Jak zjistila MF DNES, úředníci z Odboru pro územní plánování a rozvoj (OÚPR) brněnského magistrátu přišli před Vánocemi za novým vedením města s varováním, že stihnout nový plán do roku 2022, kdy přestane platit ten starý, je nereálný.
Potvrdil to Jiří Oliva (ČSSD), šéf komise rady města, která má tuto problematiku na starosti. Pro Brno to podle něj může znamenat katastrofu.
„Když jsem se stal po volbách předsedou komise, nechal jsem si odborem zpracovat harmonogram přípravy nového územního plánu a z něj vyšlo, že dokument by měl být vydaný až v druhé polovině roku 2023, a to už je pozdě,“ uvedl Oliva.
Teď platí zastaralý plán z roku 1994, ale ten má úderem půlnoci 31. prosince 2022 přestat platit.
„Znamenalo by to, že v intravilánu, tedy zastavěné části města do roku 1965, se může stavět neomezeně a v nových částech na okrajích, kde se počítá s další výstavbou, se nepostaví nic. Například v Černovicích, na Kamenném vrchu nebo ve Starém Lískovci by se nepostavil ani jeden nový byt, ani jedna komunikace. To by prakticky zastavilo rozvoj města,“ popsal Oliva.
Úředníci pracují na dvou plánech zároveň
Politici, úředníci i lidé z Kanceláře architekta města Brna vymýšlejí, jak z téhle šlamastyky ven. Územní plán totiž ovlivňuje úplně všechno – kudy povedou silnice a městská hromadná doprava, kde bude jaká zástavba a kde průmyslové podniky, vymezuje zelené plochy i místa pro sport a rekreaci.
Příprava dokumentu je velmi složitá a časově náročná. Konkrétní opatření chtějí zástupci města, Kanceláře architekta a odboru pro územní plánování představit v pondělí. Mezi nimi by mělo být například to, že odbor přibere další lidi.
Podle Olivy přípravy dostaly skluz za minulé koalice vedené Petrem Vokřálem (ANO). Ta totiž řešila, zda nechá zpracovat zcela nový územní plán, nebo bude pokračovat v rozpracovaném konceptu z let 2010 až 2013. Na něm však byly práce přerušené, protože se čekalo na schválení krajských zásad územního rozvoje, na které měl plán brněnský navázat.
Aby se však město mohlo rozvíjet i v nejbližších letech, musejí úřadníci současně pracovat na velkém souboru změn stávajícího územního plánu. Až loni v červnu město rozhodlo, že bude pokračovat v přerušené přípravě rozpracovaného plánu. Pro OÚPR to znamená velmi těžký úkol – současně pracovat na aktualizaci stávajícího plánu i přípravě nového.
„Byla by přetížena kapacita pracovníků OÚPR, kteří by vyhodnocovali agendu námitek a připomínek ke dvěma územním plánům současně, navíc i pro veřejnost by bylo obtížné zvládnout nastudování dvou územně plánovacích dokumentací v krátkém časovém odstupu,“ vysvětluje šéf odboru Dušan Novotník.
Pracovní verze, kterou dostala do ruky Olivova komise, měla právě na tato rizika upozornit. Vedení města proto zvažuje z připravovaného velkého souboru změn vybrat ty jednodušší a řešit je samostatně ve zkráceném řízení. Ty složitější pak budou zapracované až do nově připravovaného plánu.
Kraj se chystá pomoct
Situaci za kritickou považuje i další člen komise pro územní plánování a starosta Líšně Břetislav Štefan (ČSSD). Podle něj město uplynulé čtyři roky zaspalo. „Samospráva se vlastní nečinností dostala do časového presu. Všichni se shodneme, že bez územního plánu město být nemůže, ale hrozí, že pokud se schválí územní plán nahonem, dostanou se do něj chyby, které už nepůjde vrátit,“ poznamenal Štefan.
Územní plán patřil v minulém volebním období, kdy na radnici vládlo ANO, pod náměstka za Zelené Martina Andera. Ten se po posledních volbách stáhl z politiky a MF DNES se jej nepodařilo kontaktovat ani na jednom z jeho telefonních čísel.
Již dříve ovšem prohlašoval, že přípravu územního plánu zásadně zdrželi jeho předchůdci z ČSSD a ODS. Právě za jejich vlády v roce 2013 padlo rozhodnutí počkat, až budou vydané Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje, na které mělo Brno navázat.
Po loňských komunálních volbách, kdy Zelení v zastupitelstvu skončili, přebrali oblast lidovci. Jejich šéf a náměstek primátorky Petr Hladík na rozdíl od úředníků věří, že i přes napjaté termíny bude dokument hotový včas. „Museli jsme přijmout celý balík opatření, abychom měli naději, že ho stihneme. A to se, myslím, povedlo, i když stát se může cokoli,“ přiznává Hladík.
Na ruku chce Brnu jít i kraj. „Jsme v kontaktu téměř denním,“ poznamenal náměstek jihomoravského hejtmana Martin Maleček (Starostové pro Jižní Moravu), který má na starosti územní plánování. Pro město Brno je důležité například to, kudy povede dálnice D43 na Svitavy. „Stanovení trasy bychom měli mít do září 2020 a také aktualizaci zásad regionálního rozvoje, aby mohlo Brno na tyto dokumenty navázat,“ dodal Maleček.
Kancelář architekta města Brna na soubor změn na stávajícím územním plánu, přípravu nového a dvě s ním související územní studie nasadila 18 lidí. „Dopracujeme nejen návrh nového územního plánu, ale i vyhodnocení vlivu na životní prostředí a tím se zkrátí lhůty přípravy návrhu i dalších procesů při projednávání plánu,“ upřesnil šéf KAM Michal Sedláček.
