Stovky barevných fotografií jedenácti autorů, kteří nasnímali architektonické dominanty Brna i jejich detaily, nabízí publikace nakladatelství Littera. Svazek nadepsaný Brno časem i prostorem je podle vydavatele Karla Kovaříka určený nejen Brňanům, ale zejména zahraničním návštěvníkům města.
kulturní servis pro brno a jižní moravu na středu 17. 12. 2008 - zde |
Bezmála dvousetstránkovou velkoformátovou knihu otevírají reprodukce polepšeného městského znaku, historických vedut a reprodukce Moravských zemských desek.
"Pozornost jsme soustředili především na městskou památkovou rezervaci v centru," vysvětlil vydavatelský záměr Kovařík, který připouští, že velké množství památek nebylo možné v úplnosti představit.
Čtenáře čekají budovy od gotiky přes renesanci, baroko, historismus 19. století a funkcionalismus až do současnosti. Kniha končí novým terminálem zdejšího letiště.
"Nejvýznamnější z vybraných objektů představujeme i záběry interiérů se zajímavou výzdobou," poznamenal Kovařík. Před objektivy se však dostaly také některé sochy, které nyní zdobí centrum Brna. V krátkých popiscích se Jana Svobodová zaměřila na časové údaje o stavbách, ale také na jejich autory. Knížka je i turistickým suvenýrem, popisky "mluví" v anglické, německé a ruské mutaci.
Jak to bylo s ulicemi
Zcela jinou cestu opsala novinka z brněnského nakladatelství Šimon Ryšavý. Svazek nese dlouhý, ač výmluvný podtitul Trocha povídání jak se Brno velkým Brnem stalo a jeho ulice ke svým jménům přišly.
Autorský tandem stostránkové publikace vytvořila popularizátorka brněnské historie Milena Flodrová, jejíž poučené povídání dozdobil výtvarník Stanislav Sedláček. A historička vše vzala z gruntu.
"Zůstává zatím otázkou, zda vůbec první doklad o pojmenování veřejného prostranství pochází už z roku 1247, či 1252, nebo až z roku 1293," píše Flodrová.
Podle ní však už ve 30. a 40. letech 13. století Brňané městské komunikace pojmenovávali. A už ve zmíněném roce 1247 se v listinách dnešní Staré Brno nazývalo zcela stejně.
Zájemce se dočte nejen o válečných a poválečných úpravách názvů ulic. Čeká ho i zcela aktuální kapitola. Už 13. prosince 1989, kdy ještě zdaleka nebylo jisté, jak to s politickou změnou země dopadne, se z třídy Vítězství bez okolků stala stará dobrá Masaryčka.
