Břeclavany trápí už dlouho. Zchátralý zámek, který se postupně a nenápadně rozpadá. Jeho opravu si daly do volebních programů snad všechny kandidující strany. I ve volbách předchozích a také těch před nimi.
Sehnat 200 milionů na kompletní rekonstrukci se zatím vždy ukázalo jako nadlidský úkol. Teď má město šanci peníze získat. Díky chytré kličce.
„V následujícím plánovacím období budou velmi intenzivně finančně podporovány památky, které jsou pod ochranou UNESCO,“ vysvětluje starosta Břeclavi Pavel Dominik.
Břeclav chce proto využít těsné blízkosti takto chráněného Lednicko-valtického areálu (LVA) a část svého území do něj včlenit.
Svou logiku to má. Když se koncipovaly hranice Lednicko-valtického areálu, uvažovalo se i o začlenění Charvátské Nové Vsi a Poštorné – břeclavských městských částí. Tehdy město odmítlo. Nyní zvažuje, že se o začlenění do LVA znovu pokusí.
„Nejen že bychom si vytvořili podmínky pro přísun dotačních peněz, ale také bychom se stali skutečnou branou k památce UNESCO,“ naráží Pavel Dominik na několik let používaný slogan Břeclav – brána do LVA. Podle něj by značka pomohla městu i v oblasti cestovního ruchu.
Ostatně na území Břeclavi je také několik lichtenštejnských památek, které vznikly ve stejné době a za stejných okolností jako ty, které jsou chráněné hranicemi areálu. Konkrétně zámečky Pohansko a Lány či kaple svatého Huberta a Apollonův chrám.
Samotný zámek však součástí umělé krajiny zbudované Lichtenštejny není.
Z ministerstva kultury už město dostalo návod, jak postupovat, aby do LVA skutečně proniklo. Záměru ovšem ze všeho nejdříve musí požehnat zastupitelstvo a následně, mimo jiné, právě i ministerstvo kultury.
Projekt i platné stavební povolení na opravu zámku už Břeclavané mají. A teoreticky by mohli stavět téměř okamžitě. Náklady na celkovou obnovu památky jsou dnes odhadnuty na 206 milionů korun.
„Věřím však, že lehkou úpravou projektu a veřejnou soutěží bychom cenu mohli srazit na 150 milionů a to už není úplně nedosažitelná částka,“ míní starosta.
Nejprve se pustí do přízemních prostor zámku
Podle místostarosty Milana Vojty bude ještě letos jasné, zda má město skutečně šanci na dotační prostředky dosáhnout. Získat by mohlo až 85 procent z celkové ceny. Pro případ neúspěchu připravuje Břeclav záložní plán. Nebudou-li peníze na rekonstrukci celého zámku, bude jej opravovat po částech. Tak, jak to městská kasa dovolí.
„V každém případě se v tomto volebním období se zámkem pohne kupředu,“ tvrdí Vojta.
Jako první se město pustí do úpravy přízemních zámeckých prostor a ve spolupráci s místním Zámeckým pivovarem a dalším investorem upraví i prostory okolo zámku.
O tom, jak moc Břeclavané o opravu zámku stojí, svědčí i kuriozita z vyhlídky na zámecké věži.
„Do návštěvní knihy začali lidé spontánně sepisovat jakousi petici za rekonstrukci zámku. Podpisů už je tam na dvě strany,“ popsala Jana Kramářová, ředitelka břeclavského Městského muzea a galerie, pod jehož správu věž právě nyní přechází.
