Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


„Byl jsem zavřený každých čtrnáct dní,“ prozradil čtenářům disident Devátý

  11:25aktualizováno  28. dubna 12:36
DISIDENTI JIŽNÍ MORAVY - Zvláště koncem osmdesátých let proslul Stanislav Devátý jako jeden z nejznámějších jihomoravských disidentů. Nebyl však sám, kdo kladl odpor tehdejšímu komunistickému režimu. Nejen na časy minulé, ale i na žhavou současnost se ho ptali čtenáři on-line iDNES.cz.

Stanislav Devátý patřil k disidentům, které režim nezkrotil | foto: Dalibor Glück, MAFRA

Čtenář iDNES.cz podepsaný jako Roman se Stanislava Devátého zeptal, koho si mezi disidenty nejvíc považoval. "Podle mě to byl Vašek Malý, ale vážil jsem si všech lidí, kteří něco dělali hlavně v malých městech, kde tlak komunistického režimu byl velmi silný," odepsal mu bývalý disident.

Čtenářku Karolínu zajímal názor disidenta na návrat srpu a kladiva do Brna. "Vůbec se mi to nelíbí. Myslím, že tyto komunistické symboly by měly zmizet. Tím ale nechci znehodnocovat vojáky, kteří bojovali ve druhé světové válce," napsal Devátý.

Připomenul i růžový tank v Praze. "Ten nakonec zmizel a bylo to hlavně díky odvaze zastupitelů, kteří nepřipustili, aby se tank vrátil," dodal Devátý.

Impulzů pro práci v samizdatu bylo podle něj mnoho, tím hlavním byla asi ruská okupace a následná husákovská normalizace.

"Pro mě je důležité, že jsem se rozhodl sám, že budu válčit proti režimu. Nebyl jsem do disentu tzv. hozen, jak se to stalo mnohým bývalým komunistům," napsal Devátý.

ON-LINE ROZHOVOR

Odpovědi disidenta Stanislava Devátého čtěte - zde

"Podle průzkumů si Češi nemyslí, že se za komunismu měli až tak špatně. Co si o této krátkodobé paměti národa myslíte?" zeptala se čtenářka Magda L.

"Je to krátká paměť národa. Sám se někdy divím, když se dostanu do nějaké diskuse o bývalém režimu, jak jsou lidé, tedy hlavně mladí, špatně informovaní. Když jim třeba vykládám o tom, co to byla např. výjezdní doložka a devizový příslib, tak se na mě dívají jak na blázna," odpověděl disident.

Podle něj chybějí lidem informace o tom, jaký režim tady vlastně byl. "Na druhou stranu se i já někdy divím, když vidím nějaký film z tehdejší doby, tak mi to připadá jak z jiného světa," dodal Devátý.

Zakázat komunisty dnes bude těžké

Několik čtenářů také zajímalo, proč nebyl zastaven nástup komunistů v 90. letech nebo jak eliminovat komunistické struktury.

"Do politiky se dostalo příliš mnoho bývalých komunistů, a ti neměli velký zájem na zrušení KSČ. S komunisty válčíme dodnes možná taky díky tomu, že jsou téměř ve všech politických stranách," popsal Devátý.

Podle něj se nesmí zapomínat na to, že po listopadu měla KSČ téměř dva miliony členů a ti zde stále žijí.

"Prorostlost lze dokumentovat na nynějším premiérovi Fischerovi. I když osobně proti němu nic nemám, principiálně mi vadí, že dvacet let po listopadu bude v čele této země bývalý komunista," odpověděl Devátý.

Komunistická strana měla podle něj být zakázána hned po revoluci. "Dnes to bude těžké," dodal disident.

disidenti JIŽNÍ MORAVY

Jana SoukupováK dvacátému výročí listopadu 1989 připravila brněnská redakce MF DNES unikátní seriál o disidentech jižní Moravy. Jaké byly hlavní události protikomunistického odboje v 70. a 80. letech minulého století v kraji? Kdo byli hlavní představitelé disentu, jaké jsou jejich příběhy i názory na minulost i současnost? Čtěte každé úterý v regionálních přílohách Jižní Morava a Brno seriál od bývalé brněnské disidentky a nyní redaktorky MF DNES Jany Soukupové.

Roku 1985 podepsal Devátý Chartu 77 a stal se členem Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS). Ta tehdejšímu režimu pila krev, protože zveřejňovala příběhy lidí pronásledovaných komunistickým establishmentem, zejména ve vysílání stanic Hlas Ameriky a Svobodná Evropa.

Devátý byl jedním z hlavních moravských výrobců a distributorů cyklostylovaného samizdatu - Informací o Chartě, kde vycházely také zprávy o pronásledovaných.

"Samizdat dělal v obýváku"

Jako jeden z mála Moravanů se stal i mluvčím Charty 77 pro rok 1988. Na každého z této pravidelně obměňované trojice mluvčích se režim vždy zvlášť zaměřil.

"Standa dělal samizdat doma v obýváku, udržoval naprostou čistotu a pořádek a vždy po skončení rozmnožování vše odnesl do cizího, vypůjčeného sklepa, takže Státní bezpečnost dlouho nic nenašla, ani když do jeho bytu přišli tajně v době jeho nepřítomnosti," vzpomíná na Devátého činnost další zlínský výrobce "informací o Chartě" Pavel Dudr.

Nakonec se Devátý kriminálu nevyhnul. Držel v něm několikrát protestní hladovku. Na nátlak VONS i zahraničních sdělovacích prostředků byl sice propuštěn, ale pak znovu a znovu končil ve vězení.

Stal se ředitelem BIS

Vyučeného elektrikáře i absolventa průmyslovky už předtím vyhodili z několika zaměstnání. Kritizoval totiž pravidelně vedení podniků, kde pracoval. Zaměstnalo jej i proslulé "polokapitalistické" Jednotné zemědělské družstvo Agrokombinát Slušovice, ovšem jen do chvíle, než se stal mluvčím Charty 77. Pak přišel i o toto zaměstnání.

Ještě 29. srpna 1989 byl Devátý odsouzen ke dvaceti měsícům vězení. K odvolacímu řízení ale nepřišel a uchýlil se do ilegality. Skrýval se v daleko liberálnějším Polsku, odkud se vrátil až po revoluci v roce 1989.

Po listopadu 1989 byl poslancem a pak prozatímním ředitelem Bezpečnostní informační služby - BIS. Vystudoval práva a složil advokátské zkoušky. Šestapadesátiletý právník dnes působí v advokátní kanceláři.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

V Kotlářské ulici v centru Brno prasklo potrubí a voda zaplavila silnici. Jezdí...
V Brně prasklo potrubí, voda zaplavila silnici. Oprava se protahuje

K masivnímu úniku vody museli ve čtvrtek brzy ráno vyjíždět hasiči do centra Brna. V Kotlářské ulici prasklo potrubí. Vodovody a kanalizace pracují na...  celý článek

Brno bude mít nový akvapark, vznikne za Lužánkami
VIDEO: Tropy v novém brněnském akvaparku zakryje střecha ve tvaru vlny

Za Lužánkami v Brně vyroste v příštích letech nový akvapark. Návštěvníkům bude k dispozici hned několik atrakcí, hned vedle je naplánovaný plavecký bazén....  celý článek

Řidiči brněnského DP protestovali proti chování vedení
Řidiči MHD v Brně chtějí přidat. Jděte jezdit do Vídně, řekl jim ředitel

Asi padesátka řidičů se ráno sešla před budovou dopravního podniku v Novobranské ulici v Brně. Za jejími okny totiž vedení už popáté jednalo se zástupci odborů...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.