„Městská doprava v Brně bude v době smogových situací zdarma, abychom zlepšili stav ovzduší,“ tvrdili představitelé Brna na konci ledna, kdy nad městem seděla smogová poklička. Nakonec ale v akčním plánu na zlepšování kvality ovzduší, který radní schválili, toto opatření chybí (psali jsme zde).
„Mrzí mě, že návrh nezískal v radě většinu. Jsem totiž přesvědčený, že jako řada dalších evropských měst musíme lidi motivovat v kritických dnech smogové situace, aby nechali své auto doma,“ sdělil náměstek brněnského primátora Martin Ander (Zelení).
Jedním z důvodů, proč návrh nakonec i přes lednové sliby neprošel, byly i vysoké náklady. Jeden den MHD zdarma by městskou kasu přišel na kompenzacích pro brněnský dopravní podnik na více než milion korun.
„Takové opatření, navíc v době smogu, který přijde odjinud, nemá smysl. I kdybychom tady při smogové situaci nejezdili auty, tak nic nevyřešíme,“ prohlásil náměstek primátora Petr Hladík (KDU-ČSL).
Magistrát však chce i přes odmítnutí MHD zdarma se smogem bojovat. Aby se Brňanům lépe dýchalo, úředníci sestavili a radní odsouhlasili dvacítku konkrétních opatření, co se musí změnit.
Mezi zásadní změny patří postupná obnova vozového parku městských firem a organizací - všechna auta, která se budou nakupovat, by měla jezdit na stlačený zemní plyn či elektřinu. Úředníci odboru životního prostředí rovnou vytipovali pro jeden z prvních nákupů dvě elektroauta - Nissan Leaf za 730 tisíc korun či Volkswagen e-Golf za 930 900 korun.
Jak také zlepšit ovzduší
|
V brněnském vozovém parku, mimo dopravní podnik, je přitom téměř tisícovka vozů městských firem, další stovky jich jezdí v příspěvkových organizacích. Za některé z nich by tedy město zaplatilo zhruba takovou částku, na kterou by vyšla MHD zdarma na jeden den pro celé Brno.
„Nebude to ze dne na den, ale postupná obnova, jak budou auta dosluhovat,“ podotkl Ander. V příštím roce chce magistrát otestovat i malá nákladní elektroauta.
Robert Kotzian ze spolku Brno+, bývalý náměstek primátora za ODS, si myslí, že většina navrhovaných opatření nemá žádný praktický význam: „Elektroauta jsou řešení, ale v situaci, kdy se pro takový způsob dopravy rozhodne většina řidičů, nejen městské organizace,“ řekl.
Auta hlavně musí jet
Změny se samozřejmě mají dotknout i řidičů v Brně. Je možné, že se s některými staršími vozy vůbec nedostanou do centra. Právě se zpracovává studie proveditelnosti zavedení nízkoemisních zón.
„Poté ji budeme projednávat s městskými částmi i veřejností a na podzim rozhodneme, zda se touto cestou vydáme, zda to má smysl,“ doplnil Ander. Aby do středu města mířilo co nejmíň aut, by měly zajistit i tamní vyšší částky parkovného.
Podle Roberta Skeřila z Českého hydrometeorologického ústavu je však tím nejzásadnějším opatřením plynulost dopravy. „Máme stanici u židenických kasáren, kde auta věčně stojí, a tam jsou koncentrace vysoké. Naopak za výstavištěm, na okruhu, je ta koncentrace výrazně nižší,“ říká.
V přiškrcení vjezdu aut do centra vidí pozitivum jen v omezení oxidů dusíku z výfukových plynů. Důležité je podle něj také třeba řešit prach. Akční plán proto počítá s častější údržbou silnic.
„Zvlášť po zimě je potřeba co nejdříve veškerý posyp odklidit, aby se prach nevířil,“ zdůraznil Skeřil. A o stejné věci mluví i Martin Ander. „Když nebude sníh a v předpovědi nebude možnost náledí, tak se ulice hned uklidí,“ slíbil.
Proti prachu chce bojovat magistrát také rozšiřováním zeleně a výsadbou nových stromů, které prachové částice dokážou zachycovat.
„Dnes je navíc neuvěřitelně roztříštěná péče o zeleň. O něco se stará město, něco má na starosti kraj a něco stát. Potom se stává, že někde je trávník úplně vyholený, že už neplní žádnou funkci,“ doplnil Martin Ander. Meteorolog ale zdůrazňuje, že rozšiřování zeleně nesmí být na úkor dopravy, aby opět auta nestála.
V rozpočtu na příští rok by se kvůli protismogovým opatřením mělo počítat s částkou přes 21 milionů korun, dalších 37 milionů by mohlo jít z dotací.
