„Dobrovolnický“ přístup komunistické akce Z po 30 letech od revoluce oživili ve Znojmě při plánované stavbě krytého bazénu za 210 milionů korun, jedné z největších investic posledního desetiletí.
„Je to moc peněz, tak něco přispějte,“ obrací se starosta Jan Grois (ČSSD) na místní podnikatele, aby přidali „ruku k dílu“, a apeluje na jejich patriotismus.
„Myšlenka je jednoduchá. Bezplatně věnují svoje produkty, které využijeme pro stavbu, třeba dlažbu a toalety. Ukážou tak, že to se Znojemskem myslí vážně a uvědomují si, že se jim daří dobře i díky práci našich lidí. Bazén budou přece využívat všichni od dětí až po seniory. Proč by se měl kupovat materiál z ciziny, když se to zvládne udělat u nás doma mnohem kvalitněji. Může jít o podporu v řádu milionů korun,“ vysvětluje Grois s tím, že ho velmi překvapila pozitivní reakce a velký zájem firem, některé ho prý i samy kontaktují.
„Výzva pana starosty nás oslovila. Vidím zde možnost prezentace naší firmy,“ potvrzuje třeba Petr Janda, jednatel společnosti Kludi, která nabízí vodovodní baterie.
O formě spolupráce chtějí tento týden jednat i zástupci výrobce koupelnových produktů Laufen CZ. „Budeme potěšeni, když se spolupráce potvrdí,“ přidává se manažerka marketingu firmy Ingrid Hubáček. Pozitivní odezva přišla také od společností Nevoga, H&M a Lahofer.
Hrozí model „něco za něco“
Na detaily ve smyslu, co a v jaké hodnotě firmy věnují, je podle Groise příliš brzy. Nejspíš by však šlo o formu daru, který by vždy museli schválit radní a zastupitelé.
Žádat od podniků zboží zdarma však označuje řada lidí ze Znojma za utopii. Diskutovali o tom na sociálních sítích. „Co dnes dostanete jen tak zadarmo? Je to utopie. Jinak už si moc přeji, aby bazén stál,“ napsala Zdeňka Mejzlíková.
Jiní v návrhu vidí nátlak a „levicový výstřel“. „Vážně chcete od místních firem zboží zadarmo? To je tak levicový výstřel, že bych ho být Vámi radši smazal,“ zkritizoval nápad Petr Přibil.
Proti tomu se Grois ohrazuje tím, že „nikdo nikoho do ničeho nenutí“. „Všude ve vyspělých zemích je normální, že firmy investují do regionu, kde působí. Říká se tomu společenská odpovědnost. Svým způsobem je to pro ně racionální strategie. Ušetří náklady na drahou inzerci a marketingovou prezentaci. Budou se podílet na prestižním projektu a tím zlepší i svou image pro zaměstnance,“ má jasno starosta.
Akce ZAkce Z bývala v komunistickém Československu neplacená práce, při které lidé zvelebovali sídliště, později se tak stavěly byty, prodejny smíšeného zboží i kulturní domy. Zkrátka vše, na co stát a obce aktuálně nestačily. Oficiálně se pomáhalo dobrovolně, ale ve skutečnosti to většina lidí vnímala jako formu nátlaku. Jak o tom například referuje ve stejnojmenném songu znojemský písničkář Záviš. |
Marek Zelenka, předseda brněnského sdružení Oživení, jež se věnuje i transparentnosti veřejné správy a politiky, se s tímto modelem ještě nesetkal.
„Může to dopadnout pozitivně, ale samozřejmě jistý korupční potenciál tento přístup skýtá. Firma, která se rozhodne dar dát a udělat si tak i reklamu, bude mít logicky větší zájem participovat na dění ve městě. Ani bych se tedy nedivil, kdyby se takové společnosti přirozeně snažily o zakázky města více usilovat,“ přemítá.
Starostova pobídka by mohla na firmy působit jako „nabídka, která se nesmí neodmítnout“.
„Problém bych viděl u firem, které se nezapojí, nebo nebudou moci přispět. Okna přeci na jedné budově nemohou být od různých dodavatelů. Budou mít odmítnuté firmy minusové body třeba u zakázek malého rozsahu (radnice je zadává bez výběrového řízení, pozn. red.), nebo ne? To vše ukáže čas,“ dodává Zelenka.
Spolupráce už funguje. Ale jinak
Podle brněnského ekonoma Filipa Hrůzy je znojemský model sice výjimečný, ale ne nerealistický. „Spíše se však hodí pro menší města a obce, kde mají radnice a podnikatelé k sobě blíž. Třeba pro Brno to vzhledem k velikosti i množství investic není vhodné,“ říká Hrůza.
Brněnský radní pro investice David Grund (ODS) potvrzuje, že ve spolupráci mezi městem a soukromými investory preferují komplexní přístup. „Již nyní dochází na náklady soukromých investorů k výstavbě infrastruktury, kterou po dokončení převedou na město,“ podotýká s tím, že magistrát připravuje nová pravidla.
Město tak chce nastavit podmínky pro budování větších urbanistických celků, ale i jednotlivých důležitých projektů, čímž celý proces výstavby urychlí.
Zapojování podnikatelů do veřejných investic se už přitom podle Hrůzy děje, třeba formou koncese. Příkladem je Vyškov, kde investor postavil zimní stadion, novostavbu předal městu, ale sportoviště bude 15 let provozovat. Město mu částku uhradí ve splátkách.
„Určitě stojí za pokus dlouhodobá spolupráce a nacházení nových možností, jak město a místní firmy mohou více spolupracovat – ať už ve formě darů, reklamy i právě podílu na investicích či službách,“ zamýšlí se ekonom.
Nový krytý pětadvacetimetrový bazén s osmi drahami, wellness a fitness má ve Znojmě vyrůst v areálu letní plovárny u Louckého kláštera do dvou let. Ten v městských lázních na náměstí Svobody je totiž už na hranici životnosti.
