Bohatí měšťané tenkrát vlastnili vinice nejen v Brně a okolí. A kdo si chtěl přivézt hotové víno odjinud, musel počítat s přísnou kontrolou ochutnávačů hlídkujících u městských bran.
V Brně byly vinice hned na několika místech. Například na dnešním území Bohunic či Vinohrad, které mají dokonce v oficiálním znaku hrozen. Ale také pod Špilberkem. Postupně však ve velké míře zanikly na začátku 20. století kvůli rozšiřující se výstavbě.
Na mnoha místech réva roste znovu. Vinice se snaží obnovit například na Vinohradech, kde v minulosti musely obrostlé hlavy ustoupit sídlišti. Založili si i spolek Vinohradský hrozen a obhospodařují kolem 2 500 hlav.
„Dodnes lze i na mnoha zahradách zdejších obyvatel vidět růst vinnou révu. V naší městské části má víno prostě tradici,“ poznamenal starosta Vinohrad Jiří Čejka, který vinohradnictví v městské části zaštiťuje.
Vždy v květnu pak pořádají výstavu vín nejen svých, ale také od vinařů z jiných koutů jižní Moravy. „Sám jezdím po různých koštech, abych Vinohrady dostal do povědomí a navázal kontakty. Vinaři se na oplátku hlásí na naši výstavu,“ poznamenal Čejka.
Pronájem za desátek úrody
Malá část vinic se nacházela ve 13. století také v Bohunicích, které patřily od roku 1376 pod svatopetrskou kapitulu (církevní společenství). Ta vinohrady obhospodařovala a za desátek úrody i pronajímala.
„Vinice se nacházely na kopci Vošpihlu a v Loterberku. To je dnes území za ulicí Jihlavskou směrem k Červenému kopci. Samostatnou kapitolou, úzce související s pěstováním vína, je horenské právo, zvláštní právní nařízení obsahující vše, co se týkalo vinohradnictví, včetně předpisů pořádkového a trestního řádu. Bohunice je obdržely od probošta svatopetrské kapituly v roce 1536,“ popisuje v knize Z historie Bohunic její autor a současný bohunický starosta Antonín Crha.
Pohromu pro brněnské vinice znamenala už třicetiletá válka a v roce 1645 obléhání Švédy. Kvůli následnému osídlování se rozloha vinic zmenšila o třetinu a bývalé vinohrady se osévaly obilím na výrobu piva.
„Na konci 19. století vinařství silně upadalo, dosud výhradně zemědělský charakter Bohunic se měnil ve prospěch nezemědělského obyvatelstva, zaměstnaného v brněnských továrnách. Poslední významná zmínka o bohunickém vinohradnictví se nachází ve Vinařském obzoru vydaném ve Velkých Pavlovicích v roce 1912, kde jsou Bohunice uváděny v seznamu vzorných pokusných vinic,“ připomíná ještě Crha ve své knize a dodává, že dnes jsou již keře vinné révy vidět jen různě po zahradách.
Ryzlink a rulandské u Špilberku
V roce 2007 bohuničtí radní schválili vznik symbolického vinohradu v parku na začátku Běloruské ulice. „Smyslem byla snaha o připomínku již zapomenuté tradice bohunického vinařství, jehož dokladem je vinný hrozen ve znaku obce,“ vysvětlil Crha, proč se rozhodli révu sázet.
Menší vinice byly v dávných dobách také v Žabovřeskách, Králově Poli, Obřanech, Židenicích, Černovicích či na Starém Brně. Ty však taky ustoupily ve větší míře výstavbě. Obnovy se před pěti lety dočkala jen vinice pod Špilberkem. Občanské sdružení tam vysadilo 400 hlav Ryzlinku rýnského či Rulandského šedého.
„Navrátit se k tradici a znovu vysadit víno nás napadlo spontánně. Vypadalo to jako bláznovství, ale díky pomoci města Brna a brněnské Veřejné zeleně se nám to podařilo,“ radoval se při slavnostním zahájení nové vinařské éry Jiří Nečas ze sdružení Vinice na Špilberku.
A radost mu vinohrad dělá i nadále. „Před dvěma lety jsme měli první úrodu. Jde ale zatím jen o pár lahví, z nichž třicet jsme před Vánocemi darovali městu. Na první velkou úrodu čekáme. Teď chceme zkusit vyrobit sekt,“ povyprávěl Nečas.
