Žádost podal brněnský biskup Vojtěch Cikrle, který už loni požehnal sochu Martina Středy před jezuitským kostelem v Brně, kde je páter pohřben.
Po odsouhlasení tohoto záměru biskupskou konferencí povede další kroky jezuitský řád Tovaryšstvo Ježíšovo. Po schválení v Římě by mohla začít diecézní fáze takzvaného beatifikačního řízení, na konci celé složité procedury je prohlášení daného člověka za blahoslaveného.
Základním předpokladem zahájení procesu je „pověst svatosti“ podložená hrdinskými ctnostmi dotyčného zemřelého. Jakmile je proces zahájen, přísluší kandidátovi titul „služebník (služebnice) boží“.
Z osobností úzce spojených s Brnem byla blahořečena zatím pouze zdejší rodačka Marie Restituta Kafková, kterou coby řádovou sestru za druhé světové války popravili nacisté a ve Vídni ji v roce 1998 blahořečil papež Jan Pavel II. Tento status je často předstupněm svatořečení.
Biskup Cikrle dosud zahajoval tři kanonizační procesy: babických mučedníků Jana Buly a Václava Drboly popravených komunisty, boromejky Vojtěchy Hasmandové a těšitelky Rosy Vůjtěchové.
Vyzýval k odvaze, pečoval o raněné
Páter Martin Středa, nazývaný též Stredonius, se vyznamenal zejména v roce 1645, kdy udržoval morálku a víru hrstky obránců Brna stojících proti mohutné švédské přesile v třicetileté válce.
„Obráncům dodávaly sílu vroucí modlitby a vytrvalé posty pátera Středy, takže nepřítel sám nahlédl, že duch města je pevný a nezlomný a že pochází z nadzemské ochrany,“ napsal velitel brněnské posádky Raduit de Souches.
Účastníci tehdejších bojů vzpomínali, že Středa „byl neustále k vidění na hradbách a nevyhýbal se ani místům, kde zuřily nejtvrdší boje. Povzbuzoval, těšil, pečoval o raněné, sháněl pomoc pro potřebné a vyzýval k odvaze a především k důvěře v boží pomoc a v přímluvu Panny Marie Svatotomské.“
Podle pověsti se pak poslední dělová koule vypálená Švédy dokutálela k páterovým nohou, kde se zastavila. Tuto scénu zachycuje i současná Středova socha.
