Pětadvacetiletý student Jan Toloch žije v Brně, ale hodně a rád cestuje. "A nejraději jako couchsurfer. To je služba, kdy přespáváte u víceméně cizích lidí doma. A oni vám jako místní taky nejlíp poradí, kam jít na jídlo, do parku, za památkami a podobně," popisuje.
Před pár lety se potkal s dvaatřicetiletým realitním makléřem Janem Víškem a zjistili, že mají podobný nápad: pomoci tohle poznávání místní kultury i jídla zprostředkovat i lidem, kteří zavítají do Brna.
Zrodil se tak jejich projekt Feel Local (tedy ve volném překladu: Užívejte si jako místní). Od února malé skupinky zahraničních studentů, turistů i třeba nových zaměstnanců velkých zahraničních firem provádějí Brnem a ukazují jim místa, která v klasických průvodcích nenajdou - a na která by sami asi narazili jen náhodou.
Studenti z ciziny třeba neznali Kraví horu ani Lužánky
"Působil jsem za studií v Brně v mezinárodním studentském klubu a zjistil, že zahraniční komunita je tu zkrátka obrovská. A od mnoha cizinců jsem zjistil, že znají centrum Brna, místo, kde studují nebo pracují, místo, kde bydlí, a pak maximálně vilu Tugendhat a hrad Špilberk," popisuje Toloch.
Přišlo mu to škoda. A tak je začal provádět i po jiných zákoutích. "Překvapilo mě třeba, jak málo znali park na Kraví hoře nebo Lužánky a jak z nich byli nadšeni," dodává.
I proto se s Víškem rozhodli průvodcovství dělat oficiálně. Ale stále tak, aby zachovali komorní atmosféru skupiny přátel, co jde někam na kávu či pivo.
"Nemáme rádi davový turismus, nechtěli jsme dělat to klasické provádění s deštníkem, proto mají naše skupiny maximálně deset členů, aby lidé necítili distanc a mohli si s námi v klidu povídat," říká Toloch. Nyní jejich Feel Local vycházku nabízí jako jeden ze svých balíčků i Turistické informační centrum města Brna.
"Čehož si moc vážíme, přišlo nám, že podobnou službu nemají a bylo moc milé, že to sami uznali a teď nám pomáhají s propagací," pochvaluje si Toloch. Prohlídka trvá vždy kolem půlčtvrté hodiny, má sedm zastávek. Vychází se v pátek ve tři odpoledne, ale dají se domluvit i jiné dny a časy.
Skupina jde pěšky, přesuny jsou vždy v řádu pár minut. Včetně konzumace stojí tour 450 korun. A jaké zastávky nabízí? Toloch s Víškem provedou po už zmíněné a opomíjené Kraví hoře a Masarykově čtvrti, síly pomůže načerpat káva v tamním Caffé del Saggio.
Majitelé podniků dokonce sami vymýšlejí program
"Tam majitel ukazuje způsoby přípravy kávy, představí vlastní pražírnu a pak kávu ochutnáme. Obecně máme ve většině míst, kde se s turisty zastavíme, skvělou zkušenost přímo s provozovateli podniků, kteří se programu ochotně ujali a sami vymýšleli, jak příchozí zabavit," těší průvodce.
V další kavárně Tři Ocásci na Gorkého se zase ochutnávají zdejší jednohubky i sladké cupcakes. "A cizinci dost obdivují to neobvyklé prostředí z překližek, starého nábytku a prkýnkovou podlahu," směje se Toloch.
Jen pár desítek metrů odtud je další zastávka, obchůdek Koloniál (též na Gorkého ulici). "Paní majitelka vždy nachystá ochutnávku lokálních uzenin, klobásek, tlačenek, ale i koláčů, a krásně o tom vypráví," popisuje průvodce.
Právě tady se prý dobře vysvětlují i české tradice jako zabijačka nebo nutnost mít na veselce svatební koláče. Podobnou lokální ochutnávku, tentokrát polévek, přichystali i na dalším místě v seznamu, nedalekém Bistru Franz na Veveří.
Podstatnou štací je i kultovní pivnice Bláhovka, kde si prý už štamgasti po počáteční nedůvěře na turisty zvykli.
Zase jinou kávu, a sice italské espresso, ochutnají účastníci výpravy o pár hodin později i v kavárně Transistor na Bayerově ulici.
Vycházka skončí procházkou přes Lužánky a degustací vín ve Vinné galerii.
Jedním z těch, kteří už tuto trasu absolvovali, je student z Budapeště Milán Szabó. V Brně už je na výměnném pobytu Erasmus skoro pět měsíců.
"A proto jsem byl zvědavý. Jedna věc je strávit někde semestr a druhá opravdu poznat město. Znal jsem toho tady sice už dost, ale ani jedno z míst, kterými jsme prošli. Začal jsem si psát vlastní gastroblog o Brně, a i proto jsem měl na prohlídku velké nároky a musím přiznat, že jsem byl i tak spokojený," říká. Nejvíc ho zaujala kávová zastávka v pro něj naprosto skrytém del Saggiu a pivo na Bláhovce.
Foodkritik: Ke každému místu mě napadá alternativa, to je skvělé
A co si o zvolených místech myslí brněnský kritik restaurací a foodblogger Michal Sänger? "Nemám problém s žádným z těch podniků. Z vlastní zkušenosti vím, že konkrétní místa nejsou až tak důležitá, hlavní je možnost ptát se a pozorovat," komentuje.
Sám by prý místo Bláhovky zašel do Výčepu Na stojáka nebo do některé z nekuřáckých hospod čepujících produkci malých pivovarů. "Třeba U Alberta se mi líbí. Je vlastně fajn, že ke každé položce ze seznamu mě v Brně napadá alternativa, což mě mile překvapilo. Je to tady čím dál lepší," konstatuje.
Ostatně ze stejného důvodu mají plány na další rozšíření nabídky i průvodci sami. "V Brně stále přibývá nových zajímavých podniků, rádi bychom třeba právě trasy prodloužili, udělali víc variant, nebo je zúžili třeba jen na kávovou či pivní tour," popisuje Toloch.
Prohlídky sice zamýšleli nejdřív pro cizince, ale nyní zjišťují, že zájem by byl i mezi lidmi z Česka - turisty i studenty. "A dokonce i někteří rodilí Brňané říkali, že spoustu z míst, kam my vedeme, neznali," usmívá se Toloch.
