Městské části se obávají, že v místech, kde dnes převládá zeleň a rodinné domy, porostou další věžáky. Někteří starostové za tím vidí tlak developerů, kteří jsou ochotní stavět téměř všude.
Například Ořešín usiloval, aby na něj společně s dalšími okrajovými částmi Útěchov, Jehnice a Soběšice územní plán nahlížel jako na vesnice. Firmy by tam tak nemohly stavět výškové budovy.
„Jsme prostě jiní než Královo Pole, Žabovřesky nebo Medlánky. Připojili jsme se k Brnu až v 70. letech a stále máme charakter vesnic. S KAM, odborem územního plánování a rozvoje a radním pro územní plánování Filipem Chvátalem (KDU-ČSL) jsme se dohodli, že to v územním plánu zohlední. A nic tam není,“ láteří starosta Ořešína Jan Levíček (STAN).
Svolal dokonce veřejnou schůzi. „Můžeme dospět k tomu, že vyvoláme referendum o osamostatnění Ořešína. Štve nás taky, že nám zruší hospodu – jediné místo se sálem, kde můžeme pořádat hody nebo ostatky. Podle nového územního plánu tam bude možné bydlení, takže pro majitele bude lukrativnější tam udělat byty než provozovat vesnickou hospodu,“ stěžuje si Levíček.
Hrozí soudní spory, upozorňuje starosta Líšně
Dalším kontroverzním místem je část Wilsonova lesa u Rezkovy ulice. Pozemek tam vlastní město, ale také architekt Karel Tuza z brněnského ateliéru A Plus, který má pod palcem například stavbu nové multifunkční haly na výstavišti.
Pokud projde územní plán ve stávající podobě, na parcelách půjde stavět. „Už dříve jsme usilovali, aby se nic neměnilo a byla tam zeleň jako doposud. Měli jsme připomínky i k dalším změnám. Některé nám zapracovali, jiné ne. Bohužel, co se týče Wilsonova lesa, v plánu zůstaly zakreslené stavební parcely. Proto jsme na posledním jednání zastupitelstva přijali usnesení, že tam chceme nadále zeleň,“ oznamuje zastupitel Brna-střed Michal Závodský (za Zelené).
„Proti výstavbě jsme se vždy vyjádřili zamítavě, protože Rezkova ulice je ukončená domem. Takto by tam vznikla nějaká boční ulička do lesa, což nám přišlo nesmyslné,“ dodává radní městské části pro výstavbu a územní plánování Petr Bořecký (za ANO).
Samotný Karel Tuza na dotazy MF DNES nereagoval. „Pozemek vlastníme už přes třicet let. Respektive můj otec, který ho má na starosti. Jaký s tím má záměr, je otázka na něj,“ uvedl pouze jeho syn Patrik Tuza.
Po změně volá i Líšeň. Nepřeje si, aby se dál zhušťovala zástavba v místech, kde se už nachází sídliště. „Hrozí soudní spory, protože mraky připomínek městských částí magistrát do územního plánu nezapracoval. Pan Chvátal je měl prostě vzít a uplatnit, nechť je posoudí státní správa. Dostal se ale do pasti a nebudu raději komentovat, jestli jsou tam lobbistické, nebo jiné zájmy,“ sděluje starosta Líšně Břetislav Štefan (ČSSD), který už také dříve nadhodil možnost odtržení od města.
Chvátal tvrdí, že se starosty jednal a o zmiňované kritice neví. „Co se týče pozemků u Wilsonova lesa, tak už za socialismu, když se parcelovaly, byly navržené jako stavební. Připomínka trvající na tom, aby tam zůstala zeleň, nedává smysl a jednal jsem o tom i s vedením městské části. Domluvili jsme se na tom, že na zachování zeleně netrvají. Je ale pravda, že na jednání posledního zastupitelstva Brna-střed jsem nebyl,“ říká Chvátal.
Magistrát tlačí čas
Podle něj je situace s územním plánem složitá a nejde zohlednit všechny požadavky radnic.
„Skutečně jsme se snažili jednotlivé záležitosti vysvětlovat. Do toho řešíme i problematiku nové městské nemocnice (s její stavbou nový územní plán původně počítal na Kraví hoře, záměr však město přehodnotilo a hledá se nová lokalita, pozn. red.). Jakákoliv změna znamená opakované veřejné projednání, což s největší pravděpodobností nestíháme,“ podotýká Chvátal.
Nový územní plán chce totiž město schválit zastupitelstvem do komunálních voleb, které se konají v říjnu příštího roku. „Nejlepším řešením zřejmě bude udělat balík změn a ty předložit přímo na jednání zastupitelů. Během léta musíme projít, jaké připomínky nám přišly, a pak stanovit harmonogram,“ nastiňuje Chvátal.
Vedoucí KAM Michal Sedláček zdůrazňuje, že skutečně proběhly desítky jednání se zástupci všech 29 městských částí. „Jednali za ně starostky, starostové, zastupitelé a členové stavebních komisí. Do procesu vstupovali také vlastníci pozemků i ministerstva. Z toho je zřejmé, že přes velkou snahu nešlo všem požadavkům městských částí vyhovět,“ vysvětluje Sedláček.
Dodal také, že stavební zákon a správní řád města neumožňují před finálním schválením územního plánu zastupitelstvem zveřejnit důvody pro zapracování nebo zamítnutí podaných připomínek a námitek.
Nejde o střet zájmů, hájí šéf KAM úředniciNa změně územního plánu Brna vydělá i vedoucí oddělení územního plánování Kanceláře architekta města (KAM) Bohumila Hybská. Jak uvedl Deník N, úřednice spoluvlastní pozemky v Kohoutovicích, které prodává developerovi. Nyní jsou parcely vedené jako zeleň, v budoucnu se z nich však mají stát plochy pro bydlení. A nový majitel se bude moct pustit do velkého developerského projektu. U jednoho z pozemků totiž územní plán dokonce připouští výškovou úroveň zástavby do 28 metrů s lokální dominantou, tedy věží do čtyřiceti metrů. Hybská má přitom kreslení nového územního plánu na starosti. Úřednice odkázala MF DNES na svého nadřízeného, ředitele KAM Michala Sedláčka. Ten uvedl, že se v tomto případě o střet zájmů nejedná. „Tuto možnost jsme prověřovali už v roce 2017, kdy naší kanceláři bylo přiděleno zpracování souboru změn platného územního plánu. Týkalo se to všech našich zaměstnanců. O skutečnosti, že paní Hybská vlastní pozemky v katastrálním území Kohoutovice, jsme věděli, protože nám to sama řekla,“ sdělil Sedláček. Kvůli vyloučení případného střetu zájmů podle něj KAM přijala opatření. „Na jejich základě paní Hybská žádným způsobem nezasahovala do zpracování jak balíčků, tak územního plánu v dotčených územích, kde se nachází pozemky v jejím vlastnictví. Tato území věcně ani jakkoliv jinak neřešila,“ oznámil Sedláček. (vh) |
