Brno by odtržením čtvrtí ztratilo víc, než oficiálně tvrdí

Pokud se Dolní Heršpice a Přízřenice osamostatní, mohou dosáhnout na více peněz. Potvrzuje to zkušenost obce Ladná na Břeclavsku. Politici před lety tvrdili, že po odtržení od Břeclavi bude mít o dvě třetiny nižší příjmy, než má nyní.

Ilustrační snímek | foto: Martin Stolař, MAFRA

Odtržením Dolních Heršpic a Přízřenic by Brno mohlo přijít o více peněz, než uvádějí oficiální čísla. V brožuře, kterou vydal magistrát, se píše o patnácti milionech korun. Podle výpočtů MF DNES se ale číslo může vyhoupnout až na téměř 26 milionů korun ročně.

Dělení majetku by trvalo rok

Ze sdílených daní totiž dostávalo město Brno loni od státu na jednoho obyvatele něco přes sedmnáct tisíc

proč se chtějí odtrhnout

Obyvatelé Přízřenic a Dolních Heršpic dlouhodobě protestují proti rozsáhlé bytové výstavbě, která by jim přivedla kolem dvou tisíc nových sousedů a změnila venkovský ráz okolí jejich domů.

Peticí si vymohli referendum o odtržení, které se bude konat 12. září.

Brno navrhlo kompromis. Neodtrhnou-li se městské části, město získá problémové pozemky a budoucí výstavbě zabrání.

korun. V obou městských částech přitom žije necelých patnáct set obyvatel.

"Částku patnácti milionů korun je třeba brát orientačně," řekla mluvčí magistrátu Soňa Haluzová. Výpočty a případné dělení majetku by trvaly nejméně rok.

"V každém případě by tato záležitost byla drahá, dlouhá a platily by ji obě zúčastněné strany," dodala.

Obě čtvrti by mohly vydělat už díky tomu, že mají na svých pozemcích průmyslovou a obchodní zónu podél Vídeňské ulice, Avion Shopping Park, obchodní centrum Futurum či část nákupního centra Olympia. Do rozpočtu obcí by tak šly peníze například z daní za nemovitosti.

V Ladné si polepšili

"Počítáme s tím, že by obec hospodařila s rozpočtem asi sedmnáct milionů korun ročně," uvedl mluvčí sdružení Samostatný jih Pavel Reich. Pokud si obce v nedělním referendu odhlasují odtržení od Brna, mohly by se samostatně rozhodovat a s penězi si nakládat podle sebe. Potvrzuje to zkušenost obce Ladná, která se odtrhla od Břeclavi před čtyřmi lety. (více o odtržení ladné čtěte zde)

"Původně nám břeclavští politici tvrdili, že daňová výtěžnost bude mezi pěti až šesti miliony korun, víc nic," říká starostka Ladné Renáta Priesterrathová. Skutečnost však byla jiná a obec s 1 250 obyvateli letos počítá s osmnácti miliony korun příjmů.

Podle starostky dokázala obec navíc za čtyři roky našetřit 25 milionů korun a použít je na různé investice.

Jiné obce se slučují

V katastru má Ladná například dvě benzinové čerpací stanice nebo vrt na těžbu plynu. Odtud

váš názor

Myslíte si, že by se městské části měly odtrhnout?

Pište na [e-mail]

plynoucí peníze by jinak skončily v jiné kase a obec by na ně jen stěží dosáhla. "Myslím si, že odtržením obce určitě neprohloupí, všechny odhady tohoto typu bývají podhodnocené," doplnila.

Současná legislativa, takzvané rozpočtové určení daní, zvýhodňuje větší obce. Proto je i motivuje, aby se spíše slučovaly.