Síť podzemních chodeb pod Brnem věrně kopíruje ulice na povrchu - na snímku

Síť podzemních chodeb pod Brnem věrně kopíruje ulice na povrchu - na snímku směrovky do Josefské ulice a na Kapucínské náměstí | foto: Jiří Salik Sláma, MAFRA

Brno na jaře ukáže kolektory turistům. Uvidí, i kudy „chodí“ internet

  • 6
Brno bude po Praze druhým městem v republice, které částečně zpřístupní technické chodby v podzemí, tak zvané kolektory. Po Labyrintu pod Zeleným trhem by tak lidé mohli na jaře nahlédnout do další části brněnského podzemí.

Nově se lidé podívají do chodeb ze 70. až 90. let 20. století. V takzvaných kolektorech ve spleti kabelů a trubek tečou všechny e-maily, telefonické hovory, ale i odpadní vody. "Je tu všechno až na plyn," upřesnil Jan Sáňka z brněnských Technických sítí, když odemykal nenápadná vrata do podzemí.

Do takzvaných sekundárních kolektorů, tedy těch, které vedou ne příliš hluboko pod povrchem ulic, klesá točité schodiště z jednoho domu v Josefské ulici.

Po rozsvícení se člověku naskytne úchvatný pohled do nitra dlouhé chodby. "Tady je všechno ražené. Práce na těchto kolektorech probíhaly na konci osmdesátých let," uvedl Sáňka.

Brněnské kolektory

Po celé délce chodeb se po obou stranách vinou v několika řadách dlouhé police z nehořlavého materiálu. Na nich leží desítky kabelů nejrůznější šířky. "A hele, tak tohle je internet," ukázal průvodce.

Každý kabel má svou popisku. Obrovská plechová trubice nad hlavami rozvádí horkou vodu, která topí ve stovkách brněnských domácností.

Nenápadná kovová trubice těsně nad betonovou podlahou pak vede pitnou vodu. Na samém dně asi třímetrové chodby v zakrytém tubusu tečou i splašky.

"V kolektorech je úplně všecko. Voda, elektřina, teplo, internet, telefonní kabely, splašky. Jen plyn je v Brně veden v zemi," popsal Sáňka. Výhoda kolektorů je právě v tom, že se při jakékoli poruše nemusí kopat do země.

Do chodeb brzy nahlédnou turisté i nadšenci

Po desítkách metrů se chodba rozděluje. Nad hlavou je slyšet silné dunění. To právě po Masarykově ulici projíždí tramvaj. Cedulky u stropu napovídají, že návštěvník stojí na křižovatce Masarykovy, Josefské a Kapucínského náměstí.

Brněnské kolektory

Celková délka pod Brnem přesahuje 21 kilometrů.
Primární - hlubinné, které leží v hloubce asi 30 metrů, měří 7,7 kilometrů a jejich ražba začala roku 1973.
Sekundární, podpovrchové, leží v hloubce asi 5 metrů a měří v ražené části 5,1 kilometrů a v hloubené 8,4 kilometrů a budují se od poloviny 80. let hlavně pod centrem města.
Dosud kolektory zpřístupnili jen v Praze.

"Chlapi tu chodí denně. Ale bez cedulek bychom snadno ztratili orientaci i my," řekl Sáňka.

Stovky metrů ražených chodeb pod historickým městem si budou moci už na jaře prohlédnout i turisté. Společnost Technické sítě Brno, která kolektory spravuje, chce zpřístupnit dva prohlídkové okruhy.

Kratší bude měřit asi čtyři sta metrů, delší o tři sta metrů víc. Průvodce by turisty vedl pod Masarykovou ulicí, dostali by se i ke Staré radnici. "Dozvěděli by se, k čemu kolektory slouží, i to, jak se budovaly," popsal provoznětechnický ředitel společnosti Josef Šaroun.

Zpřístupnění chodeb nebude městskou firmu stát téměř žádné peníze. "Jen trošku upravíme vstupní objekt, aby se tam mohli návštěvníci převlékat. Uvažujeme i o umístění informačních panelů či promítání filmu," uvedl ředitel.

Skalním nadšencům chce firma zpřístupnit i kolektory primární. "Ty vedou ve třicetimetrové hloubce a leze se do nich po žebřících. I tuhle možnost zvažujeme," řekl ředitel.

Podle Lukáše Bačíka z jihomoravské Centrály cestovního ruchu kolektory turisty zaujmou. "Pokud se prohlídka hezky podá, může to být lákavé. Je to svým způsobem technická památka, své návštěvníky určitě přitáhne," poznamenal Bačík.