Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Beduín z Rychtářova má svou poštovní známku

  20:46aktualizováno  20:46
Česká pošta minulý týden pustila do světa novou 21 korunovou známku s vyobrazením Aloise Musila. A to je tak trochu i čest pro Vyškov, protože tento světoznámý orientalista a objevitel slavných památek je zdejším rodákem - narodil se před 140 lety v nedalekém Rychtářově, který je dnes místní částí města.

Alois Musil na známce | foto: Vladimír Kotulán

Na slavnostní křest známky přijela do vyškovského muzea desítka badatelů ze saúdské Arábie.

"Poznatky Aloise Musila jsou pro ně stále velmi cenné a v našem muzeum je velká část jeho pozůstalosti. Požádali nás, jestli bychom nemohli velkou část jeho korespondence, deníků, do kterých si zapisoval poznámky z cest i dalších dokumentů okopírovat a poskytnout jim je k dalšímu bádání," uvedl ředitel Muzea Vyškovska František Korvas.

Některé předměty, které používal nebo přivezl z cest, vystavuje muzeum v expozici Aloise Musila a postupně tuto obsáhlou sbírku dál doplňuje. "Nedávno nám jeho rodina věnovala i fotoaparát, kterým pořizoval snímky z cest," pochlubil se František Korvas.


Objevil dnešní památku UNESCO
Katolický kněz a profesor Alois Musil byl český orientalista, biblista, cestovatel, etnograf a spisovatel. Je považován za jednoho z největších orientalistů a arabistů přelomu 19. a 20. století. Při svých výzkumech v Jordánsku v okolí skalního města Petry objevil roku 1898 pouštní palác Kusejr Amra s barevnými freskami, což vzbudilo světovou senzaci (palác je od roku 1985 památkou UNESCO).

Počátkem 20. století se stal profesorem na olomoucké a vídeňské univerzitě. S podporou vědeckých ústavů podnikl v letech 1908 až 1912 několik dlouhých cest do Palestiny, Sýrie a Iráku, kde prováděl topografický výzkum, studoval předislámské a islámské archeologické památky, etnografii a folklor a vytvořil první použitelné podrobné mapy této oblasti.

V severní Arábii žil dlouhodobě u beduínského kmene Rwala a stal se jeho členem pod jménem šejch Músa ar Rueili. Studoval i místní jazyky, a protože byl výjimečně nadaný, ovládal kromě klasických i moderních světových jazyků pětatřicet arabských nářečí.

Podporoval ho Tomáš Garrigue Masaryk, byl zpovědníkem císařovny Zity. Získal tak i politický vliv a zasadil se například o amnestii významných českých politiků a účastníků vzpoury v Boce Kotorské.

Zemřel roku 1944 v obci Otryby u Českého Šternberka a roku 1986 byly jeho ostatky převezeny do Rychtářova.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační foto
Studenti ekonomie mají svou laboratoř. Zkoumají třeba daňové podvody

Experimentovat mohou i ekonomové. Teď k tomu mají i dvě výzkumné laboratoře na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Jejich hlavní výhodou...  celý článek

Ministr obrany Martin Stropnický (ANO)
Jak se činili poslanci? Nejméně hlasoval Stropnický, nejvíc Sklenák

Jak si vedlo v uplynulém volebním období třiadvacet jihomoravských poslanců? MF DNES zmapovala jejich aktivitu. Řadě z nich se podařilo prosadit důležité...  celý článek

Zemědělci na polích u Mikulova zavlažují úrodu.
Vědci zkouší na Břeclavsku lék na sucho, inspirovali se v Izraeli

Odborníci budou v Přítlukách na Břeclavsku testovat, jak zadržet vodu v krajině a zpomalit její odtok. Obec se dostala mezi šest lokalit vybraných po celé...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.