegy z vojenské akademie. Karoserii vozu zapůjčila mladoboleslavská Škodovka a vojáci si zbytek konstrukce trenažéru upravili svépomocí.

"Na cvičném vozu jsme s kolegy pracovali jeden až dva měsíce. Protože neexistovala žádná dokumentace, vše probíhalo metodou pokus omyl, až se nakonec práce podařila a trenažér snad bude sloužit dobré věci," dodal Bíro.