Žvýkačka

Žvýkačka | foto: Profimedia.cz

Brno má lepivý problém

  • 13
Jsou všude kolem nás. Lze na ně narazit v kině, restauraci nebo knihovně. Ale nejvíc jich je na českých ulicích, podle jednoho odhadu až tři a půl miliardy. Žvýkačky.

Zmíněné číslo sice pochází od jedné z firem zabývajících se jejich odstraňováním a způsob, jakým k němu došla, je poněkud nejasný, ale při pohledu na české chodníky se to vůbec nezdá přehnané. Možná dokonce naopak. A brněnské ulice v tomto rozhodně nejsou žádnou výjimkou.

Stačí se projít po centru, které by mělo být výkladní skříní brněnské metropole. Na některých místech Masarykovy, České či náměstí Svobody není jasné, zda má chodník barvu šedou, nebo puntíkovanou. Zdaleka nejhorší situace je pak na tramvajových zastávkách.

Odstranit žvýkačky z náměstí Svobody? Tři miliony
Odstraňování přitom není nic levného, cena za vyčištění čtverečního metru se podle hustoty zašlápnutých žvýkaček pohybuje mezi jedním až třemi sty korun.

. Očima studenta

MF DNES přináší cyklus názorových textů studentů brněnské žurnalistiky.

Jen náměstí Svobody by tak mohlo stát až tři miliony. Přesná čísla však bohužel neznáme, protože Brno ani jiná města tento druh nepořádku samostatně nevyhodnocují. Například v Anglii však dali před třemi lety na tento účel městské radnice dohromady přes šest miliard korun.

Místo daně na žvýkačky stačí obyčejná ohleduplnost
Se stejným problémem se potýkají města ve všech evropských státech, a tak už bylo vymyšleno několik návrhů řešení.

Od žádostí o finanční pomoc státu nebo uvalení speciální daně na každou prodanou žvýkací gumu, přes povinnost jejich výrobců vytvořit zvláštní finanční fondy přispívající městům na úklid, až po snahu o vývoj žvýkačky, která nelepí, či o osvětové kampaně a distribuce speciálních odkládacích papírků na veřejná místa.

První tři varianty jsou přitom projevy čirého zoufalství a bezmoci. Je snad výrobce aut zodpovědný za to, že lidé místo na vrakoviště odvezou své vysloužilé vozidlo do lesa? A co teprve kolektivní vina všech žvýkajících, kteří si připlatí jen proto, že část z nich vyplivne nástroj svěžího dechu, kde se jim zlíbí?

Na druhou stranu by to byl pořád posun k lepšímu. Nyní totiž platí odstraňování bílých fleků všichni bez výjimky, tedy i ti nežvýkající. Stejně jako platí abstinenti úklid střepů od lahví s alkoholem a nekuřáci za válející se nedopalky.

Celá složitě vypadající problematika pouličního nepořádku má přitom velmi prosté řešení. Stačilo by chovat se ve městě, ať už je naše, nebo cizí, slušně. Pár kroků navíc k nejbližšímu koši ještě nikoho nezabilo.