ZLATÁ RADOST. Český judista Lukáš Krpálek zvítězil v olympijském finále nad...

ZLATÁ RADOST. Český judista Lukáš Krpálek zvítězil v olympijském finále nad Elmarem Gasimovovem z Ázerbájdžánu. (11. srpna 2016) | foto: Michal Růžička, MAFRA

S Krpálkem uměl zacvičit. Ale už tehdy to hodně bolelo, říká trenér

  • 3
Na olympijském tatami v Riu neměli soupeři proti českému judistovi Lukáši Krpálkovi žádný nárok. V královopolské hale se ovšem před lety našel muž, který na něj uměl vyzrát.

„V té době jsem ho ještě mlátil,“ zavzpomíná Jaroslav Švec. „Ale teď už bych se k němu ani nepřiblížil,“ zasměje se bývalý reprezentant a nyní trenér v oddíle SK KP Brno.

Právě v Brně měla zlatá Krpálkova pouť důležitou mezistanici. Po začátcích v Jihlavě a před zakotvením v Praze se mladý judista připravoval v brněnském Sportovním centru mládeže. „Byl tu asi od svých patnácti do osmnácti,“ přibližuje Švec, který byl tehdy jedním z Krpálkových trenérů. A jako o čtrnáct let starší bard s ním uměl zacvičit. „Ale už tehdy to hodně bolelo,“ vybavuje si.

Krpálka označuje za přírodní úkaz. „Když jsem poprvé viděl jeho otce, šel jsem do kolen. Bylo hned vidět, že má Lukáš obrovské dispozice,“ líčí. „Byl to kluk, který na tom nebyl až tak dobře technicky, ale už v té době měl skvělý fyzický fond a strašně velkou vůli. Obrovský zarputilý borec, který si šel za každou cenu za svým. Bylo zkrátka poznat, že to není žádný sr.., má to v hlavě a hlavně chce, což je strašně důležité. Teď je to komplexní judista, který má úplně všechno.“

I se Švecovou pomocí aktuální olympijský vítěz pomalu piloval svou techniku. „Ale na tom, co dokázal, mám jenom malinký podíl. Trenérů kolem něj bylo x,“ odmítá si Švec přivlastňovat zásluhy.

Zato rád povypráví o Krpálkově povaze. „Byl to úplně normální pohodovej kluk z Vysočiny. A taky přímej. Co chtěl říct, to řekl, nikdy nechodil kolem horké kaše. Tehdy byl ještě trochu vyjukaný, ale v Praze se pak otrkal,“ přibližuje Švec.

Pikantní historky z něj ovšem nevymámíte. „Nepil, soustředil se jen na sport. Nebylo tam nic, co by vás mohlo zajímat,“ usměje se.

Když bylo patrné, že z jihlavského hromotluka roste mimořádný judista, zamířil do vrcholového střediska v Praze. „Byla by hloupost ho tu držet,“ podotýká nyní devětatřicetilý Švec.

Ten se sám v kimonu účastnil velkých světových akcí, na olympiádu však neproklouzl. „Od té v Sydney byly strašně přísné kvóty. A hlavně jsem nebyl tak dobrý,“ sděluje.

Finále neviděl, ale pobrečel si

Muž, který svůj život zasvětil judu, paradoxně historický úspěch toho českého neviděl. Aktuálně totiž pobývá s juniory a dorostenci na soustředění v Chorvatsku. „Ale u nás na hale měli plátno a popisovali mi to do telefonu. Na konci jsem si pobrečel. A pevně doufám, že budu pozvaný na oslavu, kde si to vynahradím,“ oznamuje Švec.

Ten věří, že Krpálkův mimořádný kousek pomůže přivést k judu nové adepty. „Zrovna jsem se bavil se Slovinci, kterým před čtyřmi roky holka taky vyhrála olympijské zlato. Říkali, že v září pak přišlo na nábory o 30 procent víc lidí. Doufám, že u nás to bude podobné a že se judo trochu zpopularizuje, protože to vůbec není špatný sport. Taky doufám, že až se bude příště konat v kraji olympiáda mládeže, že tam judo tentokrát nebude chybět.“

SK KP Brno patří se 350 členy mezi největší oddíly v republice. A i ono se může pyšnit nadanými odchovanci: Ivan Petr nedávno porazil sedmého muže současné olympiády, talent má i jeho mladší bratr Jiří. „U něj je šance, že by se mohl probojovat do Tokia,“ zmiňuje Švec příští olympijské hry.

Začít s judem není nikdy pozdě. K vrcholové úrovni je však potřeba odstartovat brzy. „Nábory děláme od pěti šesti let. S dětmi se pak věnujeme celkovému rozvoji obratnosti a úpolovým hrám. Speciální příprava začíná až v devíti desíti,“ přibližuje Švec, podle nějž kouzlo juda nespočívá jen ve sportu samotném. „Vedle něj se člověk naučí i určitou etiku a pochytí ducha fair play.“