Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Bienále jde dnes poněkud šejdrem

  10:08aktualizováno  10:08
Poslední týden mohou Brňané navštívit 23. mezinárodní bienále grafického designu Brno 2008. Jeho původní zakladatel, sám grafik a malíř, letos osmaosmdesátiletý Jan Rajlich, požádal před časem stálého pořadatele bienále, Moravskou galerii, o zrušení čestného předsednictví této přehlídky.

Jan Railich | foto: Otto Ballon Mierny, MAFRA

Bienále skončí 19. října. Se světově proslulým designérem, který srostl se zprvu nemilovaným Brnem, aby jej proslavil ve světě grafického designu, jsme hovořili nejen o důvodech tohoto kroku.

V roce 1963 jste inicioval a založil nejstarší mezinárodní přehlídku grafického designu tohoto typu na světě, která se dodnes koná pod názvem Bienále Brno. Jak vás to napadlo?
Američané měli podobnou soutěž a přehlídku, o které jsem věděl, a když jsem v Praze po válce viděl výstavu slovanské grafiky, napadla mne poprvé myšlenka na bienále.

Trvalo ovšem ještě řádku let, než se v tom smyslu dalo něco podniknout. Ale stále mi to vrtalo hlavou, takže když byl novým ředitelem Moravské galerie jmenován mladý Jiří Hlušička, přišel jsem za ním už s určitým nápadem.

Jste rodem Jihočech z Dírné u Tábora, vystudoval jste Baťovu uměleckou školu ve Zlíně, jak vás pro roli pořadatele této přehlídky napadla právě Moravská galerie v Brně?
Protože se ze mne mezitím stal brněnský patriot, i když ze Zlína jsem to bral ještě oklikou přes Český Těšín, Šumavu, znovu Zlín a teprve pak Brno. Což bylo město, o němž jsem jako mladík prohlašoval, že v něm tedy rozhodně skončit nechci.

Když jsem totiž za války jezdil do zlínské školy, musel jsem právě v Brně přesedat, a protože jsem zde měl chvíli čas, vždycky jsem vyrazil do města, které bylo plné haknkrajců. Nic mne zde nezaujalo, připadalo mi to tu zkrátka ošklivé.

Čím si vás Brno nakonec usmířilo?
Tím, čemu se říká genius loci, což je celý složitý souhrn okolností a vlastností včetně místa, na kterém město leží...

Vizuálně jste se na podobě města hodně podepsal. Brněnská hvězdárna a planetárium dodnes používají právě vaše logo i plakáty, jednotný styl jste vtiskl grafice Brněnských veletrhů a výstav, vaše neony zářily nad pověstnou Rybí jídelnou v Běhounské, nad Florou, Obnovou, Sigmou, Tiskem a dalšími. Spolupracoval jste i na podobě hotelu Myslivna nebo Internationalu v Husově.
Pro International jsme se Sylvou Lacinovou vytvořili vlys "ptáčků v lese", betonový reliéf slunce na straně k Besednímu domu nebo jsem ve spolupráci s Františkem Chmelařem navrhl barevné sgrafito pro stěnu v tamní restauraci a pár dalších věcí.

Z řešení Myslivny dnes už asi zůstal jenom fragment, dlouho jsem tam nebyl. Brněnské veletrhy a výstavy po příchodu Němců do vedení firmy také už dnes nepoužívají všechno, co jsem pro ně vymyslel, udělali si to podle svého.

O vás se ví, že jste vlastně prvním autorem souhrnných grafických manuálů, které dávají jednotnou podobu všemu, co firmu výtvarně prezentuje.
No, asi ano, měl jsem na toto téma na Hlinkách v Tiskovém středisku BVV počátkem sedmdesátých let výstavu, která byla nejen v tehdejším Československu, ale v celé východní Evropě první svého druhu, i když dnes vycházejí v Praze publikace, které o ní nevědí.

Popravdě, nejstarší mezinárodní přehlídku grafického designu, jejíž 23. ročník se v Brně právě odehrává, jste založil taky vy a příliš se o tom letos nikde nepíše.
Nejsem natolik ješitný, abych o to stál. Naopak mne dosti vytrvale vedli jako čestného předsedu brněnského bienále, a musel jsem dokonce písemně požádat, abych příště nebyl takto titulován, protože jsem momentální směřování této přehlídky už nemohl překousnout.

Co vám na něm vadí?
Je to složité, je toho víc, ale vyvrcholilo to v roce 2006, kdy nově jmenovaná výběrová porota povyhazovala všechny ve světě dobře známé, velmi slavné grafiky, a když jsem se pak ocitl na různých mezinárodních výstavách, konkrétně třeba v Trnavě, musel jsem vyslechnout: "Prosím vás, pane Rajlichu, co vy to tam v tom Brně děláte?"

Jako že "Co za lidi tam teď vybíráte"?
Už jsem v tom nemohl dál figurovat, a protože ústně to nezabralo, požádal jsem písemně, abych napříště nebyl spojován s čestným předsednictvím bienále. Což neznamená, že bych byl nepřítelem té přehlídky, i když se na můj vkus vyvinula poněkud šejdrem. Ale to může být jen názor starého barda se zastaralým myšlením, který už je tak zkostnatělý, že není schopen porozumět mladé generaci a jejím novým trendům.

V žádné letošní recenzi bienále, pokud vím, už se o vás nezmiňují.
To je dobře.

Co říkáte na to, že na přehlídce má letos své místo i street art a graffiti?
To mne rozčiluje především, i když jsem jinak docela kliďas. Teoretiky, kteří z čehosi podobného dělají umění, bych poslal na psychiatrické léčení. Považuji výtvory takových puberťáků jednoduše za vandalismus. Ale jeho obdivovatelé z něj hned udělají "art". Vizuálně zde jistě může docházet ke spojením, která jsou vzrušující i pro odborníky, ale novou fasádu na domě bych si nerad nechal udělat jen proto, aby mi ji nějací "umělci" počmárali a kdosi to pak ještě hlubokomyslně rozebíral.

V roce 2003 jste svou velmi slavnou přednášku na konferenci v Mexiku nazval Přílišná snadnost všeho. Mluvil jste nejspíš o grafice.
Ano, přílišná snadnost práce s počítačem někdy vede až k nesmyslné změti různých tvarů a patvarů. Četl jsem propagační článek na jakýsi grafický program trefně nazvaný Grafikem i bez talentu... My jsme kdysi pracně kreslili každé písmeno, takže jsme o nich museli už něco vědět. A já jsem vždycky propagoval jasnost, přehlednost a čitelnost.

Ale to víte, s očima mám už dlouhá léta problémy a dnes asi už stařeckou degeneraci sítnice (od roku 1948 provází Jana Rajlicha vážné oční onemocnění s častými recidivami - pozn. red.), takže už můžu být klidný: nemusím nic vědět a ničemu rozumět.

Bienále jste zakládal v letech, která svobodě umělecké tvorby ještě příliš nepřála. Když si představím úroveň komunistických politických propagačních materiálů, vidím moře grafické "ohavnosti spuštění".
Záleželo na autorovi, špičky i tehdy tvořily dobré věci, ovšem existovali i různí fundamentalisté a další sorta byla navíc předem podělaná. Takoví ale tehdy skutečně vytvářeli většinu z obrazu doby. Já jsem ostatně také dělal politické plakáty a některé byly z hlediska výtvarného dost úspěšné i na Západě.

Když jsme u politiky: jak se podařilo od počátku 60. let přes celou normalizaci udržet v Brně mezinárodní grafickou přehlídku?
Chtělo to vytrvalost, stálost názorů a samozřejmě také kus diplomatického umění. A navíc jsme na to byli přinejmenším dva, drželi jsme pospolu a dokázali přestát komplikované situace. Velké zásluhy má tedy bývalý ředitel Moravské galerie Jiří Hlušička, který už jako mladík projevil značnou prozíravost v podpoře bienále. A díky čemu dnes grafický svět ví, že existuje Moravská galerie, že?

Také jsme dokázali využít toho, že ruští výtvarníci jinou příležitost, jak se ve světě prezentovat, neměli - vlastně jen u nás - a někteří byli opravdu výborní. Kdesi už jsem to napsal: "Nesměli jsme do světa, tak jsme si svět pozvali k nám. A svět se k nám rád podíval."




Nejčtenější

Na jižní Moravě jsou vyšší mzdy než v Praze. Firmy si přetahují lidi

Ilustrační snímek

Platy na jižní Moravě jdou do extrému, firmy totiž dorovnávají nejvyšší platy konkurentů. Hospodářská komora před...

Nechte Vranovu víc vody, žádají vodohospodáři Rakušany. Nádrž vysychá

Vodní nádrž Vranov

Jen tmavě zbarvené pruhy na březích vodní nádrže Vranov ukazují, kam až by mohla dosáhnout voda. Hladina je tady v...



Amálka se musí vyhýbat slunci, nemoc ji denně připraví o kbelík kůže

Tříletá Amálka Ježková se narodila s vzácnou nemocí kůže. Ichtyózou...

Podobně jako princezna Jitřenka z pohádky O bílé laňce se musí vyhýbat slunečním paprskům. Na rozdíl od ní však...

Kudy k Macoše? ptal se v noci muž recepční. Zachránila mu život

Propast Macocha.

Všímavosti hotelové recepční vděčí za svůj život osmatřicetiletý muž, který se chystal skočit do propasti Macocha...

Vítězství od titulu. Kometa potřetí zdolala Třinec a sahá po obhajobě

Hokejisté brněnské Komety slaví úvodní gól čtvrtého finále - zleva Tomáš...

Už jen poslední krok zbývá hokejistům Brna k tomu, aby získali rekordní třináctý mistrovský titul. Ve čtvrtém finále...

Další z rubriky

Silničáři zavřou kamionům most na tahu z Brna do Vídně. Zatéká do něj

120 metrů dlouhý most poblíž ostrůvku v srdci Nových Mlýnů je v havarijním...

Silničáři zavřou pro kamiony havarijní most přes Vodní dílo Nové Mlýny na klíčové silnici I/52 směřující na Vídeň....

Významný sociolog jako skřítek. Iva Možného uctili „rošťáckou“ sochou

V atriu Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně odhalili sochu...

Přesně dvacet let od založení Fakulty sociálních studií (FSS) Masarykovy univerzity poctili v Brně jejího zakladatele a...

Moravské Chorvaty nezákonně vyhnali komunisté, omluva dodnes nepřišla

Lenka Kopřivová je spoluautorkou knihy Barvy chorvatské Moravy. Každoročně se...

Expertka na moravské Chorvaty Lenka Kopřivová oživuje historii národa, který komunisté nesnášeli. „Chorvati byli...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz