Ačkoli do Brna přijela vystupovat proslulá jména, skutečně aktuálních hvězd sem zavítalo pomálu. Brno spíše nabídlo kapely a interprety, kteří se pomalu a jistě vydávají do síně slávy a zapomenutí. Pokud v ní už dávno nejsou.
Podobnou událost, jakou třicet tisíc fandů zažilo v létě 2007, totiž rockenrollové bohy Rolling Stones, od té doby promotéři nepřivezli. Divácký úspěch se zopakovat nepodařilo, návštěvností okolo čtyř až osmi tisíc lidí se následující akce zařadily mezi republikově průměrné události.
Navíc se urputně opakuje model absolutní neexkluzivity: hvězdy sem jezdí rok poté, co se představily v Praze, přičemž často hrají souběžně i v okolních metropolích Vídni či Bratislavě - což byl případ třeba Marilyna Mansona.
Zahraniční publikum proto nemá důvod za nimi do Brna přijet. Mnohdy nelákají ani novou deskou, například Linkin Park a Lenny Kravitz do Brna přivezli přesně po roce pražskou reprízu.
Našláplí Linkin Park, pak už jen vyšeptalé legendy
Po koncertu Stounů to vypadalo, že má Brno slušně "našlápnuto". Potvrdil to i další velký koncert amerických rockerů Linkin Park. Na Velodrom dorazilo loni v červnu na jednu z nejpopulárnějších amerických kapel současnosti dvanáct tisíc lidí -ukázalo se, že šestičlenná parta cílící převážně na teenagery má velkou fanouškovskou základnu, ochotnou stejný koncert vidět několikrát, i v Česku.
Předzvěstí unylé zimy a jara se však stal prosincový koncert šedesátníka a "průkopníka hororu v rockové hudbě" Alice Coopera. Jistě, Cooper je legenda a na své bezmála dvouhodinové show v zaplněné osmitisícové hale Rondo se svými osvědčenými hity i písněmi z nové desky sklidil bouřlivý aplaus. Ale že už je rockerem, kterému pomalu dochází dech, se přehlédnout nedalo - a ostatně naznačil to i sám muzikant, když svůj koncert prezentoval spíše jako divadelní show, která více než na něm staví na špičkově sehraném týmu (o generaci mladších) parťáků. A následovaly další, o poznání vyšeptalejší legendy. Samotní promotéři vystoupení skotských Nazareth a německých Alphaville nazvali "koncerty pro střední generaci". Spíše než kvalita a novátorství zde byla lákadlem nostalgie.
Ikona blýskavého synth-popu 80. let
Alphaville v Rondu zahráli v prosinci. Němcům ve středních letech a s rostoucími bříšky už snad to, že budou "navždy mladí", jak zní jejich největší hit, nevěřili ani skalní příznivci. Z Ronda do kapacitně polovičního Bobycentra se pak přesunul dubnový koncert skotských Nazareth. Kapely, která už na svou dřívější slávu těžko naváže, a je tak sama odsouzena stát se po čtyřiceti letech hraní svým "revivalem", ohrávajícím jako kolovrátek dokola své největší hity á la Love Hurts.
Obdobná situace se opakovala v květnu, kdy zhruba dva tisíce fanoušků glam rocku 70. let oblažili v hale Vodova britští Smokie. Kapela, z jejíž původní sestavy zbyl jen baskytarista Terry Uttley a která už "jede" spíše na zásoby dřívější slávy, hasnoucí pomalu jen díky oldies milujícím českým rádiím.
Manson: zmařené naděje, Kravitz: povedená repríza
Brněnské promotérské prostředí letos obohatil vstup nové agentury, pražské WTF Entertainment. Ta na Moravě debutovala červnovým koncertem provokatéra Marilyna Mansona. Američan přijel představit jen pár dní staré album a Brno bylo první, tedy relativně exkluzivní a ostatními zeměmi se zvědavostí sledovanou zastávkou jeho evropského turné - už proto, že poslední dobou hudebník čelil obvinění z výrazného uměleckého úpadku a všichni byli zvědaví, zda se "zmátoří". Místo toho se koncert stal jedním z propadáků sezony. Jen zpola zaplněnému Velodromu Američan se svou skupinou ukázal, za comu Brno stojí. Vystoupení spíše než regulérní koncert připomínalo generálku, včetně Mansonova neustálého přerušování písní a předčasného konce po hodině hraní. Naopak čtrnáct dní nato dorazila na Velodrom muzikantská poctivost a stabilní kvalita -Mansonův krajan Lenny Kravitz. Pětačtyřicetiletý hudebník a zpěvák deseti tisícům lidí předvedl profesionální show. Spojení jeho sexy image a rocku se soulovým nádechem táhne stabilně už léta a ani v brněnské repríze si pověst nezkazil.
Divácky úspěšný byl také zatím poslední velký koncert na Velodromu, červencoví Motörhead. Pořadatelé z WTF Entertainment bodovali především tím, že před britské hard rockery, kteří u nás už hráli poněkolikáté, dosadili ještě česko-slovenské metalové oblíbence Tublatanku, Arakain a Aleše Brichtu. Metal, a především ten domácí, masové publikum v Česku vždycky táhl - v kombinaci s pivem, klobásami a čerstvým vzduchem dramaturgicky šikovný, ačkoli nepříliš originální tah.
Je brněnský hudební trh přesycený?
"Vše, co je trochu alternativní, progresivní, současné a novátorské přináší obecně neúspěch. Naopak čím konzervativnější a mainstreamovatější projekt je, tím větší je úspěch," shrnuje koncertní sezonu a podle svých slov i současnou náladu ve společnosti brněnský promotér Pavel Tesař z agentur Mersey Agency a Brnokoncert, které sem přivezly například zmíněné Nazareth a Alphaville. Z pohledu dramaturgie a diváckého úspěchu uplynulého roku nezbývá než mu dát za pravdu. Ostatně, novátorství u velkých koncertů Brno ani nezkusilo - na světové novinky a mladé kapely, které mají potenciál naplnit haly či se stát headlinery festivalů (typově například objevy z Britských ostrovů The Kooks, Arctic Monkeys, Bloc Party nebo Hadouken!), Brno zatím nikdy necílilo.
Na to, jak se situace v posledních letech vyvíjí, mají promotéři odlišný názor. Podle Tesaře stagnuje. "Nejsou sponzoři, není podpora od města, a navíc v době krize mladí lidé raději stahují hudbu z netu a poslouchají ji pak na chatě u ohně," soudí Tesař. Aleš Hrbek z agentury Glanc, která ve spolupráci s Live Nation uvedla třeba zmíněné Linkin Park, Coopera či Kravitze, má názor opačný. "Nedá se říci, že by lidé přestali mít o koncerty zájem, ale více zvažují, na co se vydají a do čeho investují své peníze," tvrdí.
Přibylo však - podle něj ke škodě věci - promotérů i akcí. "Co se velkých koncertů a festivalů týče, mám pocit, že zde zkouší štěstí mnoho dobrodruhů, kteří zaplavují trh nahodilými akcemi, jež občas vyjdou, ale většinou ne, každopádně tříští trh a devalvují zájem posluchačů," dodává Hrbek.
A za pravdu mu dávají i ti, na které možná naráží - pražští nováčci na brněnské pořadatelské scéně, WTF Entertainment. "Celkově je situace na našem trhu dost nepřehledná. Z pohledu návštěvníků je poslední rok velmi pestrý, z pohledu promotérů často velmi složitý. Počtem akcí rozhodně nestagnuje. V současné době je trh výrazně přesycený, nemyslím, že by lidémigrovali za akcemi do jiných regionů. Leda u interpretů, kteří nemají tolik zastávek, a je tedy nutné na jejich koncert cestovat, například U2," soudí Marek Rejman zWTF.
"U2 v Brně? Když najdeme miliony na jejich zaplacení"
Je ale vůbec reálné dostat do Brna kapelu takového formátu, jako jsou U2? "Možné to je, ale musíte mítmiliony na jejich zaplacení," odpovídá lakonicky Pavel Tesař.
Že drtivá většina velkých kapel preferuje při návštěvě Česka Prahu, je logické. "Možnost, jak je dostat do Brna, je například odpadlý termín ve šňůře, či opakovaná návštěva v Česku. Popřípadě lepší nabídka, což však často zavání tím, že je nereálná. Zahraniční extraliga zatím navzdory krizi neslevnila, věří si a jejich honoráře jsou stále astronomické," podotýká Hrbek.
Jaké jsou podle promotérů výhody Brna, když už s Prahou nemůže soutěžit kupní silou? Kromě dobré polohy blízko Vídně a Bratislavy, kterou si pochvalují shodně všichni, jsou to samozřejmě i nižší náklady na pořádání akcí i jejich propagaci. "Nicméně jsme třikrát menší než Praha a to tuto výhodu kapku vymazává. Čili více akcí Brno již neunese. Je lépe se zaměřit na méně akcí a vygradovat zájem posluchačů a návštěvníků o ně. Kvantita může být často zničující a demotivující pro všechny strany," navrhuje Hrbek.
"Být druhý přece také není špatné"
Není náhoda, že většina koncertů se odehrála na přelomu jara a léta. Sezona 2009 je totiž v Brně silně poznamenaná absencí víceúčelové haly Rondo, která se rekonstruuje. Absence haly, která by pojala více než deset tisíc návštěvníků, možnost exkluzivně do Brna přivézt velká jména vylučuje. "Jsou v tomto případě prostě nezaplatitelná," potvrzuje Hrbek. "Velká škoda je, že Brno přišlo o stadion za Lužánkami. Byl jediný z klasických stadionů v republice, kam se vešlo přes padesát tisíc lidí. Dnes tam mohli hrát U2, Madona, Metallica a další. Když to shrneme, máme zde k dispozici Rondo, Velodrom, který mám sice moc rád, ale také to není ukázka urbanistiky 21. století, a jinak volné plochy v areálu BVV, kde samozřejmě nejsou tribuny. Z menších kapacit je výborná velká hala Vodova. Trochu málo na dvojku v republice. Těžko se pak konkuruje Ostravě či Pardubicím," dodává.
Podle Rejmana je Velodrom jedním z nejhezčích míst pro pořádání koncertů v republice. "Je jen škoda, že se do něj neinvestují peníze za účelem vybudování multifunkčního sportovního a kulturního zařízení," soudí.
Nepostaví-li se proto moderní hala s větší kapacitou, nic se podle promotérů nezmění. "Praha, Vídeň i Budapešť, nemluvě o Německu, jsou pro kapely známější. Nicméně být druhý vůbec není špatné. A věřím, že čas od času se nám podaří uvítat někoho i v premiéře," doufá Hrbek.
Na co se tedy mohou Jihomoravané těšit v nejbližší době? V srpnu plánuje agentura Glanc koncert Jethro Tull v zámeckém parku ve Slavkově. V říjnu přiveze Brnokoncert do Brna disko hvězdu Samanthu Fox. Stejná agentura plánuje na začátek roku 2010 muzikál Abba The Show, v jednání je i rocková opera Australian Pink Floyd, kterou už letos viděla Praha a Ostrava.
