Lidské měřítko, přiměřenou vybavenost, atraktivní nabídku aktivit nebo třeba dostatek míst k odpočinku by mělo mít každé kvalitní náměstí.
Upozornit na to, že ne všechna náměstí obyvatelům a jejich potřebám vyhovují, chce projekt Moje Náměstí. Dělá to prostřednictvím hodnocení kvality veřejného prostranství. Přišli s ním studenti Vysokého učení technického v Brně.
Možnost sedět, hrát si, dopravní bezpečnost, dostupnost, kvalita vzduchu i vizuální zážitek patří také mezi hlediska, která zhodnotí kvalitu daného náměstí v procentech. Autoři projektu však odmítají jednoduché rozlišování na špatné a dobré.
Ulice Česká (vlevo) a Rosického náměstí v Žabovřeskách, které dopadlo v hodnocení nejhůře.
„Důležité je zdůraznit, že naším záměrem není říct, že tohle náměstí je horší a tohle zase lepší. Chceme určitým způsobem vyzdvihnout nedostatky, na kterých se dá pracovat. Zjistíme potenciál a zhodnotíme, jak by mohlo být dané náměstí ještě lepší, nebo ho naopak pochválíme,“ vysvětlila studentka Ivana Lelkes.
Začalo to třemi studenty, teď hodnotí i doktorandi
Původně ateliérová práce skupiny studentů pod vedením architekta Gabriela Kopáčika vznikla ve školním roce 2013/2014 na Fakultě architektury Vysokého učení technického v Brně.
Studenti tak přišli na způsob, jak co nejobjektivněji a zároveň jednoduše vyhodnotit silné a slabé stránky jednotlivých náměstí. „Výsledky hodnocení můžou následně pomoct při hledání různých možností zvýšení kvality těchto prostranství,“ řekl architekt Michal Veselý.
Základní tým vznikl jako práce tří studentů, postupně se rozrostl o doktorandy a další spolupracovníky se stále většími nároky na množství lidí potřebných k hodnocení.
„Projekt stále pokračuje. Ve škole jsme na něm pracovali dva semestry, věnujeme se mu také mimoškolně, má tak přesah do našeho běžného života. Obětovali jsme mu i nějaký volný čas,“ konstatovala Ivana Lelkes.
Hodnotí odborníci i samotní občané
Autoři vytvořili základní metodiku, kterou používají při hodnocení náměstí. Její vyhodnocení je pak umístěno na internetových stránkách www.mojenamesti.com.
„Máme ještě dotazníkovou formu a denní hodnocení náměstí, které probíhá právě v těchto dnech. Výsledky těchto tří metod nakonec porovnáme a zjistíme, jak to dané náměstí skutečně funguje,“ přiblížila spoluautorka Jana Likavčanová.
Celodenní hodnocení provádí výzkumníci za příjemného počasí pro venkovní pobyt, teploty nad dvacet stupňů a nesmí pršet. Hodnotí se pak minimálně dva dny, jeden pracovní a druhý o víkendu, aby se výsledky mohly porovnat. Lidé pak můžou vyplnit také dotazníky k jednotlivým náměstím, které jsou umístěny na internetových stránkách projektu.
„Vyplněné dotazníky porovnáváme s našimi výsledky. Vesměs se nám vše potvrdilo. Od lidí ještě navíc získáváme informace o věcech, na které bychom jinak sami nepřišli,“ řekl Kristián Škoda.
Vytvořenou metodiku mohou využít i jinde. Vznikla tak už hodnocení náměstí v Liberci nebo třeba Litomyšli.
O procentech často rozhoduje i charakter náměstí
Náměstí musí mít podle autorů lidské měřítko, nabízet různé aktivity a lidé se na něm musí cítit příjemně. Za velký rozdíl mezi náměstími v historickém jádru, na sídlišti, návsemi nebo blokovou zástavbou může mimo jiné i spádová oblast.
„Náměstí v centru využívají lidé ze všech částí města, jsou tu různé instituce, kulturní vyžití, centrum má celkově rozmanitější vybavenost, lidé tam chodí na výjimečnější nákupy nebo třeba s rodinou či přáteli ve volném čase. Na sídlišti je třeba jen prodejna s potravinami a vybavenost využívají pouze lidé z okolní zástavby. Potenciál menších spádových oblastí často není využit. Sídliště a obecně různé obytné čtvrtě by mohly žít o mnoho lépe, poskytovat svým obyvatelům více vybavenosti a možností vyžití,“ konstatovala Ivana Lelkes.
Architekt Michal Veselý zároveň upozorňuje, že živé náměstí může vzniknout i jako přirozené centrum.
„Na ulici Skácelova v Králově Poli bylo kdysi jen parkoviště a obchod s potravinami. Později tam postavili dům s obchody a na druhé straně se začala prodávat káva. Z úplně běžné křižovatky se tak neplánovanými lidskými zásahy stalo živé centrum,“ vysvětlil.
Ulice Holandská ve Štýřicích (vlevo) a Halasovo náměstí.
Zároveň konstatuje, že procentuální výsledek v hodnocení nemusí vypovídat o celkové kvalitě náměstí v kontextu využitelnosti.
„Náměstí v ulici Holandská tvořené kancelářskými budovami dopadlo v hodnocení dobře. Jenže ho využívají pouze zaměstnanci tamních firem, takže večer a o víkendu je prostor prázdný. Náměstí tedy sice může být kvalitní, ale pokud je umístěné někde, kde nejsou lidé, vyjde to naprázdno,“ dodal Veselý.
Projekt Moje Náměstí je natolik úspěšný, že se autorům podařilo získat peníze na vydání tištěné verze. „Knihu budeme financovat z grantu, který jsme získali na škole. Ve volné distribuci ale nebude, vytiskneme jen pár kusů,“ objasnila Jana Likavčanová.
Brněnská náměstí v číslechTomkovo náměstí (Husovice) náměstí Svobody Halasovo náměstí (Lesná) Rosického náměstí (Žabovřesky) Česká–Joštova Palackého náměstí (Řečkovice) Holandská (Štýřice) |
