„Propast má průměr pět až deset metrů a hloubku 25 metrů. Ústí přes obtížně průstupný zával do již známých prostor. Tím bylo nalezeno dlouho hledané propojení prostor Hlinitých síní a Velké síně, o které usilovali už naši předchůdci,“ popisuje speleolog Franci Musil.
Právě o propojení na stávající chodby se místní jeskyňáři snažili několik desetiletí. „Podařilo se tím obejít přítokový sifon a objevit propojení směrem na Rudici. V 60. letech byl přítokový sifon nepřístupný, potok tam vyvěral z velké hloubky a hledalo se, jak to obejít, chyběla jim ale dnešní technika,“ vysvětluje Jiří Svozil, předseda speleologické skupiny Býčí skála, která si objev připsala.
Nově objevený členitý systém chodeb, dómků, komínů, propastí a otevřených závalů teď speleologové zmapovali a budou podrobně dokumentovat. Jak dlouho jim to potrvá, není jisté. Prostory, které dostaly název Nová fialová chodba a Dračí propast totiž nenabízejí bezpečnou podzemní procházku.
„Nově objevené části jeskyně vedou blízko pod povrchem, bylo to ledovcové místo, vše je z vápence, který není moc stabilní. Ústí Dračí propasti třeba vede do dómu závalem mezi bloky, o nichž nikdo netuší, kde a jak drží. Prostor se musí nejdřív na více místech zajistit a zabezpečit,“ popisuje Jiří Svozil.
Nově odhalené prostory jsou ojedinělé svou velikostí i tím, že se je podařilo objevit právě v Moravském krasu. „Jeho prozkoumanost je tak veliká, že každý objev čehokoliv je sváteční záležitostí,“ líčí Svozil.
Veřejnost se do nových chodeb určitě nepodívá. K vidění bude ale zanedlouho alespoň další z nálezů, které Býčí skála vydala už v předminulém století. Archeologové se totiž pustili do náročné rekonstrukce lebky princezny, kterou v roce 1872 objevil Jindřich Wankel jako součást zdejšího halštatského obětiště. Bustu se šperky vyrobenou podle této lebky uvidí lidé už na jaře na výstavě v brněnském Anthroposu.
