Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Brno chce víc cyklistů. Kola bude zájemcům půjčovat

  9:05aktualizováno  9:05
Revoluci v dopravě chystají brněnští radní. Do jednoho roku chtějí spustit systém veřejného sdílení kol, který se už osvědčil v desítkách evropských měst. V takovém rozsahu, jaký Brno plánuje, by byl první v republice.

Ilustrační snímek | foto: Jiří Salik Sláma, MAFRA

„Celkem bude k dispozici až dva tisíce kol a desítky stanovišť, kam je lidé zaparkují. Náklady odhadujeme na desítky milionů korun,“ popsal náměstek brněnského primátora Richard Mrázek (ANO).

Systém je založený na tom, že si zákazník za malý poplatek půjčí kolo z veřejného stojanu, objede s ním, co potřebuje, a po několika hodinách jej vrátí do jiného stojanu, který mu místem vyhovuje.

Radní teď čekají na vypracování studie, která má navrhnout, jak město sdílení kol zaplatí a jak přesně bude systém fungovat.

Nejprve centrum Brna a okolí

V první fázi, která se týká hlavně centra města a blízkého okolí, bude čtyřiaosmdesát stojanů s asi osmi sty koly stát například nedaleko univerzitních areálů nebo u přehrady.

Fakta Sdílení kol v Brně

  •  Systém sdílení kol se používá v pěti stech městech po celém světě pro dopravu na krátkou vzdálenost.
  •  V první etapě počítá magistrát s instalováním asi sedmi set kol a čtyřiaosmdesáti stanovišť, kde si je lidé budou moci půjčit. 
  • Systém se má spustit do jednoho roku, celkem budou moci zájemci po jeho úplném spuštění použít asi dva tisíce kol, část z nich bude na elektrický pohon.
  • Městský rozpočet to přijde na desítky milionů korun.
  • Nejhustší síť stanovišť bude v centru města a blízkém okolí, ale lidé si budou moci kola půjčit také třeba u parkovišť nebo u Brněnské přehrady.

„V Brně je devadesát tisíc studentů, což jsou lidé, na které především tento projekt směřuje. Mezi areály vysokých škol by se mohli pohybovat alespoň část roku na kole, což by ulehčilo hromadné dopravě,“ popsal představy města náměstek primátora Martin Ander (Strana zelených).

Studie by také měla odpovědět na otázku, jak se sdílení kol zaplatí. „Je několik možností. Buď jej budou provozovat městské firmy, soukromý investor, nebo firma s účastí města,“ doplnil Mrázek.

Podle Andera ale musí město se zavedením sdílení kol dát víc peněz také na zvýšení bezpečnosti cyklistů v ulicích.

„Půjde hlavně o cyklopruhy, ale také je potřeba instalovat piktogramy, které upozorní řidiče na pohyb cyklistů, či zajistit červené pruhy pro kola stojící před kolonou aut na křižovatkách,“ vysvětlil Ander. Dodal, že se musí zvážit, jak se budou kola přepravovat.

Podle Martina Špačka z občanského sdružení Brno na kole, které propaguje cyklistickou dopravu, bude na plánech města ještě hodně práce.

„Sdílení kol podpořené magistrátem vítáme. Potřebujeme ale víc cyklotras a koridorů pro cyklisty, a tak si myslím, jestli není na sdílení kol příliš brzo. Bylo by také dobré přidat víc stojanů v centru města nebo zřídit parkoviště kol u nádraží,“ navrhuje Špaček. Podle něj jezdí na bicyklu po Brně čím dál víc lidí.

„Čísla jdou strmě nahoru, ale město ve financování této infrastruktury zaostává. Nejde jenom lidem říct, ať jezdí na kole, ale musí se k tomu udělat i podmínky,“ dodal Špaček.

Inspirace ze zahraničí

O zavedení systému bike-sharing uvažovalo už před dvěma lety i bývalé vedení Brna. To nechalo odborníky na cyklodopravu vypracovat studii, která je jedním z podkladů pro nynější rozhodování.

„Kardinální otázkou bude obchodní model sdílení kol, tedy kdo jej bude provozovat. Podle mého soudu by měl být vyřešen jako první,“ popsal bývalý náměstek primátora Robert Kotzian (ODS). Podle něj ale bude poptávka po jízdě na kole menší, než současné vedení města předpokládá, protože Brno má kopcovitý terén.

Podle náměstka Andera se ale Brno může inspirovat v Německu nebo ve Vídni. „Třeba ve Stuttgartu, který je reliéfem velmi podobný Brnu, jezdí dost kol na elektrický pohon,“ dodal Ander.

V Brně už sdílení kol v malé míře funguje - komunitní síť Rekola si půjčuje několik desítek bicyklů. Nejbližší velké město, kde lidé běžně používají sdílená kola už dvanáct let, je Vídeň. Tam mají k dispozici více než tisíc pět set strojů. V síti Citybike je přihlášeno kolem půl milionu lidí, což je více než čtvrtina obyvatel Vídně.




Nejčtenější

Nový chodník je šikmý a s boulemi. Ať ho zaplatí starosta, zní z obce

V Hornich Bojanovicich mají křivý chodník

Nakloněná plocha s boulemi, jak obvykle vypadají cesty po zemětřesení nebo po povodni. V Horních Bojanovicích na...

ČSSD vyloučila Patočku. Bolševická netolerance, zastal se ho Sobotka

Přestože hlasování o brněnském železničním nádraží není platné, aktivista Jakub...

Městská konference ČSSD rozhodla v sobotu o vyloučení šéfredaktora Deníku Referendum Jakuba Patočky ze strany kvůli...



SOUKROMÉ OČKO: Měním převleky, paruky nenosím. Svým dětem balím na výlet GPS

Brněnský soukromý detektiv Marian Hybký

Špehování jej bavilo odmala, až díky osudovému setkání s bývalým zpravodajcem se jím však Marian Hybký začal živit....

VIDEO: Útočník srazil seniora ze skály, muž zůstal viset na okraji lomu

Policie zachránila seniora, který visel na kraji lomu

Soud vzal do vazby 27letého muže a o deset let starší ženu z Brna, které policie viní z pokusu o vraždu seniora....

Nehoda dvou kamionů na sedm hodin zablokovala dálnici D1 u Brna

Hasiči zasahují u vážné nehody dvou kamionů na dálnici D1 u exitu Rohlenka.

Dálnici D1 u Tvarožné na Brněnsku dopoledne zablokovala nehoda dvou kamionů, které se do sebe zaklínily. Jeden z řidičů...

Další z rubriky

Páter, který zachránil Brno při útoku Švédů, se narodil před 430 lety

Obléhání Brna švédským vojskem 1645 zachytil malíř Hieronym Benno Bayer.

Páter Martin Středa, který za třicetileté války chránil Brno před švédskými vojáky, se narodil před 430 lety....

Šimek řešil letiště i záchranku, první rok v čele kraje působí rozpačitě

Čerstvě zvolený jihomoravský hejtman Bohumil Šimek (vlevo) se svým předchůdcem...

Je to přesně rok, kdy se Bohumil Šimek z hnutí ANO ujal vlády nad jižní Moravou. Hejtmanství převzal po sociálním...

Kůrovec pustoší ve velkém stromy oslabené suchem, lidé se pak diví kácení

Lýkožrout smrkový - malý, ale velmi obávaný brouček.

Měří zpravidla jeden až devět milimetrů, ale škody, které páchá, se počítají na tisíce napadených stromů. Největší...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.