Brněnská ulice Úvoz

Brněnská ulice Úvoz | foto: Radek Miča, MAFRA

Brněnský Úvoz má nejmizernější vzduch na Moravě, horší je jen v Praze

  • 48
Je to červenohnědý, agresivní a prudce jedovatý plyn. Snadno se dokáže prodrat do dýchacích cest, kde způsobuje záněty. Čím je jeho koncentrace vyšší, tím lépe se mu daří ničit plíce. Brno takové nebezpečné místo má. Úvoz je druhou nejzamořenější ulicí oxidem dusičitým v zemi.

Jedno, druhé, třetí... tisící. Silnice se nedá přejít, nedá se u ní dýchat. Nepřetržitý provoz na Úvoze v pravidelných intervalech zastavují jen červená světla na křižovatce. Auta stojí a do okolí vydechují jedovatý oxid dusičitý. Kromě chodců je pohlcuje i měřicí stanice na křižovatce Úvozu a Údolní ulice.

"Dlouhodobě tu oxidy dusíku překračují přípustnou normu o 8,4 mikrogramu na metr krychlový," vypočetl Robert Skeřil z Českého hydrometeorologického ústavu. Úvoz si tím zajistil druhé místo v žebříčku nejzamořenějších míst v zemi.

Místa plná jedů

Čísla udávají koncentrace oxidu dusičitého v mikrogramech na metr krychlový při dlouhodobém měření v loňském roce. Přípustný limit je 40.

Praha, Legerova 69,5
Brno, Úvoz 48,2
Ostrava, Českobratrská 46,3
Praha, Smíchov 46,1
Brno, střed 41,4
Praha 9, Vysočany 40,9

Pro srovnání - stanice v Mikulově, která je mimo dopravní tahy, má dlouhodobý průměr 12.

Zdroj: ČHMÚ

Naopak za Úvozem zůstala ostravská ulice Českobratrská nebo Radlická na pražském Smíchově, která už tradičně patří do první pětky jedovatých ulic.

"Když jsem na týden vyjel změsta třeba na běžky, přestával jsem kašlat. Po dvou dnech na Úvoze se kašel zase vrátil," vzpomíná sedmatřicetiletý Karel Koutný, který léta bydlel nedaleko měřicí stanice. Plíseň v přízemním bytě a zamořený vzduch jej nakonec vyhnaly z centra, odstěhoval se na okraj Brna.

Ulice jako kaňony

Tranzitní průtah na Úvoze však není jedinou nebezpečnou ulicí. Podobnou dávku exhalací dýchají lidé poblíž křižovatky ulic Kotlářské a Kounicovy. "Tato místa jsou pro měřicí stanice vybrána záměrně, abychom věděli, kolik exhalací vypouští ve městech doprava," vysvětlil Skeřil.

"Je smůla, že se neprosadila stavba rychlostní silnice R43, ta by odvedla tranzitní dopravu a výrazně by centru ulevila," míní starosta Brna-středu Libor Šťástka.

Nejvyšší koncentrace tak nabírají měřidla v ulicích, které vypadají jako kaňony. "Domy jsou tam z obou dvou stran, jsou uzavřené a špatně se větrají," říká meteorolog.

Frekventovanými křižovatkami ale výčet mimořádně znečištěných míst v Brně nekončí. Do první desítky zaprášených ulic se tlačí Svatoplukova ulice v Židenicích. "Nejzaprášenější místa najdeme na Velkém městském okruhu - zejména u areálu židenických kasáren, na Zvonařce nebo u výstaviště," popsal Robert Skeřil. Například v Židenicích loni překračoval prach emisní limit každý čtvrtý den.

V centru Brna se v listopadu vyšplhala hodnota prachu až těsně k hranici 150 mikrogramů na metr krychlový. Při překročení této dávky už hygienici vyhlašují varování a továrny musejí regulovat svoji výrobu.

Nejhorší je to na podzim a v zimě

Zákaz vjezdu nákladním automobilům do centra a také mokré čištění ulic prosazují brněnští Zelení. "Alespoň v době smogu by měla mít tranzitní doprava zákaz na hlavní tahy, jako je Kotlářská, Koliště, Úvoz nebo Zvonařka," míní brněnský zastupitel Strany zelených Martin Ander.

Prach se víří hlavně v podzimních a zimních měsících, kdy se do jedovaté směsi přidávají i exhalace z lokálního topení.