Jednáme s vážným zájemcem o prodeji pasáže Jalta, radovali se radní v roce 2011. Z obchodu však sešlo ještě předtím, než kupec zaplatil kauci. Dát 100 milionů za zchátralý dům bez parkovacích míst se mu nakonec nechtělo. Stejně jako tomu dalšímu, který se objevil o rok později.
Teď město doufá, že napotřetí vše dopadne lépe. "Objevil se další vážný zájemce a jednání tentokrát vypadají opravdu nadějně," uvedl náměstek brněnského primátora Oliver Pospíšil z ČSSD. Jméno kupce zatím upřesňovat nechce.
Už v příštím týdnu dostane tento zájemce šanci složit kauci ve výši deseti milionů korun. "Prodejní cena Jalty je sto milionů a kauce se stanovuje na deseti procentech této ceny," vysvětlil náměstek.
V domě měli sedět úředníci
Do 11. března pak bude čas na to, aby se přihlásil případný další kupec. Pokud se neobjeví, přiklepnou zřejmě zastupitelé na svém dubnovém zastupitelstvu Jaltu zájemci, se kterým jednají nyní.
Ten bude muset při opravách funkcionalistického domu respektovat dvě pravidla - památkovou ochranu domu a územní plán města, který v těchto místech počítá s obchody a službami.
Když přitom město zchátralou Jaltu získalo do svého vlastnictví, mělo s ní jiné plány. Občanští demokraté ve vedení města před necelými deseti lety vymysleli, že se do Jalty přestěhují úředníci magistrátu, kteří nyní sídlí na více adresách. Všechny úřady by tak byly více po ruce.
Koupi Jalty, kterou tehdy vlastnila Česká pojišťovna, ovšem zhatil podnikatel Miroslav Lekeš. Pojišťovně tehdy nabídl pětašedesát milionů korun, což bylo o milion více, než nabízelo město.
Tehdejší náměstek primátora Radomír Jonáš (ODS) ovšem na sestěhování úředníků trval. Prosadil proto dohodu s Lekešem, který Jaltu s městem na začátku roku 2006 směnil. Jenže zatímco město později zjistilo, že oprava zchátralého domu bude stát několikanásobek jeho kupní ceny, Lekeš si stěžovat nemohl.
Pozemky a domy v Černých Polích či Pisárkách, které získal od města, totiž měly výrazně vyšší cenu než Jalta.
Tajné hlasování
O tom, že směna je nanejvýš podezřelá, se mluvilo už v době přípravy této transakce. Jenže ani tehdejší opozice nic nezmohla.
Rada města, jejímž členem byl tehdy například současný ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), o schválení obchodu hlasovala tajně. A když opozice chtěla hlasování zopakovat veřejně, nestihla to prosadit. Den předtím, než mohla požadavek oficiálně vznést, primátor Richard Svoboda z ODS směnu stvrdil svým podpisem.
"Situaci kolem směny Jalta pasáže lze hodnotit skutečně jako kauzu, která vykazuje nepochybné rysy korupčního jednání," zhodnotil nakonec v roce 2007 soudce brněnského krajského soudu Michal Ryška. Přesto za tuto podivnou transakci nebyl nikdo nikdy potrestán.
