Překvapivý zájem o židovskou historii zaznamenala nedávno ředitelka Městského muzea a galerie Břeclav Alena Káňová. Její komentované prohlídky židovského hřbitova s vysvětlením pro mnohé zvláštních pohřebních rituálů Židů přilákaly během dvou hodin nečekaných sto padesát zájemců o historii komunity.
Ta kdysi výrazně ovlivnila dění ve městě. V roce 1930 se tam přihlásilo k židovské víře přes šest stovek lidí z jedenácti tisíc obyvatel.
Pamětní deska je jen začátek. Opravy vyjdou na miliony
Židovskou historii si odteď bude Břeclav připomínat i novou pamětní deskou, kterou k 70. výročí počátku deportace českých Židů věnoval již zemřelý břeclavský rodák Hanuš Weigl. Záštitu nad slavnostním odhalením převzala Federace židovských obcí v České republice.
Nová pamětní deska připomínající rodiny pochované na tamním židovském hřbitově je přitom jen začátek. Opravy by se totiž mohla dočkat i desetiletími zpustlá obřadní síň.
"Půjde z velké části o restaurátorské práce uvnitř objektu. Ty budou velmi nákladné, odhadem asi deset milionů korun. Okna v tomto pohřebním objektu jsou velmi cenné barevné vitráže. Musíme také obnovit židovsko-hebrejské nápisy a obvodní zdivo zbavit rozrostlého břečťanu, který památku velmi ničí," přiblížila ředitelka Muzea a galerie Břeclav Alena Káňová. Ta se už delší dobu mapováním židovské historie města zabývá.
Peníze chtějí získat přeshraniční spoluprací
Plánů, jak získat potřebný balík peněz, má přitom Břeclav několik. "Po neúspěšné žádosti z minulosti jsme se před pár dny přihlásili do výzvy přeshraniční spolupráce se slovenskou Holíčí," naznačila Káňová. Pokud by tato výzva Břeclavským nevyšla, má ředitelka ještě jeden plán.
"Muzeum by se pak pokusilo získat peníze ve spolupráci se slovenskou Trnavou. Tedy také v rámci přeshraniční spolupráce," vysvětlila. Káňová se netajila ani tím, že síň by po opravách mohla sloužit jako kulturní místo třeba pro výstavy věnované osudům břeclavských Židů.
V budoucnu by se podle ředitelky chtělo muzeum zapojit i do celosvětové akce nazvané Kameny zmizelých. Před domy, kde dříve v Břeclavi žili Židé, jež zemřeli v koncentračních táborech, by se tak mohly objevit zlaté dlažební kostky.
Projekt záchrany židovských památek se zamlouvá také břeclavskému starostovi Oldřichu Ryšavému (ČSSD). "Dokonce podporuji myšlenku, že bychom po vzoru adopce mikulovských kapliček oslovili podnikatele i rodiny bývalých majitelů těchto židovských nemovitostí, aby si je adoptovali," uvedl Ryšavý.
