Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Rituál v Býčí skále lákal pralidi zdaleka. Podle sídla bohů tvořili hrobky

  17:51aktualizováno  17:51
Do svatyně v Býčí skále putovali k magickým rituálům pravěcí lidé až z dnešního Prostějovska. Dokazují to snímky krajiny pořízené leteckým skenováním. V Drahanské vrchovině odhalily koridory cest, kterými se pralidé ubírali. Teď tuto domněnku potvrdily další nálezy. Pravěcí lidé věřili, že v jeskyni žijí bohové.

Býčí skála v Moravském krasu. | foto: Marie Stránská, MAFRA

Jeskyně Býčí skála, dodnes opředená mnoha magickými tajemstvími, fascinuje archeology už více než 140 let. Právě před touto dobou nedaleko Křtin na Blanensku badatel Jindřich Wankel objevil pozůstatky takzvaného halštatského pohřbu.

Nález tehdy ve své velkoleposti neměl obdoby – množství vzácných předmětů a ostatky několika desítek popravených lidí dávaly tušit, jak významnou svatyní toto tajuplné místo bylo.

Svoje záhady má jeskyně dodnes. Jedna z nich však nyní padla díky letecké archeologii. Odborníkům se podařilo zjistit, odkud lidé ke své svatyni putovali.

Plastický model krajiny bez rušivých lesních porostů, získaný na základě laserového skenování z letadla, odhalil hustou síť pravěkých a středověkých cest, která protkává Drahanskou vrchovinu. A všechny se potkávají v jednom bodě – u Býčí skály.

Drápali se do kopce

„Je to takové sluníčko, jehož paprsky se sbíhají právě u Křtin,“ říká historik Martin Golec, který působí na Univerzitě Palackého v Olomouci a Býčí skálou se dlouhá léta zabývá.

Fotogalerie

Na leteckých snímcích jsou podle něj jasně patrné koridory, jimiž lidé chodili.

„Jsou zde dobře viditelné úvozové cesty. Jak se lidé i koně drápali do kopce, rozrušovali cesty, po dešti se hlína spláchla a úvozy se prohlubovaly. Někde jsou to celé svazky cest přeložených přes sebe. Tytéž se používaly od pravěku až do dneška. Lidé stále chodili těmi stejnými cestami,“ poznamenává historik.

Cesty ke svatyni vedly skrze neosídlenou Drahanskou vrchovinu ze všech stran – z Prostějovska, Vyškovska, Brněnska i Kuřimska.

„Drahanská vrchovina vlastně tvoří takový ostrov uprostřed osídlené oblasti. Vede do ní dvanáct vstupů a od každého z nich se dojde k Býčí skále,“ podotýká Golec, autor právě vycházející publikace nazvané Fenomén Býčí skála. V ní shrnuje poznatky z posledních deseti let výzkumu jeskyně.

Ke svatyni padesát kilometrů

Vědci věděli už delší dobu, že Býčí skála sloužila jako svatyně na pomezí dvou velkých oblastí. V každé z nich měli lidé trochu odlišné rituály a zvyky.

Ti z jihu – tedy ve směru od Brna – v jeskyni pohřbívali své mrtvé. Při archeologických průzkumech se zde ale objevila keramika, která se na Brněnsku nenachází. Odkud pochází, se podařilo objevit až nyní v malé vesničce Seloutky na Prostějovsku.

Archeologové tam odkryli čtyři bohatě vybavené komorové hroby z doby bronzové a železné a v nich keramické nádoby. Laboratorní analýza teď potvrdila, že se shodují s keramikou nalezenou v Býčí skále.

Aktuálně se navíc zpracovávají také nálezy bronzových předmětů a jantarů, jež byly dosud známé jen z Býčí skály. Odborníci to považují za důkaz, že svatyni využívali v pravěku i lidé z Prostějovska. Což jí dává mnohem zásadnější nadregionální význam.

Souvislost s Býčí skálou prozrazuje také samotný charakter hrobů v Seloutkách.

„Jsou specifické tím, že velké obdélníkové hrobové jámy jsou zavaleny masou kamenů. U jednoho hrobu jde až o čtyři kubíky lomového kamene. Máme teorii, že zdejší lidé po zážitku rituálu či obřadu v Býčí skále byli tak fascinovaní jeskyní, že i své hrobky vypracovali tak, aby připomínaly jeskyně. Je to domněnka, která se bude dále vyhodnocovat,“ vysvětluje archeolog Pavel Fojtík z prostějovské pobočky Ústavu archeologické památkové péče Brno.

Odkazuje právě na leteckou mapu pravěkých komunikací, z níž je patrné, že Seloutky leží na koridoru vedoucím přímo k Býčí skále. Místa jsou od sebe přitom vzdálená téměř padesát kilometrů.

Že se lidé vydávali na tak dalekou cestu, ovšem byla podle Fojtíka v pravěku celkem běžná věc. Do Býčí skály mířili patrně proto, aby uctili nějaké důležité božstvo – patrně bohyni Demeter.

Ve středověku na tato putování navázala tradice křesťanských poutí. „Ještě dnes chodí Hanáci na pouť do Křtin. Jakási gravitace a fascinace lidí z prostoru střední Moravy Drahanskou vrchovinou a Moravským krasem je velmi zjevná. Neděláme nic nového pod sluncem,“ uzavírá Fojtík.




Nejčtenější

Nový chodník je šikmý a s boulemi. Ať ho zaplatí starosta, zní z obce

V Hornich Bojanovicich mají křivý chodník

Nakloněná plocha s boulemi, jak obvykle vypadají cesty po zemětřesení nebo po povodni. V Horních Bojanovicích na...

ČSSD vyloučila Patočku. Bolševická netolerance, zastal se ho Sobotka

Přestože hlasování o brněnském železničním nádraží není platné, aktivista Jakub...

Městská konference ČSSD rozhodla v sobotu o vyloučení šéfredaktora Deníku Referendum Jakuba Patočky ze strany kvůli...



SOUKROMÉ OČKO: Měním převleky, paruky nenosím. Svým dětem balím na výlet GPS

Brněnský soukromý detektiv Marian Hybký

Špehování jej bavilo odmala, až díky osudovému setkání s bývalým zpravodajcem se jím však Marian Hybký začal živit....

VIDEO: Útočník srazil seniora ze skály, muž zůstal viset na okraji lomu

Policie zachránila seniora, který visel na kraji lomu

Soud vzal do vazby 27letého muže a o deset let starší ženu z Brna, které policie viní z pokusu o vraždu seniora....

Nehoda dvou kamionů na sedm hodin zablokovala dálnici D1 u Brna

Hasiči zasahují u vážné nehody dvou kamionů na dálnici D1 u exitu Rohlenka.

Dálnici D1 u Tvarožné na Brněnsku dopoledne zablokovala nehoda dvou kamionů, které se do sebe zaklínily. Jeden z řidičů...

Další z rubriky

Řidič nedal přednost, při střetu aut na Znojemsku se zranilo pět lidí

Při nehodě u obce Práče na Znojemsku se zranilo pět lidí (17. listopadu 2017).

Dva automobily se ráno srazily u obce Práče na Znojemsku, jeden z nich skončil po nárazu na střeše. Jeden z řidičů...

Páter, který zachránil Brno při útoku Švédů, se narodil před 430 lety

Obléhání Brna švédským vojskem 1645 zachytil malíř Hieronym Benno Bayer.

Páter Martin Středa, který za třicetileté války chránil Brno před švédskými vojáky, se narodil před 430 lety....

Traktorista převrátil stroj na bok a prorazil dva ploty, na místě zemřel

Traktorista nezvládl v Tetčicích na Brněnsku stroj plně naložený stavební sutí....

Osmadvacetiletý traktorista zemřel ve čtvrtek v Tetčicích na Brněnsku. Cestou z prudkého kopce neubrzdil vlečku plnou...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.