Hlavní cena festivalu Brněnská 16 od akademické malířky Blanky Šperkové

Hlavní cena festivalu Brněnská 16 od akademické malířky Blanky Šperkové | foto: Monika Hlaváčová, MF DNES

Brněnská šestnáctka slaví padesátku, nabízí novinky i návrat do historie

Mezinárodní přehlídka hraných filmů Brněnská šestnáctka slaví 50. výročí. Festival začíná v pondělí, až do neděle nabídne nejen soutěžní filmy. Do programu je zařazen i průřez minulými ročníky.

První dva dny festivalu budou filmaři promítat v kinech Art a Scala nesoutěžní snímky. Na ty soutěžní se budou moci diváci podívat od středy do soboty v sále Břetislava Bakaly.

Projekcí posledního z nich však sobotní program neskončí. Pořadatelé připravili pro diváky ochutnávku filmů z minulých ročníků. "Z každého desetiletí jsme vybrali jeden film, který vystihuje dobu, v níž vznikl," prozradila Fantová.

Tečku za celodenním filmovým maratonem pak udělá hudební skupina Čankišou, která vystoupí rovněž v sále Břetislava Bakaly. Program festivalu pak pokračuje i v neděli.

Program

Kompletní program festivalu naleznete - ZDE

Do soutěžní části vybrali porotci jednaosmdesát snímků. Celkově jich přišlo bezmála tři sta. Kromě tuzemských tvůrců se na Brněnskou šestnáctku přihlásili například Brazilci, Kanaďané, Američané, Španělé či Maďaři.

"Snímky jsou sondami do duše jednotlivce i mezilidských vztahů," přiblížila ředitelka festivalu Šárka Tryhuková ladění filmů. I když se jedná o téma vážné, podle slov ředitelky nebude chybět ani humor.

Hlavní cenou je už tradičně skulptura hlavy z dílny výtvarnice Blanky Šperkové. Letos to bude dvaadvacátý kus, který pro soutěž zhotovila. "Skulpturu vyrábím z nerezového drátu, který ve výsledku tvoří průhledné pletivo. Vnitřek je vyplněn klubkem filmových pásků," popsala autorka. Cena symbolizuje jak hlavu diváka, který odchází z přehlídky plný dojmů, tak tvůrce, jež je plný nápadů.

Začínalo se agitkou, ale alternativa brzy přišla

Historie Brněnské šestnáctky se začala psát v roce 1960. Tehdy tvůrci soutěžili v žánru agitky. V průběhu čtyř let se však začaly objevovat čím dál více filmy alternativní. Zejména v šedesátých a sedmdesátých letech poskytoval festival prostor pro autory, kteří stáli mimo oficiální proud.

"Na festivalu se promítaly snímky, které by jinde neprošly. Málokdy však došlo k zákazu," uvedla Tryhuková. Díla ze zahraničí se poprvé objevila na desátém ročníku festivalu. "Na soutěž se nejčastěji hlásili autoři ze Západního Německa, Rakouska a Polska," dodala ředitelka.