Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Jan Trefulka neodpustil režimu nespravedlnosti spáchané na rodině

  17:10aktualizováno  17:10
Jan Trefulka, který ve čtvrtek zemřel v Brně, je jedním z posledních tvůrců, na jejichž životě se podepsalo jak poválečné nadšení a obrodné snahy konce 60. let, tak dlouhá nepřízeň režimu v 70. a 80. letech. Ve svých prózách i fejetonech se nikdy nesmířil s rozpory mezi hlásanou ideologií a praxí.

Jan Trefulka (vlevo) na archivním snímku se svým sousedem a kolegou Milanem Uhdem. | foto: Archiv MF DNES

Neměl to proto lehké ani v minulosti, a navzdory oficiálním oceněním vlastně ani po převratu v roce 1989, kdy se přichýlil ke snahám o moravské samosprávní uspořádání.

"Podstatný vliv na mne měli učitelé z obecné školy i profesorka češtiny na gymnáziu. Pan řídící byl legionář, páni třídní členy Pěveckého sdružení moravských učitelů. Každý svým způsobem znal kus světa, všichni byli přesvědčení a nadšení českoslovenští vlastenci," vysvětloval Jan Trefulka kořeny své hierarchie hodnot při rozhovoru pro MF DNES v roce 2009.

Neuhýbání a morální zásadovost odnesl Jan Trefulka po zastavení časopisu Host do domu. Na počátku normalizace byl vyloučen i z komunistické strany, kam znovu vstoupil na počátku jejího obrodného procesu. Pracoval pak už jen jako noční hlídač, vazač a dlouhá léta nesehnal žádné zaměstnání. Publikovat mohl už jen pod cizími jmény nebo v samizdatu. Tam především.

Vyšel mu tam v roce 1973 asi jeho nejlepší román O bláznech jen dobré, vynikajícím způsobem vyprávěný příběh čerstvého důchodce, který pod dojmem blížící se smrti odejde od své ženy k mladší družce, aby se vrátil, "odkud vyšel, moudřejší o zážitek z říše těch, kdo žijí v souladu se sebou samými, tedy z říše moudrých bláznů, jejímž vyznavačem se navěky stal". Tak zní jedna z charakteristik této knihy.

Smrt moravského patriota

Jan Trefulka byl v Brně mezi prvními, kteří signovali prohlášení Charty 77. "Za můj podpis Charty 77 byla potrestána moje rodina, kdežto já jsem získal spoustu volného času k literární tvorbě," nebyl Trefulka smířen ani po letech s faktem, že jeho děti nesměly vystudovat vysněné školy a jeho ženu vyhodili ze zaměstnání v osvětovém zařízení.

Citlivý muž se s nespravedlností spáchanou na nejbližších lidech vlastně až do smrti nedokázal smířit. Za normalizace se však coby nezaměstnatelný "muž v domácnosti", kde rodinu živila žena, velmi účinně podílel i na tvorbě a rozšiřování samizdatu.

Po převratu v roce 1989 se stal předsedou Obce moravskoslezských spisovatelů, inicioval a organizoval soutěž Evropský fejeton a stal se členem první Rady České televize. Politicky i publicisticky se angažoval také v prosazení moravské samosprávy.

Podle vyjádření své ženy Boženy Trefulkové tento statečný muž zemřel na selhání ledvin a zápal plic ve svém domě v Barvičově ulici v Brně. Pohřeb rodina plánuje na čtvrtek 29. listopadu v brněnském krematoriu v Jihlavské ulici.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
U brněnských nádraží vzniknou nová parkoviště, jedno zřídí i Jančura

U brněnských nádraží vzniknou stovky nových parkovacích míst. Jedno z parkovišť chce zřídit i majitel společnosti RegioJet Radim Jančura, aby do vlaků přilákal...  celý článek

Ilustrační snímek
Muž se před strážníky svlékl. Potom jim vyčetl, že je polonahý

V poutech v úterý ráno zamířil na záchytnou stanici sedmadvacetiletý muž, který se hádal s brněnskými strážníky kvůli svému ošacení. Sám se před nimi svlékl do...  celý článek

Z natáčení seriálu Četníci z Luhačovic
Noví četníci míří do Znojma, filmaři si prošli město kvůli dobovým scénám

Česká televize se rozhodla znovu vsadit na poetiku prvorepublikových detektivek s komediálním nádechem. Po brněnských Četnických humoreskách a jimi inspirované...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.