Postavy betléma od řezbáře Tomiše Zedníka jsou nezvykle „placaté“. Vytvořil...

Postavy betléma od řezbáře Tomiše Zedníka jsou nezvykle „placaté“. Vytvořil jich devět, k tomu dvě ovce. Vyškovské jesličky chce stále rozšiřovat. | foto: Hynek Zdeněk, 5plus2.cz

Řezbář vystavoval v USA i Portugalsku. Teď dokončuje „placatý“ betlém

  • 1
Na většině náměstí se v pátek nebo o víkendu rozsvítí vánoční stromy. Vyškov si navíc nadělí největší betlém ve své historii. Nezvykle vytáhlé postavy do něj právě dokončuje osmatřicetiletý řezbář Tomiš Zedník, jemuž pomáhá otec Bohumír.

„Loni byl ve Vyškově takový menší betlém. Foukal ale vítr, tak na Štědrý den tam už vlastně ani nebyl. Kamarádi si mi pak stěžovali, že náměstí nemá atmosféru Vánoc. Napadlo mne proto, že bych jako Vyškovák vytvořil pro město pořádný betlém,“ vysvětluje své pohnutky umělec, který pro výrobu zvolil lipové dřevo.

„Je měkké. Potřebuji totiž nápady vždy rychle ze sebe dostat a s měkkým dřevem se pracuje mnohem líp. A je světlé. Ani po nabarvení není proto příliš tmavé,“ líčí.

Betlém bude mít šířku 4,5 metru, výšku 2,5 metru a figury budou půldruhého metru vysoké. Tvoří jej tři bloky, z nichž jeden bude představovat ústřední chlév a zbývající dva ty vedlejší.

Postavy betléma od řezbáře Tomiše Zedníka jsou nezvykle „placaté“. Vytvořil...

„Vše bude zakryté střechou ze šindele. Jednak aby to působilo uzavřeným dojmem a jednak aby byly figury alespoň zčásti chráněny před klimatickými vlivy. S tím mi hodně pomohl otec, který je truhlářem,“ popisuje Tomiš Zedník.

Na Masarykově náměstí najdou diváci devět figur a dvě ovečky. „Nejedná se ale o uzavřený celek, chci betlém doplňovat o zvířata. Myslím si, že je uvítají nejen děti, ale i dospělí,“ domnívá se řezbář.

Než se pustil do díla, počůral si písek

Ke svému nezvyklému jménu Tomiš se dostal kvůli omylu. Po celé své dětství i v období studia používal běžné Tomáš. Když měl ale svou první výstavu, v novinách tehdy omylem napsali, že se jmenuje Tomiš. Ve skutečnosti to byla pouze jeho domácí přezdívka, která se tak změnila v jeho umělecké jméno.

Na otázku, kdy se u něj poprvé projevilo výtvarné nadání, se směje a přidává výbornou historku. Prý už v době, kdy chodil do školky a kácely se z toho paní učitelky. Než se na pískovišti pustil do díla, prostě si písek počůral. Přece z mokrého se lépe staví, to dá rozum!

Zajímavé je i to, že Zedník není vyučeným řezbářem. „Vystudoval jsem v Uherském Hradišti kamenosochařinu. Velmi rychle jsem ale zjistil, že mi kámen úplně nevyhovuje, a tak jsem přešel na dřevo. Od školy jsem proto na kámen vůbec nesáhl,“ přiznává.

Doma vyrábí klapky pro zlínský festival

Jak se zdá, udělal dobře. Hned po studiích se zúčastnil konkurzu na vytvoření betléma pro kostel v Lounech. Spolu s ním o zakázku usilovali i tři akademici, a Zedník přesto vyhrál. O Tomišovy práce je zájem nejen v tuzemsku, ale i v zahraničí. Jeho vyřezávaní andělé jsou například v Itálii.

Jeho díla byla na výstavách v USA, Norsku a Portugalsku. Nyní jej oslovili z bulharského Plovdivu, který bude v roce 2019 hlavním městem evropské kultury, aby se zapojil do jednoho připravovaného projektu.

V tuzemsku se pravidelně zúčastňuje vyrábění klapek pro zlínský filmový festival, letos už počtrnácté. Kromě toho pro Vyškov vyřezal státní a městský znak, které se nacházejí ve zdejší obřadní síni.