O šuškandě vědí i představitelé Blanska, kteří se proto rozhodli zúčastnit dražby budovy (čtěte dále).
"Nevím, jak moc jsou tyto představy reálné. Jsme pod tlakem. Abychom tomu zabránili, rozhodli jsme se Duklu koupit," sdělil starosta města Lubomír Toufar (ČSSD).
Brněnská ghettaV Brně žije podle odhadů patnáct až sedmnáct tisíc Romů, z nichž až deset tisíc bydlí v sociálně vyloučených lokalitách. Ty jsou v Brně celkem čtyři, v městských částech Brno-střed, Brno-sever, Brno-jih a Židenice. |
Městem navíc kolují zprávy, že o blanenský hotel má zájem podnikatel, který má nemovitosti v brněnské ulici Cejl a do Blanska by pak přestěhoval lidi z této oblasti.
"Nejlepší by bylo, kdyby hotel koupil někdo bohatý, zboural jej a místo něho postavil něco jako brněnský Velký Špalíček," zauvažoval starosta.
Stěhování Romů
Podle odborníků zabývajících se romskou problematikou se však v Brně k velkému stěhování romských obyvatel neschyluje. K určité migraci tady mezi Romy však dochází.
Mírného stěhování mezi brněnskými Romy si všimla například ředitelka IQRoma servisu Katarína Klamková. "Romové většinou vyhledávají soukromé ubytovny a vznikají pak ohniska a nové vyloučené lokality typu ubytovny Markéty Kuncové v Židenicích," popsala Klamková.
Podle ní jsou v Brně rizikové zejména různé nestandardní soukromé a podnikatelské aktivity při nákupu domů, které nejsou pod žádnou veřejnou kontrolou.
Podle Klamkové je však situace v Brně odlišná od Šluknovska, kde se vyhrotily spory mezi romským a většinovým obyvatelstvem. "Brno je svým charakterem jiné, mladí a vzdělaní tady mají lepší perspektivu. To se projevilo například u blokády pochodu neonacistů letos 1. května," uvedla Klamková (čtěte více zde).
