Jezdecká socha Jošta Moravského, kterou navrhl Marius Kotrba, se na náměstí v

Jezdecká socha Jošta Moravského, kterou navrhl Marius Kotrba, se na náměstí v Brně neobjeví. | foto: Magistrát města Brna

Brno se bojí soutěží, navíc oslovuje jen pár vyvolených

  • 2
Neslavný konec soutěže o jezdeckou sochu moravského markraběte Jošta, která měla být po opravě Moravského náměstí jeho novou dominantou, rozvířil debaty o smyslu soutěží a způsobu zadávání zakázek na díla, která významně ovlivňují tvář města. Nejde přitom jenom o sochařské počiny, ale i o architekturu.

Soutěž, do které se přihlásilo se svými návrhy padesát umělců, před časem vyhrál sochař Marius Kotrba. Jeho výrazně stylizovaný jezdec, kterého ocenila odborná porota, se ale radním nelíbil a protože se obávali, že se na veřejnosti setká s kritikou, tak soutěž anulovali.

Ve veřejném hlasování pak vyšlo najevo, že lidem by se víc líbila klasická socha. Podle náměstka primátora Daniela Rychnovského se soutěž bude muset zopakovat, a to nejspíš v příštím roce.

"Podmínky musíme nastavit tak, aby sochaři znali záměr města, podle něhož by socha měla být realistická," popsal primátor Roman Onderka způsob, jakým by se dalšímu kolapsu soutěže dalo zabránit.

Město přitom mezi autory tří nejlepších návrhů rozdělilo 1,2 milionu korun a teď neví, co s dalšími dvěma miliony korun, které se vybraly ve veřejné sbírce na realizaci sochy.

Podobných "průšvihů" je víc

Osud vítězného návrhu Joštovy sochy připomíná ostudu s vítězným projektem na rekonstrukci náměstí Svobody. Prestižní zakázka skončila tahanicemi u soudu. Investor, kterým bylo město, totiž nechtěl respektovat návrh mladých nezkušených autorů.

"Náměstí mohlo mít punc jedinečnosti. Takto se do výsledného řešení promítl typický opatrný a racionální přístup města," řekl šéfredaktor architektonického časopisu ERA 21 Osamu Okamura.

Zodpovědnost za konečnou podobu náměstí si mezi sebou dodnes přehazují autoři, památkáři i město.

Po tomto neúspěchu se město rozhodlo řešit další veřejné prostory ve spolupráci s renomovanými architekty a anonymní architektonické soutěže využívá minimálně.

Brno, město vyvolených architektů

Podle Okamury za posledních pět let nevypsalo město jedinou. "Ve výběrovém řízení se vyzve vždy pár architektů, se kterými už má zkušenosti a kteří jsou pro ně zárukou, že se projekt obejde bez problémů a kritiky veřejnosti. To je ale špatně," řekl Okamura.

Podle architekta Petra Hrůši by se podobným problémům jako u náměstí Svobody dalo předcházet drobnými změnami v legislativě. "Autor návrhu by měl už během soutěže stanovit rozpočet stavby a měl by mít právo nad zakázkou vykonávat autorský dozor," soudí Hrůša.

Současný systém zadávání zakázek je podle Okamury snadno zneužitelný a nahrává klientelismu. "Ty nejdůležitější stavby ve městě navrhují stále stejní lidé. Vzniká přímá vazba mezi autorem projektu a zadavatelem, nevstupuje mezi ně nezávislý kritik," dodal Okamura.

O budoucí tváři města tak podle něho nerozhoduje kvalita, ale známosti a cena. Ve výběrových řízeních se totiž soutěží hlavně o výši peněz, o projekt jde až v dalším kole.

Architekti se pak podle Okamury nevybičují k nejlepším výkonům. "Město musí trvat na tom, aby soutěže vypisovali i soukromí investoři. Rozkvět by nevypadal jako obří reklama na žaluzie a Velký Špalíček jako skládačka bez jasné koncepce," řekl Okamura.

Že lze díky architektonickým soutěžím získat kvalitní návrhy si myslí i náměstek primátora Martin Ander. "Snažíme se ale do rozhodování zapojit veřejnost a to soutěž o návrh dle zákona moc neumožňuje," řekl Ander.

V praxi se o to město pokusilo nedávno v případě ideové soutěže o projekt rekonstrukce Zelného trhu. Oslovili přitom ovšem zase jen pár vyvolených.