"Lidé mají rádi vybočení z nudy. Vtipné drobnosti jsou vítaným zpestřením každodenního života," podotkl psycholog Jiří Brančík. Podle něj mají Češi zálibu v absurdním humoru v nátuře. "Za osobnost století jsme si málem zvolili Járu Cimrmana. To už o něčem svědčí," dodal Brančík.
Návštěvníci veletrhu tak můžou vidět například kostel svatého Vavřince v Cordobě postavený ze zrnek rýže, největší keramickou píšťalu nebo si odnést ampulku vody z celé Vysočiny.
Tvůrce unikátního kostela se musel obrnit vskutku neobyčejnou trpělivostí. Španěl José Manuel Montoria vyrobil rýžové kostely rovnou dva a na každém z nich pracoval přibližně rok. "K výrobě autor použil téměř 32 tisíc zrnek rýže. Každé zrnko musel navíc na obou koncích seříznout, aby na sebe plošky doléhaly a mohl je k sobě vůbec přilepit," okomentoval výrobu Miroslav Marek, prezident Agentury Dobrý den, která provozuje Muzeum rekordů v Pelhřimově.
Kostel napadli brouci
Světový unikát se do Brna málem nedostal. "Repliku napadli neznámí brouci a systematicky pracovali na jejím zničení," popsal potíže Marek. Muzeu nakonec pomohl odborník, který pětadvacet centimetrů dlouhý a dvacet centimetrů vysoký model škůdců zbavil.
K vidění je i největší keramická píšťala v České republice. Dvaapadesát centimetrů dlouhý nástroj vyrobený z keramické hlíny vytvořili tvůrci z ateliéru Originál Ježek. "Samozřejmě se na ni dá pískat, má ale jiný zvuk než standardní píšťalky," řekl Vladimír Šilhan z ateliéru.
Jedinečnou příležitost odnést si vzorek vody z celé Vysočiny měli návštěvníci ve čtvrtek. Agentura Dobrý den prolila dvoumetrovým nerezovým trychtýřem 80 vzorků vody z celé Vysočiny. "Soutok je i symbolem sblížení a zajímavým suvenýrem," vysvětlil Marek.
Voda z celého světa
Ampulky smíchané vody si totiž lidé mohli odnést na památku. Vzorků vody mají v Pelhřimově celou řadu a všechny pečlivě archivují. "Máme vodu z Austrálie i Antarktidy," pochlubil se Marek.
Do říčky Bělá v Pelhřimově jich dokonce několik nalili. Můžou se tak pochlubit dalším rekordem. "Je to řeka s nejvíce přítoky na celém světě. Je v ní voda z Gangy, Nilu i Amazonky," dodal Marek.
Rekordní cestu podnikl i Radek Hromuško, který vlakem objel hranice České republiky. "Inspiroval jsem se Rudolfem Křesťanem, který podobnou cestu podnikl v roce 1978. On ale tehdy nemohl až na hranice, já ano," řekl Hromuško. Navazujícími vlakovými spoji projel 1096 stanic a najezdil téměř 3700 kilometrů. Když spoje navazovaly, cestoval nonstop. Jinak přespával na nádražích nebo v penzionech. "Měl jsem jedinou podmínku: do hotelu nejdu," popsal cestu Hromuško.
Proč lidé takové blázniviny dělají? "Chtějí být výjimeční. Je určitě jednodušší vymyslet si nějaký nesmyslný cíl a ten splnit, než vyniknout třeba v jaderné fyzice," míní psycholog Brančík.
