Čísla hovoří jasně. I když jihomoravské regiony dopadly ve srovnávací tabulce MF DNES, která hodnotila celkem 110 míst republiky, velmi rozdílně, dají se shrnout do jediné věty: na jihu Moravy je sice krásná příroda a čistý vzduch, lidem však často chybí to základní – práce.
Nejlépe je na Vyškovsku
Tabulka kvality života za rok 2009 je souhrnem nejnovějších statistických údajů. Nejlépe si podle nich vedlo Vyškovsko a Blanensko, které se v rámci celé země umístily na pětadvacátém a šestadvacátém místě.
Blansko má málo pracovních příležitostí, na druhé straně patří k městům, kde se v posledních letech staví nejvíce bytů. V této kategorii Blansko dokonce v žebříčku měst obsadilo osmé místo. Přitom platí, že čím výše se město umístí, tím lépe je hodnoceno.
"Stavěly se tady byty se státní dotací a navíc soukromý investor dokončil velký komplex s dalšími asi devadesáti byty," vysvětlila starostka Blanska Jaroslava Králová.
Nejhůře na Hodonínsku
Nejhůře z jihomoravských regionů dopadlo Hodonínsko, které má ve srovnávací tabulce MF DNES sedmdesátou příčku. Může za to zejména vysoká nezaměstnanost, jejíž míra již přesáhla třináctiprocentní hranici. Zřejmě ikvůli tomu se lidé odtud stěhují do jiných míst.
Vinařské Znojemsko se v posledních letech pomalu přesouvá ze zadních pozic k polovině. Na celostátním žebříčku obsadilo letos osmapadesáté místo. Oproti roku 2005 si tak polepšilo o devět míst.
Zejména venkov stále tlačí Znojemsko dolů kvůli vysoké nezaměstnanosti, která je jako u Hodonínska jednou z nejvyšších v zemi. S tím souvisí i minimální růst mezd a nízké důchody obyvatel. I letos tam vzniklo jen minimum volných pracovních míst.
Naopak na co tamní obyvatelé nedají dopustit, je kouzelná příroda a čistý vzduch s minimem emisí. "Za to, že máme čistý vzduch, můžeme vděčit v podstatě tomu, že nám tady skončil veškerý průmysl. V otázce životního prostředí je to samozřejmě dobře, v otázce nezaměstnanosti ale špatně," míní místostarosta města Jan Blažíček.
Břeclavsko stoupá po žebříčku nahoru
Výrazněji lépe než Znojemsko si pak vede Břeclavsko. Letos mu patří pětatřicátá příčka a za poslední čtyři roky vystoupalo v celorepublikovém žebříčku o jedenáct míst. I přes hospodářskou krizi se tam v porovnání s jinými regiony daří stále vytvářet nová pracovní místa.
Naopak průměrné důchody či mzdy v průmyslu a stavebnictví jsou skoro nejnižší v zemi. "To jsou čísla, se kterými nemůžeme být příliš spokojeni. Jiné ukazatele jsou ale naopak velmi dobré," komentoval starosta Břeclavi Dymo Piškula.
Co se týče čistoty vzduchu, je na tom Břeclavsko nejlépe z celé země. Například tuhých emisí tam bylo v porovnání s Brnem naměřeno šestkrát méně, v porovnání s Prahou dokonce čtrnáctkrát méně.
Absolutní prvenství si Břeclavsko drží i v nejnižším počtu dětí s vrozenými vadami. Na 10 tisíc novorozenců je takových dětí za poslední měřený rok 141. Je to čtyřikrát méně než třeba na Vyškovsku.
A prvenství drží Břeclavsko i v porovnání sňatků a rozvodů – vznikají nová manželství a rozvádí se jen minimum stávajících.
V samotné Břeclavi však příliš nebují rozvoj drobného podnikání. Na tisíc obyvatel je tam jen 150 živnostníků, ve Znojmě jich napočítali 167, v Brně skoro dvě stě.
"To je číslo, které bychom měli podpořit. Z hlediska našeho města bychom se proto měli začít zaměřovat na služby spojené s turistickým ruchem a s tím související větší propagaci Lednicko-valtického areálu a v podstatě celé jižní Moravy," míní Piškula.
Právě v cestovním ruchu je podle něj nejsilnější potenciál. "Jednotnou propagací celé jižní Moravy by si tak mohly vzájemně pomoci všechny zdejší regiony," upozornil břeclavský starosta.
Brno: hodně sportovišť i kultury
Brno se v žebříčku hodnotícím životní úroveň v jednotlivých městech republiky tradičně umisťuje vprvní třetině. Podle nejnovějšího průzkumu si však Brňané za poslední tři roky moc nepolepšili.
Na jedné straně Brnu stoupá hodnocení díky většímu počtu sportovišť, rostoucí síti kulturních zařízení nebo mzdám v průmyslu a vyšší nabídce kvalitnějšího bydlení, na druhé straně ho stahuje dolů současná hospodářská krize a s ní rostoucí nezaměstnanost a úbytek volných míst.
Ale i další věci, které se dlouhodobě nelepší. Primátor Roman Onderka je s ohledem na současnou krizi skeptický v tom, že by se něco mohlo změnit k lepšímu na podílu dlouhodobě nezaměstnaných a na celkovém počtu lidí evidovaných na pracovních úřadech.
"Primárně je to záležitost ministerstva práce a sociálních věcí, ale snažíme se s tím něco dělat. Problém je, že když někdo do práce nechodí dva roky, tak si odvykne pracovat. Velkou část znich tvoří občané, kteří jsou těžko přizpůsobiví, pak studenti, kteří nemají praxi, a ženy s malými dětmi, které mají problém skloubit práci spéčí o rodinu," míní primátor.
Brno má také méně bodů za to, že neustále stárne a v současnosti patří mezi nejstarší města v republice. S tím souvisí i nedostatek domovů pro důchodce.
Neradostné je to i s kvalitou ovzduší. Místo toho, aby se objem škodlivých látek ve vzduchu v Brně snižoval, v posledních letech neustále roste. Statistiky kazí tuhé emise, které vznikají hlavně spalováním uhlí, a oxidy dusíku, který mají na svědomí elektrárny a teplárny.
Magistrát před dvěma roky schválil energetickou koncepci, která tyto problémy řeší, své ovoce prý ale ponese až po letech.
Do konce roku pak plánuje magistrát vyhlásit výběrové řízení na dodávku prvních plynových autobusů. Primátor počítá, že každoročně pro vozový park dopravního podniku získá pět autobusů na plyn a do budoucna chce vyměnit všechny.
