Během hodinové pietní akce se u rakve na schodišti vystřídaly jako stráž desítky brněnských herců, hereček či režisérů. Mezi nimi Petr Halberstadt, který po skončení rozloučení pomáhal nést rakev.
Řečníci vyzdvihovali Dufkovu schopnost ztvárnit jakoukoli roli osobitě a precizně. "Zpráva o tvé smrti nás zastihla na setkání národních divadel v jižní Koreji. Sebralo nás to všechny. Ale pak se začaly objevovat vzpomínky na tebe. A najednou jsi tam byl s námi. Prostě jsme si tě poskládali ze vzpomínek," znělo z dopisu Václava Postráneckého, který se podepsal jako "věčný cajzl".
Pod schody stál mezi příchozími i herec Josef Somr či herečky Alena Antalová a Klára Apolenářová.
Nakonec sklidil poslední potlesk
Zleva režisér Zbyněk Srba, herci Monika Dudková a Jaroslav Dufek, kteří 20. ledna v brněnském Mahenově divadle získali Cenu diváka 2001 za divadelní inscenaci podle filmu Silnice slavného italského režiséra Federica Felliniho.
Vedle skladeb Franka Sinatry My Way či Moon River zazněly při rozloučení také básně brněnských básníků. "Až do skonání světa budou talenti umírat na scéně a herci plakat pro Hekubu," recitoval Dufkův herecký kolega Vladimír Krátký báseň Jana Skácela.
Slavného herce připomněli také ředitelé dvou největších brněnských divadel, městského i národního. "Kdekoli, kdykoli, v jakékoli roli vešel na jeviště a zastavil se čas. Málokdo si ale představí, kolik hodin dřiny ho stálo ztvárnit zcela po svém postavu jemu svěřenou," vzpomínal na Dufka Stanislav Moša z Městského divadla Brno.
Po zaznění písně What a Wonderful World v podání Louise Armstronga herečtí kolegové snesli se schodů rakev Jaroslava Dufka. A herec, který jako jediný člen činohry Mahenova divadla získal ocenění Thálie, sklidil poslední velký potlesk.
Jaroslav Dufek zemřel minulý pátek. Bylo mu 77 let. Dufek patřil k dlouholetým oporám Mahenovy činohry Národního divadla Brno, kde vytvořil řadu velkých rolí. Aktivním hercem zůstával i v posledních letech, kdy také hostoval v Městském divadle Brno (více zde).
