Její druhový název v latině zní: obtížná. Bakterie klostridium žije v lidských střevech, jakmile se přemnoží, je zle.
"Onemocnění ohrožuje zejména starší oslabené pacienty, u kterých v důsledku předchozí léčby antibiotiky došlo k porušení jejich běžné střevní mikroflóry," říká Jaroslav Kubiš z blanenské nemocnice. Letos už našli zrádnou infekci u dvou pacientů.
Podobně jsou na tom zdravotnická zařízení po celém kraji. Čím větší nemocnice, tím více nemocných. Například ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v tomto roce onemocnělo klostridiovou kolitidou 67 pacientů. "Ve srovnání se stejným obdobím roku minulého došlo k mírnému nárůstu," připouští mluvčí Šárka Urbánková.
Bakterie klostridium, která při množení začne okamžitě vytvářet toxiny, se nejčastěji projevuje vleklými průjmy s bolestmi břicha. Některé symptomy, které pacienti popisují, připomínají chřipku.
Léčba zní zdánlivě jednoduše - vysadit antibiotika, která bakteriální nerovnováhu ve střevech způsobila. "Léčit ji lze zejména vysazením antibiotik a infuzemi. V závažnějších případech se pak podává metronidazol, případně vankomycin. Někdy se zvažuje i operace, ale ta má vysokou úmrtnost," říká Petr Svoboda, ředitel kyjovské nemocnice, kde letos zaznamenali osmnáct případů.
Ale může být i nejhůř. Oslabený organismus se jejím toxinům nedokáže bránit a pacient může na komplikace i zemřít.
Bakterie snáz zdolá starší lidi
"Pokud se rozvine šok, provádí se běžná léčba šoku. U nás zemřela jedna pacientka," doplňuje Svoboda. A kyjovská nemocnice v tom není sama. "Na našem oddělení zemřel jeden pacient. Lidé většinou zemřou na nějakou závažnou základní diagnózu - například selhání srdce, protože se celkově vyčerpají," říká primářka infekčního oddělení břeclavské nemocnice Olga Měšťánková.
Dalšími důvody může být nepohyblivost pacientů či léčba cytostatiky. Lékaři se však zdráhají mluvit o těžkých případech, které skončily smrtí. Proto je často vůbec nechtějí uvádět.
Klostridie - životu nebezpečná bakterie
Podle hygieniků lékaři na jižní Moravě nahlásili doposud 156 případů tohoto onemocnění. "Z nich zemřelo šest lidí. Všichni měli závažné diagnózy a byli ve vysokém věku mezi sedmdesáti a pětadevadesáti lety," upřesnila krajská hygienička Renata Vaverková.
Podle ní se na zvyšujícím se počtu nemocných může podílet i lepší diagnostika. "V naší nemocnici o tomto riziku víme a ohroženým pacientům s průjmovým onemocněním je stolice na přítomnost klostridiového toxinu rutinně odebírána," říká Kubiš z Nemocnice Blansko.
Agresivní bakterie se typicky objevuje právě v nemocnicích, kde leží větší množství lidí, které oslabila léčba antibiotiky.
"Infikovaný jedinec vylučuje ve stolici spóry, které se stávají zdrojem nákazy dalších osob. Spóry jsou odolné vůči běžným dezinfekčním prostředkům a dokážou velmi rychle zamořit prostředí," vysvětluje primářka Měšťáková, jak se nákaza šíří.
V současné době pečuje o jednoho nemocného. "Zatím se léčí s dobrým průběhem," doplňuje břeclavská lékařka.
Podle některých odborníků je klostridie stále odolnější. "Každopádně velmi záleží na rychlé diagnostice s nasazením správné léčby," říká Jaroslav Kubiš z blanenské nemocnice.
