Hned první otázka se zaměřila na chuťové vlastnosti piva. Respektive jejich změnu. "Když jsme se před deseti lety přistěhovali do Brna, tak mi Starobrno vůbec nechutnalo. V posledních pár letech si ho ale s chutí dám. Je to tím, že už jsem si na jeho chuť zvyknul, nebo se něco stalo s recepturou nebo výrobní technologií a pivo se nějak změnilo k lepšímu?" zajímalo čtenáře s přezdívkou trenér.
ON-LINE ROZHOVORPřečtěte si všechny odpovědi vrchního sládka starobrněnského pivovaru - zde |
Pluháček, který odpovídá společně s tiskovou mluvčí pivovaru, v odpovědi chválou nešetřil. "Opravdu během posledních 10 let došlo k výraznému zmodernizování našeho pivovaru. Nejvíce se investovalo do výrobního zařízení na kvašení a dokvašování piva. To příznivě ovlivnilo chuťové vlastnosti piva," popsal.
"Další investice šly do stáčecích linek a zejména do nové varny. Podtrženo a sečteno, na výsledném produktu je to znát a reakce našich konzumentů nám dávají zapravdu," pochválil jihomoravský mok.
Nevzali mě na vysokou, šel jsem do pivovaru
"Co Vás vlastně vedlo k tomu, že jste šel studovat pivovarnictví? Neláká Vás mít svůj vlastní minipivovar?" zajímal se čtenář štamgast.
Dozvěděl se, že cestou k povolání, o které mnozí jen sní, může být i zdánlivý neúspěch. "Obrovská náhoda, po střední škole jsem se nedostal na vysokou a při procházce městem jsem narazil na pivovar a šel jsem se zeptat na práci. Rok jsem tam zůstal pracovat jako dělník ve výrobě. Chytlo mě to, tak jsem se přihlásil na vysokou školu se zaměřením na pivovarství," vzpomínal sládek.
Jakožto na odborníka přes pivo se na Pluháčka obrátil poetr968. "Co byste doporučil laikům, jak se dá poznat dobré pivo? Nemyslím konkrétní značku. Jsou pro jeho degustaci nějaká základní pravidla?" pídil se.
"Důležité je hned na začátku, jak pivo vypadá, jak je natočeno, důležitá je barva a hustá stabilní pěna. Pivo má mírně vonět po chmelu a neměla by tam být žádná cizí vůně, jako např. po ovoci či kvasnicích. Když se napijete, měli byste lehce podržet na jazyku, aby se mohla projevit hořkost. Ta by měla být příjemná, neulpívající. Pivo by mělo osvěžit, musí tedy mít vyšší říz a vybízet k dalšímu napití," vysvětlil sládek.
Čtenáři brno.idnes.cz vědí, že není důležité jen pivo, ale i to, co si dá člověk k němu. "Co vy osobně radíte k pivu přikusovat?" zeptala se proto Pepina.
"S chutí našeho piva se snoubí lahodná chuť moravských specialit: já sám si rád dám klobásku, dobré uzené, nebo chuťově výraznější sýr... Ale rád si ho dám jen tak," odpověděl Pluháček.
Pivo jako osud
Prakticky celá kariéra šestatřicetiletého muže, který vystudoval pivovarnictví na Vysoké škole chemicko-technologické, je spjata s pivovarem Starobrno. Nejprve pracoval přímo ve výrobě, pak jako operátor při instalaci nových tanků ke kvašení piva.
Pět let působil ve funkci šéfa stáčírny lahví. Jako vrchní sládek začínal v pivovaru Hostan ve Znojmě, kde strávil tři a půl roku. Poté se ve funkci manažera dodavatelského řetězce vrátil zpět do brněnského pivovaru.
Při odpovědích mu asistovala mluvčí pivovaru Kateřina Eliášová, která do společnosti Starobrno nastoupila před třemi lety. Je členkou nejužšího vedení českého Svazu pivovarníků a sladařů.
Starobrno patří Heinekenu
Brněnský podnik, který zaměstnává čtyři stovky lidí, před šesti lety ovládla nizozemská skupina Heineken a spolu s ním začlenila do své skupiny další velké pivovarnické společnosti: Královský pivovar Krušovice a skupinu pivovarů Drinks Union. Množstvím uvařeného piva se tak řadí na třetí místo v republice. Samotné Starobrno přitom ročně vyrobí téměř milion hektolitrů piva.
V sobotu 5. září se brněnský pivovar otevře veřejnosti. Tradiční akce s nabitým kulturním programem a ochutnávkou piva se těší velké oblibě, v minulém roce se jí zúčastnilo dvanáct tisíc lidí a vypilo se 260 sudů starobrněnského piva.
