Brno bude plné bohatých důchodců, kteří si budou užívat, věští sociolog

  7:14
Vánoce jsou zpravidla příležitostí ke zklidnění, rozjímání a ohlížení se do minulosti. MF DNES se spolu se sociologem Ladislavem Rabušicem naopak pokusila nahlédnout do budoucnosti.

Dvaašedesátiletý rodák z Uherského Hradiště Ladislav Rabušic je profesorem sociologie. Sedm let byl děkanem Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, nyní tam vede Ústav populačních studií. | foto: Marie Stránská, MAFRA

Bývalý děkan Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity má konkrétní představu, jak budou lidé v Brně žít za 30 let a co budou od města očekávat. A umí přitom překvapit – Brno podle něj bude městem relativně bohatých důchodců.

„Je to sice dost věštění z koule, protože vývoj se nikdy nedá úplně předpovědět a má na něj vliv spousta věcí, ale určité tendence se dají vyčíst z porodnosti, úmrtí i migrace. A město by si těchto trendů mělo být vědomo,“ míní Rabušic.

Jak byste charakterizoval Brno dnes?
Jsem vysokoškolský učitel a pro mě je Brno hlavně městem vysokých škol, výzkumu a vědy. Máme tady 60 až 80 tisíc studentů. Jen samotná Masarykova univerzita jich má 38 tisíc. Chceme, aby výuka byla co nejkvalitnější a přitáhla studenty i ze zahraničí. To, že je Brno městem vědy, potvrzuje fakt, že se povedlo vybudovat Středoevropský technologický institut CEITEC, který už dnes přitahuje špičkové vědce, takže do budoucna se Brno stane vedle kulturního centra i centrem vědeckým. A to poznamená i strukturu obyvatel města i život v něm. Dnes je ta struktura nevyrovnaná. Přes prázdniny studenti odjedou a město rázem zestárne. Ale to, že jsou tu deset měsíců v roce desítky tisíc lidí od 19 do 25 let, dodává jinak stárnoucímu městu mladého ducha. Podle prognóz do roku 2050 bude v české společnosti třetina lidí starších 65 let.

Jak se to projeví v Brně?
Bude tu silná vrstva relativně bohatých důchodců.

Dosud platilo a stále platí, že jsou důchodci ekonomicky a sociálně nejohroženější skupinou, a vy říkáte, že zbohatnou. Jak to?
Změní se. Už teď se začínají měnit. Jsou vzdělanější, aktivnější a mnozí i hmotně dobře zajištění. Senioři za našich rodičů znali maximálně lavičku v parku nebo zahrádku, za dvacet let to už budou úplně jiní lidé. Důchodcům v roce 2050 je dnes kolem třicítky, vyrostli v jiném kulturním a společenském prostředí, vědí, že se nesmí spoléhat jen na důchod, který jim dá stát, a že se na něj musejí sami připravit. Od toho se odvíjí to, co budou po životě chtít. A s tím musí město počítat.

Jak by se na to mělo připravit?
Když představu odvíjíme nejen od důchodců, ale od dalších faktorů demografického vývoje, vše nasvědčuje tomu, že se zmenší rodiny. Rodiče budou mít většinou jedno, maximálně dvě děti a víc jich nebudou chtít. Jejich emocionální potřeby tím budou uspokojené. Bude velká skupina lidí, kteří budou žít single, a další část budou tvořit aktivní seniorky, které se dožívají zpravidla o pět let více než muži a zůstanou samy. Jinak je to u mužů. Ti, když ovdoví, si dost často najdou mladší ženu, takže sami nezůstávají. To musí zohlednit bytová výstavba. Už dnes se ukazuje, že velké byty nejsou potřeba a scházejí ty malé. A v budoucnu budou potřeba ještě víc. Další otázkou je, zda budou lidé chtít bydlet ve vlastních bytech a zatěžovat se hypotékami. Například ve Vídni žijí zhruba dvě třetiny lidí v nájemních bytech, státních, městských i sociálních. A za velmi únosné ceny. Díky tomu se jim například povedlo vymýtit chudinská ghetta. Prostě obyvatele promíchali.

Myslíte si, že chudinská ghetta zmizí do roku 2050 i v Brně?
Při rozumném urbanismu by se to mohlo povést. To se dá zvládnout.

Když už jste zmínil Vídeň, v debatě jste řekl: Přestaňme se srovnávat s Prahou a berme si za vzor Vídeň. Jak jste to myslel?
Zpočátku hlavně v akademické rovině, ale platí to i pro Brno, má-li do budoucna ambice stát se evropským městem, musí přijmout některé věci, které to s sebou přináší. Například, že rodiny jsou geneticky a kulturně promíchané. Desítky let jsme žili v uzavřené společnosti, a i když z hlediska genofondu je to nicotný časový úsek, přece jen bude pro Brno plus, když sem přijdou lidé odjinud.

A myslíte, že k tomu Brno směřuje?
Musí se otevřít světu. Například Masarykova univerzita má úkol zvýšit počty zahraničních studentů i tím, že angažuje zahraniční učitele. Ti si s sebou přivedou rodiny a vlastní potřeby a požadavky. A například i do útvaru hlavního městského architekta může přijít nějaký šikovný cizinec, který přinese nový pohled na město a nové nápady.

Takže pustit sem imigranty?
Je imigrace a imigrace. Dobře to dělají například Australané, kteří mají řízenou imigraci. Podle někoho je to diskriminační, ale státy mají právo si říci, koho v zemi chtějí a koho ne. I Brno by mělo nabízet místa pro lidi, které potřebuje. Tato imigrace moderního střihu jej pozvedne na vyšší úroveň. Možná to zní elitářsky, ale je to jedna z cest. Myslím si, že by Brno mělo nasávat mozky z celého světa, jako to umějí Američané, kteří nabízejí stipendia talentovaným studentům z celého světa.

Vraťme se k těm důchodcům. Jak ti mohou ovlivnit podobu města?
Budou nároční a budou si chtít užívat. Nebudou už sice potřebovat asfaltové chodníky kolem řeky, aby po nich jezdili na bruslích, ale budou chtít další parky, kde by se mohli projíždět třeba na elektrokole, relaxační zóny a přiměřená sportoviště. A protože budou vzdělanější, budou chtít kvalitní kulturní vyžití – originální výstavy, kulturní akce, divadla. A budou mnohem mobilnější. Nakoupí si elektromobily, které v roce 2050, jak slibují výrobci automobilů, budou běžným dopravním prostředkem. Ty pro ně budou mnohem pohodlnější a snáz ovladatelnější. Něco jiného je řadit, lít do auta benzin a starat se o údržbu, nebo jen sednout, zmáčknout knoflík a jet. Starší lidé už nebudou odkázaní na jednu čtvrť. Budou se pohybovat i po okolí města. Teď možná trochu fantazíruji, ale i s tím je potřeba ve strategii počítat. Někdo by řekl, že třetina důchodců udělá město šedivé, ale není to tak. Město může být stále plné života, ale musí k tomu vytvořit lidem podmínky. Nejsem urbanista, neumím přesně říct, jak by to mělo vypadat. Základním požadavkem ale je, aby město bylo, jak se teď moderně říká, „liveable“, tedy příjemné k životu. A to pro všechny generace.

Ano, z toho, co říkáte, to vypadá, že město bude složené hlavně z důchodců a studentů. Nepovede to trochu k mezigeneračnímu pnutí?
No, budou tu samozřejmě i ostatní věkové skupiny, na ně nezapomínejme. A to, že ve stárnoucí společnosti bude docházet k pnutí mezi mladou a starší generací, je mýtus. Ani soupeření na trhu práce se není třeba bát, neboť struktura pozic pro mladé a seniory je obvykle odlišná. Jsem přesvědčen, že z hlediska urbanismu je možné město poskládat tak, aby se vytvářely zóny, kde se budou cítit dobře všichni – mladí i staří. Jen je potřeba pomýšlet na to, jak rychle se ta která skupina po městě pohybuje. Ale zdá se mi, že by ani to neměl být problém.

Co myslíte, bude mít Brno v roce 2050 půl milionu obyvatel?
To nedokážu odhadnout. Kdyby se mělo ze svých současných 380 tisíc zvýšit na pět set tisíc, znamenalo by to zahušťování zástavby, což by se mně nelíbilo, protože pokud chceme, aby bylo ve všech čtvrtích prostředí ke společnému setkávání, trávení volného času a aktivnímu odpočinku, potřebovalo by spíše více volných ploch pro zeleň a estetické prostředí než další byty. Nezapomeňme, že tím, že budou lidé vzdělanější, budou přirozeně politicky aktivní a budou mít tendenci dále rozvíjet život v občanské společnosti, takže budou chtít ovlivňovat prostředí ve svých čtvrtích a budou se chtít někde scházet.

Po roce 1989 začali lidé masově vyjíždět na Západ, pak přišel internet a začali se uzavírat doma u počítače. Myslíte, že nastává opačný trend: lidé se otevírají a chtějí trávit čas mimo domov?
Některé teorie tvrdí, že společnost, která má naplněné základní potřeby, začne naplňovat potřeby vyšší, takže začne dávat přednost postmaterialistickým hodnotám. Klade důraz na život v kvalitním životním a estetickém prostředí, na politickou aktivitu, myšlenky jsou pro ně důležitější než peníze. Některé vize ovšem předvídají, že s rozvojem technologií se lidé budou stále více nořit do svého virtuálního světa. Místo toho, aby někam reálně vyrazili, nasadí si brýle a ve 3D „odcestují“ třeba na Bahamy. Myslím, že jsme z určitého hlediska na prahu tak úžasně rychlých technologických inovací, které mohou neuvěřitelně překvapit. Mnozí hovoří například o průmyslové revoluci 4.0.

Co to je?
Jejím principem bude nevídaná fáze digitalizace, která má naprosto zásadně proměnit prostředí výroby, následně i trh práce a výsledkem má být celkové zkvalitnění úrovně našich životů. Sociologové ovšem dobře vědí, že každý vynález má obvykle i nezamýšlené důsledky, to jest předem neodhadnutelné negativní dopady. Čtvrtá průmyslová revoluce by například s sebou mohla přinést to, že až třetina lidí na trhu práce by mohla být nezaměstnatelná.

Zkusme si zavěštit z koule. Kdybyste si měl představit Brno v roce 2050. Říkal jste, že nejste urbanista, ale zkuste být konkrétnější – máme tu dlouhodobé věci – přesun nádraží, možná metro, paneláky. Jaký je váš, byť neurbanistický názor?
Brno v roce 2050? Především město, které bude řečeno velmi obecně pestré a barevné ve všech možných aspektech lidského života. Pak bude i krásné a úspěšné. Pestrost a rozmanitost je základním prvkem úspěšného evolučního vývoje, zatímco šedivost a monotónnost je jejím hrobařem. Město, v němž nebudou ghetta sociálně vyloučených, město, které bude mít moudrou vládu a zastupitele, kteří naslouchají svým obyvatelům, ale příliš se jim nepletou do života. Město bez architektonických bariér, aby i senioři ve velmi pokročilém věku mohli být mobilní a užívat si života ve venkovním prostoru mimo své byty. Město, jehož Masarykova univerzita bude významným centrem evropské vědy, což bude potvrzeno tím, že zde budou pracovat i laureáti Nobelových cen. A konečně město, které v soutěži o nejlepší město pro život konečně porazilo Vídeň a obsadilo první místo.


Vše o elektromobilech a nové éře automobilismu, světových trendech v této oblasti a měnící se legislativě. Prohlédněte si nejnovější modely elektromobilů a podívejte se, jak dopadly v testovacích jízdách redaktora Technetu, Václava Nývlta, který za volanty aut do zásuvky objevuje krásy i strasti elektromobility.

Analýza: Výroba elektromobilů bude levnější než aut na benzin, zdraží opravy

Také Toyota plánuje využití technologie giga-casting.

VIDEO Výroba bateriových elektromobilů bude do roku 2027 v průměru levnější než výroba srovnatelných vozů...

Autovideo týdne: Škoda poodhaluje nový elektromobil. Elroq už ladí výrobu

Škoda poodhaluje vzhled nového elektromobilu jménem Elroq.

VIDEO Škoda Auto představí v pátek 15. března na výroční tiskové konferenci hospodářské výsledky a...

Cena niklu klesá, i když je důležitý pro výrobu baterií do elektroaut

Důl na nikl v ruském Norilsku (24. srpna 2021)

Výroba baterií do elektroaut se neobjede bez nejrůznějších kovů, mezi něž se řadí i nikl. Jeho...

Soumrak výroby aut v Evropě. Čína v továrně Fiatu, tu po fordech nikdo nechce

Leapmotor má být v Evropě nízkonákladovou značkou, která se má zaměřit výhradně...

VIDEO Italsko-francouzskou rozmíšku v koncernu Stellantis má vyřešit předhozená kost v podobě výroby...

Francie stopla sociální leasing elektroaut pro chudé. Došly peníze na dotace

Minielektromobil Citroën Ami má hmotnost 485 kg, z čehož přibližně 60 kg...

Francouzská vláda tento týden oznámila, že po zbytek letošního roku pozastavuje program dotací pro...

Český patent může změnit budoucnost vodíkové dopravy

Vodíková Honda FCX Clarity

VIDEO Díky patentu českého vědce může výroba součástek pro vodíkové elektromobily vyžadovat až desetkrát...

Dodge poodhaluje elektrosvalovce. Charger ovšem bude pálit i benzin

Elektrický Charger bude v základní specifikaci disponovat jediným elektromotor...

VIDEO Když pálit pneumatiky, tak ekologicky. Proto bude kultovní americký svalovec Dodge Charger v...

  • Nejčtenější

Soud zprostil Ukrajince viny za zabití Roma v Brně, šlo o nutnou sebeobranu

22. března 2024  6:42,  aktualizováno  11:42

Krajský soud v Brně zprostil viny sedmatřicetiletého Romana Rohozina, který byl původně obžalován z...

Budějovice odvrací i druhý mečbol, Litvínov vyfoukl Kometě třetí bod

24. března 2024  16:50,  aktualizováno  21:11

Zatímco Pardubice se Spartou už odpočívají, zbývající dvě čtvrtfinálové série se potáhnou minimálně...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Budějovice potřetí porazily Třinec, sérii rozsekne až sedmý duel. Litvínov jde dál

26. března 2024  17:15,  aktualizováno  22:41

Čtvrtfinálová série Třince proti Českým Budějovicím zůstává po šesti zápasech vyrovnaná. Oceláři ve...

Hazardér jel kanálem jako na tobogánu. Mohl se utopit i otrávit, varují vodárny

28. března 2024  6:26,  aktualizováno  11:20

Do útrob brněnské kanalizace nechal nahlédnout autor videa, které se nedávno objevilo na internetu....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Kometa v Litvínově srovnala sérii, Třinec nevyužil mečbol v Budějovicích

22. března 2024  16:50,  aktualizováno  21:26

Čtvrtými zápasy pokračovalo čtvrtfinále play off hokejové extraligy. Třinec si mohl zajistit postup...

Opilci v Brně děsili lidi v parku airsoftovou pistolí a puškou

29. března 2024  10:26

Obyvatele brněnských Řečkovic pořádně vyděsili dva opilci. V maskáčových oděvech totiž ohrožovali...

Prvoligoví bezdomovci. Drnovické zastupitelstvo řeklo Vyškovu ne

28. března 2024  21:02

Třetím rokem jsou fotbalisté Vyškova mezi profesionály, nikdy však nehráli doma. Přesto bojují o...

Rozepře i chybějící lékaři. Problémovou nemocnici bude křísit další šéf

28. března 2024  15:35

V dlouhodobé krizi se zmítá městská nemocnice v Boskovicích. Jde přitom o významné zařízení, které...

Kamion s pěti sty selaty se na Znojemsku převrátil na bok, sto jich uhynulo

28. března 2024  12:11,  aktualizováno  13:42

Kamion s nákladem pěti stovek selat se dnes ráno převrátil na bok v Hostěradicích na Znojemsku....

Zvolte jméno roku 2024 a vyhrajte Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč
Zvolte jméno roku 2024 a vyhrajte Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč

Každý týden můžete získat zajímavé balíčky od značek Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč. Hrajte s námi a získejte hlavní výhru, balíček s...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...