"V první vlně se budou skenovat archy sčítání lidu z období 1850 až 1921," upřesnil vedoucí brněnského archivu František Novák. Ačkoli se jedná asi o 830 tisíc listů velkoformátového papíru, představuje tato část méně než jedno procento veškerých dokumentů, jež mají městští archiváři k dispozici.
První vlna digitalizaceJedná se o dokumenty sčítání lidu z let 1850-1921. Asi 830 000 stran formátu většího než A3 tvoří méně než 1 % objemu archivu. Využívají se pro soukromé hledání předků i při majetkoprávních sporech. Hotovo má být v roce 2014. Náklady činí 41 milionů korun (35 milionů z fondů EU). |
"Archiv má celkem sedm kilometrů. Část, která se má nyní digitalizovat, má maximálně pár desítek metrů," dodal. Délkový údaj se měří přes hřbet jednotlivých svazků, jedná se tedy o sedmikilometrový špalír seřazených knih.
Dokumenty hledají hlavně právníci a úředníci
Finální výběr papírů určených k první vlně skenování má dva hlavní důvody. "Tyto dokumenty patří mezi nejvyhledávanější. A protože se s nimi tedy často manipuluje a jsou na starém a často nekvalitním papíru, patří také mezi ty, kterým hrozí zánik opotřebením," zdůvodnil Novák.
A kdo tedy právě tyto údaje vyhledává? "Z největší části úředníci a právníci při majetkoprávních záležitostech. Častá jsou dědická řízení nebo například restituce. V pozemkových knihách je totiž často uvedeno pouze jméno a příjmení, a tak další pátrání například údajného vlastníka v devadesáti devíti procentech končí právě v archivu," vysvětlil Novák.
Tam jsou totiž v závislosti na době vzniku zaznamenány navíc i údaje jako bydliště, datum a místo narození, rodná řeč či náboženská víra. Podstatnou část příchozích ale tvoří i lidé, kteří se snaží najít informace o svých předcích, nebo badatelé.
Pro ty se po zdigitalizování stanou dokumenty fyzicky dostupnějšími, o námahu při pátrání ale nepřijdou. Minimálně stejně těžké jako s několika kilovými kniha mi manipulovat je totiž se v nich vyznat.
"Kromě toho, že se papíry ofotí, se musí nejzákladnější údaje i přepsat. Tím vzniknou takzvaná metadata, podle kterých se potom bude v databázích vyhledávat," vysvětluje obsah pojmu digitalizace vedoucí zpracovatelského oddělení archivu Libor Blažek.
A tady už můžou nastat komplikace, dříve totiž identita jednotlivých lidí nebyla jedinečná jako nyní. Jména měla více verzí. Ty vznikaly nečitelným rukopisem, který někdo ledabyle přepsal, nebo třeba počešťováním.
"První československý prezident tak například může být v různých částech archivu jako Masaryk, Masařík i Massarik," uvedl příklad Blažek.
Kromě toho je většina starších formulářů v němčině a navíc psána staroněmeckou kurzívou. Tedy nepříliš čitelným písmem.
Na digitalizaci získalo město 35 milionů z fondů Evropské unie
I na to si ale budou muset amatérští badatelé ještě počkat. Radní totiž teprve tento týden vypsali veřejnou zakázku. S dokončením první fáze digitalizace se počítá až v listopadu 2014. Stát by měla čtyřicet milionů korun, z toho pětatřicet by mělo být z evropské dotace.
"Kromě naskenování dokumentů externí firmou zůstane archivu i nová digitalizační technika. Bude se tak moci v díle pokračovat," osvětlil význam zakázky náměstek brněnského primátora Robert Kotzian.
"Dosud jsme totiž digitalizovali pouze nahodile, například nejstarší listiny ze třináctého století," doplnil šéf archivu Novák. Kromě nich je archiv ještě plný i fotografií, zápisů z matriky, úředních vyhlášek, policejních protokolů, nebo třeba školních výkazů.
