O konečném potrestání bývalého šéfa ČKD se dlouho spekulovalo, soud nakonec proběhl v tichosti na konci ledna. Do vězení musel Bednář nastoupit 25. března.
"Obžalovaný se dopustil trestného činu zneužívání informací v obchodním styku. Dostal úhrnný trest za dva skutky spáchané v letech 1993 až 1994 a v roce 1997," potvrdil včera MF DNES mluvčí Vrchního soudu Petr Angyalossy.
Bednář skončil za mřížemi za finanční machinace mezi svými firmami. Potřeboval 275 milionů na odkup akcií svých Strojíren a sléváren Blansko. Protože ale společnost neměla peníze na zaplacení, převedl její šéf potřebné peníze z ČKD Blansko. Tato firma měla peníze jen díky úvěru od České spořitelny, měla za ně pořídit nový informační systém. Skončily ale ve Strojírnách.
"Dalšího trestného činu se dopustil při převádění vlastnických práv k know-how na výrobu Peltonovy turbíny mezi dalšími dvěma společnostmi, v jejichž čele stál - ČKD Blansko a ČKD Blansko Group," popsal Angyalossy. Druhá společnost si díky tomu polepšila o pět milionů, také na úkor ČKD Blansko.
Bednáře, který v roce 1997 dovedl blanenský gigant do konkurzu a o dva roky později od něj stovky zaměstnanců dostaly okamžitou výpověď, v minulosti krajský soud obžaloby zprostil. Bývalého šéfa osvobodil v roce 2002, poté znovu o tři roky později.
Vloni mu ale napotřetí Krajský soud v Brně vyměřil sedmiletý trest odnětí svobody ve věznici s ostrahou a k tomu sedmiletý zákaz působení ve vedení obchodních společností. Odvolání se Bednářovi vyplatilo tak napůl.
"Trest odnětí svobody jsme snížili na pět let a typ věznice na zařízení s dozorem, hlavně s ohledem na délku trestního řízení, kterou sám obžalovaný nezavinil. Současně jsme mu ale vyměřili i peněžitý trest ve výši jeden milion korun," vypočítal Angyalossy.
Bednář se svým odsouzením ale nesouhlasí. "Podali jsme si dovolání k Nejvyššímu soudu, podle mne klient nenaplnil skutkovou podstatu trestného činu," je přesvědčený Bednářův advokát a někdejší socialistický generální prokurátor Jiří Teryngel.
Bednář podle něj společnost ČKD o peníze machinacemi vůbec nepřipravil. "Pokud šlo o převod akcií, uzavřel dohodu o splátkách převzatého úvěru. Co se týká převodu know-how a jeho opětovného odkupu, tam se zase změnila účetní hodnota. Chybí zde proto zavinění. Soud k tomu ale nepřihlédl," bije se za svého klienta Teryngel a žádá úplné zproštění všech obvinění.
Pět let vězení po čtrnáctiletém procesu mu připadá nehumánní. "Můj klient se pouze snažil přizpůsobit novým poměrům, privatizace tak probíhala, na mateřskou společnost si tehdy půjčoval každý, jinak to ani nešlo. Spravedlnost ale je při trestání nahodilá," dodal Bednářův obhájce.
Pokud nyní u Nejvyššího soudu neuspěje, obrátit se chce i na Ústavní soud. Bednář, který podle obchodního rejstříku v minulosti stál v čele několika desítek firem, ale do změny pravomocného rozsudku musí žít za mřížemi. Trest si odpykává ve věznici v Ostravě.
Naopak příjemnou zprávou je Bednářovo potrestání pro jeho bývalé podřízené z ČKD. Ti totiž svého šéfa viní z toho, že podnik vytuneloval. "Haly za něj byly prázdné, mizely peníze, najednou chyběla i spousta strojů. Kam se to podělo, nikdo neví. Zakázky i práce byly, jenže na nákup surovin pro výrobu jsme neměli," popsal jeden z bývalých Bednářových podřízených. Jméno uvést nechtěl.
Bednář dal v říjnu 1999 jako tehdejší předseda představenstva ČKD Blansko téměř šesti stům zaměstnanců slévárny okamžitou výpověď. Údajně proto, aby jim nemusel vyplatit dvouměsíční odstupné. "Hodně lidí tehdy přišlo o peníze, výplaty nám totiž chodily na speciální bankomaty ČKD, ale v nich žádné peníze fyzicky nebyly," popsal muž.
Lidé podle něj měli při krachu firmy peníze na účtech ve vlastní bance ČKD. Ani k nim se nedostali. Na Bednáře proto hromadně podávali žaloby. Potrestaný za to dosud nebyl.
