Projekt organizuje brněnský magistrát ve spolupráci s neziskovými organizacemi. Zatím se k němu připojila část Brno-střed. Loni dlužili lidé v Brně na nájmu přes 150 milionů korun.
Neplatiči v číslechV městské části Brno-střed dluží lidé na nájemném z obecních bytů dohromady téměř 100 milionů korun. Brno-střed spravuje necelých 7 tisíc bytů. Neplatičů eviduje zhruba 4 tisíce. |
"Od bytového odboru budeme vědět, jestli nám chodí splátky, takže podle toho, jak to bude fungovat, zvážíme další postup do budoucna," dodává Šťástka.
Projekt Druhá šance bude mít svého koordinátora na magistrátu - romskou poradkyni Helenu Krištofovou - a pracují na něm kromě DROMu a IQ Roma Servisu také Romodrom a Společenství Romů na Moravě.
Jakmile dostane tým Druhé šance do ruky seznam dlužníků, zajde za rodinou a nabídne jí pomoc. "Při vyjednávání s úřady, ale i s rodinným rozpočtem. Je to vlastně finanční poradenství pro zadlužené nájemníky," popisuje práci vedoucího sociálního programu IQ Roma Servisu Lenka Mrkvánková Maléřová.
"Důležité je najít realistickou výši splátek přijatelnou pro obě strany," říká.
Na Severu nevyšli vstříc
Přemlouvání lidí, aby začali své dluhy z nájemného platit, pro ně není žádnou novinkou. "Už loni jsme vytipovali deset bytových domů v zóně, která se bude opravovat," připomíná Mrkvánková Maléřová obří investici 160 milionů, které město pro brněnský Bronxu získalo z fondů Evropské unie.
"Nabízeli jsme jim, že pokud budou své dluhy aktivně splácet, budou mít šanci si své bydlení u po revitalizaci udržet. Bohužel to moc nevyšlo se spoluprací s městskou částí Brno-sever," posteskla si Mrkvánková Maléřová, že radnice Severu podle ní odmítla zvýhodňovat lidi z těchto vybraných domů vůči ostatním dlužníkům.
"Chtěli jsme jim pomoct při vyjednávání splátkových kalendářů, ale na radnici nám nevyšli vstříc," dodala.
Otázka času
Podle vedoucí skupiny pro integraci brněnského magistrátu, která Druhou šanci organizuje, Kateřiny Dubské (SZ), někteří lidé mají zájem své dluhy splatit. "Je to otázka - co je naším cílem? Aby zaplatili nájem nebo aby přišli o byt? Dlužníci jsou všude a vždycky budou, záleží jen na tom, jak se to bude řešit," myslí si Dubská.
Brno-sever bylo právě vedle Brna středu druhou městskou částí, které magistrát projekt nabídl. Zatím se k němu nepřipojila. Podle místostarostky Zdeňky Tůmové (ČSSD) je to však jen otázka času a vyřešení technických detailů.
"Samozřejmě nejsme proti tomu. Chceme to řešit, protože ti lidé se dostávají do tíživé životní situace. Jen jsme nechtěli narazit na zákon o ochraně osobních údajů," vysvětluje Tůmová, že v rámci projektu Druhá šance musí městská část poskytnou magistrátu seznam vytipovaných dlužníků.
"Budeme teď mít další sezení s magistrátem, kde sdělíme naše připomínky. Určitě ale máme zájem s k tomu připojit," tvrdí Tůmová.
Dlužníci už šance mají
Starosta Leo Venclík (ODS) je vůči Druhé šanci "trochu skeptický". Podle něho hříšníci od městské části druhou šanci dostávají. "Přijde jim několik upomínek než se věc dostane k soudu," připomíná.
Podobně to vidí i Libor Šťástka. "Nedávno jsme založili příspěvkovou organizaci na správu domů v sociálně vyloučené oblasti. A jednáme o tom, že tam budou s úředníky i sociální pracovníci. Navíc, když jsou dlužníci aktivní, tak my jim druhou šanci dáváme," vysvětluje Šťástka, proč pokládá projekt za "nadbytečný".
Kromě nové organizace Brno-střed také zavedla kontroly bytů v problémové oblasti: proti černým odběrům nebo nepovoleným stavbám.
Podle ředitelky IQ Roma servisu Kataríny Klamkové rozhodně není Druhá šance nadbytečná. Naopak služba pak bude kvalitnější. Podle ní se mnohdy na radnicích městských částí pracuje "postaru" - převládá tam byrokracie a bytový odbor a sociální služby pracují odděleně.
"Může to fungovat, ale velké výsledky to nemá a nám jde o efekt. Ve Druhé šanci jde o to, že se otevře komunikace mezi bytovým odborem, sociální službou a nájemníkem. Informace mezi nimi budou proudit rychleji, přesněji a transparentněji. Služba i nájemník budou každý měsíc vědět, v jakém stavu se jeho pohledávky nachází," upozorňuje Klamková, že novým projektem se brněnský systém přibližuje formě řízení, kterou používají úřady například ve Velké Británii.
"Jde o takzvaný case management. Nemyslím si, že naše radnice dnes takhle fungují. Je třeba sice odlišit Brno-sever od Brna-středu, který z vlastní iniciativy zřídil příspěvkovou organizaci. Ale i tam ještě donedávna nájmy vybírali komerční realitní kanceláře," podotýká Klamková.
