Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Brno je nejlepší, protože lidé chtějí měnit svět, míní environmentalista

  13:37aktualizováno  13:37
V končícím roce se Brno opět ocitlo na předních místech v několika prestižních žebříčcích. Jako nejpříjemnější město jej oceňují cizinci, studenti i místní, deník New York Times už druhý rok po sobě vychválil zdejší kavárny, bary a restaurace. „Brno je progresivní město, které nikdy nic nedostalo zadarmo,“ říká environmentalista Bohuslav Binka.

Bohuslav Binka od roku 2012 působí jako vedoucí katedry environmentálních studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

„Aby bylo dobré, muselo se vždy víc snažit. Výměna vedení města před třemi lety jen následovala to, co už se dávno dělo v podhoubí. Tradiční politici zkrátka neodpovídali tomu, co Brňané chtěli,“ tvrdí Bohuslav Binka, šéf katedry environmentálních studií Fakulty sociálních studií (FSS) Masarykovy univerzity.

Když je Brno tak atraktivní město, proč do něj míří tak málo turistů?
V konečném důsledku je to pro Brno štěstí. Protože nikdy nebylo příliš atraktivní pro turisty, zůstalo pro Brňáky. Když jde člověk večer centrem, je živé. Restaurace, kina i obchody fungují pro místní, a přitom se viditelně zlepšují. Třeba Praha šla v posledních 15 letech opačným směrem. Svojí historií a památkami je přirozeně atraktivní, ale někde se proměnila doslova v turistickou poušť. Jak říká můj kamarád: „Praha je dobrá na jednodenní výlet, na všechno ostatní je tu Brno.“ Tady se navíc žije dobře cizincům, kteří tu našli práci. Slováci, Briti, Rakušané či lidé z Ukrajiny si Brno a život v něm chválí. A protože nemáme Pražský hrad, turisty naláká spíš kultura a dění než památky.

Co by mělo Brno udělat, aby bylo ještě lepší?
Vyřešit hlavní vlakové nádraží. Jak říká novinář Jindřich Šídlo: „Takové nádraží si nezaslouží ani Brno. Mohli byste začít tím, že ho vymalujete.“ Když se člověk projde po Veveří nebo centru a pak jde k nádraží, tak si říká, že tady máme dluh. To vypovídá o předchozí politické garnituře, protože na to měla 20 let a vůbec nic s tím neudělala. Z hlasování o nádraží by proto měla být vyloučená ODS a ČSSD, protože za sebou mají nulové aktivity.

Bohuslav Binka

  • Narodil se 4. ledna 1973 v Českých Budějovicích, v Brně trvale žije od roku 2001.
  • Vystudoval obory filozofie a estetika na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Od roku 2012 působí jako vedoucí katedry environmentálních studií na Fakultě sociálních studií, kde také v roce 2014 obdržel titul docent.
  • Environmentální etik a filozof je laureátem Ceny Josefa Vavrouška. Ve svých pracích se mimo jiné věnuje mediální manipulaci nebo tzv. zelenému extremismu.

Tradičně silné je tu aktivistické podhoubí. Částečně díky vysokým školám, ale i proto, že se politické strany dlouho odmítaly s obyvateli bavit, což generovalo občanskou aktivitu. Nynější generace kolem čtyřicítky zjistila, že může měnit město odspodu. Takže dnes najdete nejprogresivnější lidi třeba mezi úředníky na sociálním odboru brněnského magistrátu, kteří přesvědčili vedení města a prosadili revoluční zabydlování bezdomoveckých rodin. Je moje teorie správná?
Ano, souhlasím s ní. Ta změna byla už připravená, jen ji teď bylo možné díky vstřícnosti koalice prosadit. Souvisí to také s tím, jak pracuje katedra sociální politiky a FSS. Neustále vozí studenty do zahraničí, potkají se s několika proudy v přístupu v sociální politice a nad všemi musí přemýšlet. Nevyroste tam člověk zabetonovaný v jednom pohledu na svět. Lidé, kteří z katedry vycházejí, jsou kriticky myslící a vzdělaní v sociální práci, takže pak není těžké dělat to jinak. Zkrátka kvalita vysokých škol je pro fungování města nesmírně důležitá.

Při tom, jak jde Brno dopředu a je v mnoha směrech progresivní a otevřené, pořád tu zůstává jakýsi nádech provincionalismu či trapnosti. Třeba když při festivalu smiřování se s historií obestaví sponzor dvě velká náměstí ojetými auty. Nebo když na kluzišti v centru bruslí lidé kolem mercedesu. Je to pro Brno typické, nebo se spíš jedná o náhodu a mohlo by se to stát i v Praze?
Tam jde o jiné peníze, jež můžete vydělat, a jiný typ prospěchu. Ale vede to někdy ke snobskému postoji, najednou začnete brát vnější věci jako příliš důležité. Trocha té brněnské trapnosti vás spolehlivě vrátí na zem. V Praze si můžu myslet, že jsem uspěl, ale zapomenete, že život o tom není. Obkružovaný mercedes ukáže, jak je to absurdní a že důležité věci jsou jinde. Že nemáte mít to ego tak velké, protože nakonec je každé velké ego jako ten mercedes – zaledované a směšné.

V posledních komunálních volbách získali hodně hlasů aktivisté z hnutí Žít Brno, a to díky kritice tradičních stran, jež tu vládly. Je i v tom Brno progresivní?
Ta známá skvadra zamrzlých politiků-brontosaurů, Hašků a Onderků, kteří už neodpovídali době, vytvořila hradbu, již bylo nutné prorazit. Na to bylo třeba trochu umanutosti, kterou měl Matěj Hollan. Zároveň jsem u Žít Brno cítil od začátku taky to, že když zesměšňujete lidi, je za tím trochu arogance a vnitřní strach. Chtěl bych, aby Žít Brno či Piráti přinesli komunikaci, kde arogance nebude nutná. Aby se zbavili té výsměšnosti a negativní energie, kterou tam někdy cítím. Brněnská politika se tím dostane do verze 3.0. A ta bývá tradičně hodně uživatelsky přívětivá i stabilní.

Nehraje roli také to, že Žít Brno vzbudilo u svých příznivců velká očekávání?
Politika se změnila tolik, že to odpovídá těm očekáváním. Pokud můžu posoudit jen podle spolupráce s politiky, pak je to úplně něco jiného než dřív. Když přijdu, že chceme jako katedra dělat sdílené bydlení studentů a mladých dospělých z dětských domovů, tak na radnici Brno-střed máme jednoznačnou podporu starosty, všech místostarostů a je to spontánní. To je strašná změna oproti tomu, co tam bylo dřív. A není to jen zásluha Žít Brno, ale i lidovců, Zelených či ANO, že se atmosféra hrozně proměnila. Ale třeba to, co Žít Brno prosadilo ohledně sociálního bydlení pro chudé lidi, je výborné. Paradoxně proti tomu protestuje sociální demokracie, na čemž je vidět, že ta strana nemá žádné ideové ukotvení. Typické pro ni bylo, že Onderka s Haškem se pořád někde u něčeho fotili, jsou to takoví politici permanentní fotografie. Ale reálně za nimi nebylo něco, co by změnilo svět, protože něčemu věří. Rozdělování peněz je jako průtokový ohřívač, ale tím svět neměníte.

A chtějí lidé, aby se svět změnil?
Myslím, že v Brně je hodně lidí, kteří si chtějí plnit svoje sny a mají k tomu dispozice. Dokázal bych vám vyjmenovat dvacet třicet lidí, které jsem v poslední době potkal a kteří dělají hrozně zajímavé věci a dělají je v Brně. To se potom vtiskuje do tváře města, je to vidět.

V Brně je nejvíc studentů na počet obyvatel, což má dopad na zdejší atmosféru. Spousta jich tu zůstává po škole, to je hlavně případ Slováků. Jen na Masarykově univerzitě jich studuje kolem dvaceti procent. Čím to je?
Myslím, že Slovensko tunelujeme v dobrém slova smyslu. Jdou sem ti nejlepší studenti, daleko míň jich odchází do Prahy. Brno z tohoto lidského potenciálu těží nejvíc. Jsou to totiž většinou lidé, kteří tady chtějí uspět a mají motivaci něco dělat, hýbou děním.

A pokud jde o vysoký počet studentů?
Máme tři velmi dobré vysoké školy a několik dalších dobrých. A že se tady objevily společnosti jako Kiwi či Honeywell a spousta dalších, se stalo také proto, že můžou sáhnout po anglicky mluvících a technicky, ale i společenskovědně vzdělaných lidech. Takže postupně Brno začalo stahovat takové firmy, v druhém sledu lidi, kteří tady pracují, žijí a dávají městu charakter. Univerzity k tomu přispěly v první linii, ale technologické, IT a inovativní společnosti přidávají akceleraci.

Takže kdyby měla Praha podobný poměr vysokoškoláků, vypadala by jinak?
Myslím, že ne. Důležitý je poměr nekvalitních vysokých škol k těm dobrým. V Brně je daleko lepší než v Praze, kde se i pseudoškoly uživí a mají poptávku. Takže tam vzniká nemalá kohorta lidí, kteří mají vysokoškolský titul, ale reálné vysokoškolské vzdělání ne. A přiznejme si, koupený titul není právě dobrá startovní pozice pro pozitivní změny. V Brně je taková pseudoškola výjimka, v Praze jich je několik. A pak tu také mají školy větší tah na branku – v některých oborech jsou Karlova univerzita či ČVUT lepší, ale brněnské školy udělaly větší posun.

Čím si to vysvětlujete?
Pokud je někdo průměrný v Brně, nikdo si ho nevšimne. V Praze můžete jít každé dva týdny na pivo s ministerským úředníkem nebo zástupcem nějaké ambasády. Tady vás to stojí den, když jedete do Prahy, takže musíte být hodně přesvědčivá, abyste uspěla. Karlova univerzita má taky obrovskou tradici, takže se tam lidé budou hlásit vždy. Masarykova univerzita musela v určitou dobu začít přemýšlet, jak být atraktivní pro studenty. A tato asymetričnost výchozí pozice vás nutí být dobrý.

Brno hodně ovlivňuje Vídeň, která je blíž než Praha. Magistrát si běžně zve odborníky z vídeňské radnice, vysoké školy spolupracují s těmi rakouskými…
Vídeň je hodně zajímavá a spolupráce s ní představuje pro Brno potenciál pro další zdokonalení. Pokud napojení na Vídeň dobře využijeme, bude nás hodně posouvat. My spolupracujeme s Wirtschaftsuniversität Wien, která je v kontaktu s městem. Mají tam třeba předmět, kde studenti vymýšlejí zlepšení fungování města ve vybraných oblastech a dostávají na to od radnice stipendium. To jsou nápady, které stačí vzít a přenést sem.

Dalším brněnským specifikem je i skutečnost, že na to, jak velké je město, je zde tradičně silná Strana zelených. Proč?
Za brněnskými Zelenými nestojí ani abstraktní hesla o světové revoluci, ani potřeba za každou cenu provokovat. Naopak si stačí zajet do Nového Lískovce, Komína či Jundrova a zeptat se místních, co pro ně zelená starostka udělala. Bude to všude dlouhý a podrobný seznam. A městské středoškoláky i vysokoškoláky s trochou zeleného cítění osloví daleko spíše než hraná mladistvá radikalita, kterou se prezentoval na celostátní úrovni Matěj Stropnický. Možná by se v brněnských městských částech mohli inspirovat.



Nejčtenější

Zničené plavky místo romantického zážitku. Největší molo v Česku lepí

Největší molo v Česku lepí, pouští smůlu

Brněnská přehrada má největší molo v republice za víc než tři miliony korun, návštěvníci se mu ale vyhýbají. Dřevěný...

Voda na příděl. Na vyschlé Moravě musí lidem stačit sto litrů denně

Starosta obce Maršov Jaroslav Bytešník ukazuje vyschlé toky, co vždy mely hodně...

Zákazy plnit z vodovodní sítě bazény a zalévat zahrady už nestačí. V šesti obcích na jižní Moravě platí ode dneška...



Zateplili školu, aby ušetřili. Nevyřešili ale větrání a za energie doplácí

Ilustrační snímek

V Hrušovanech u Brna zateplili školu, ale bez vzduchotechniky. Místo úspory teď musí pravidelně větrat. Nejen že úspor...

Z vily krále plísňových džínů Hošny je ruina, nový majitel ji přestaví

Podnikatel Rudolf Hošna byl v 90. letech v Brně pojmem. Stejně jako jeho vila.

Legendární Hošnova vila v brněnských Pisárkách je nyní útočištěm pro bezdomovce. Nový majitel chce zchátralý objekt,...

Úhyn ryb v největším moravském rybníce je vyšší. Ztráta je kolem 100 tun

V rybníku Nesyt na Břeclavsku kvůli horkému počasí, které způsobuje nedostatek...

V rybníce Nesyt na Břeclavsku kvůli horkému počasí, které způsobuje nedostatek kyslíku ve vodě, a nedostatku vody...

Další z rubriky

Záchranářů s puchýři přibývá. Látku z nového vybavení prověří experti

Nové oblečení záchranářů ZZS Jihomoravského kraje.

Kožních potíží u jihomoravských záchranářů přibývá. Podle jejich tvrzení za to může nové pracovní oblečení z funkčních...

VIDEO: Masaryk bude znovu v Brně výstavišti. Robot vyfrézuje jeho sochu

Prozatím robot vyfrézoval malý model Masaryka, ukazuje ředitel společnosti MCAE...

Na brněnské výstaviště se znovu vrátí socha Tomáše Garrigua Masaryka. Ta původní z roku 1928 nepřežila bouřlivé dvacáté...

Nezastavitelní míří do Adršpašských skal. Pomozte pohybem handicapovaným

Birell bránou projíždí na kole šestinásobný paralympijský vítěz Jiří Ježek.

Nepřízeň osudu, ale zároveň obrovská vůle a touha pokračovat v aktivním životě, sportovat, být i nadále přínosem svému...

Najdete na iDNES.cz