Vše se řídí zásadou: nevyhazovat, ale znovu využít. Takzvaný upcycling je stále populárnější. „I věci, které jsou již zcela nefunkční a nechtěné, se v rukou kreativních lidí znovu proměňují v krásné. Dají se z nich vyrobit šperky nebo různé dekorace,“ popisuje jednu z výhod projektu náměstek brněnského primátora Petr Hladík (KDU-ČSL).
Centrum Retro use spolupracuje zhruba se třiceti institucemi, jimž předměty nabízí. Věci, které nechtějí, si pak mohou rozebrat lidé. Staré koloběžky, hračky nebo knihy si zájemci vybírají na několika místech v Brně. Jedním z nejfrekventovanějších je například to na ulici Veveří.
„Nedávno jsem si takhle odvezl starou rezavou koloběžku, která se ale poměrně snadno dala opravit a moje děti si ji teď užívají. Stála mě sto korun,“ uvedl náměstek primátora Martin Ander (SZ).
Příspěvky jsou ale nejčastěji v desetikorunových hodnotách a slouží spíše jako prevence před zneužitím předmětů. „Nechceme, aby se tyto věci přeprodávaly, ale ani abychom je pak našli ve vedlejší popelnici. Za příspěvky v Brně zřizujeme květinové záhony,“ doplňuje vedoucí odboru životního prostředí Martin Vaněček.
Věci, které na Aukru nenajdete
Za dva roky fungování sběrného místa prošly rukama pracovníků statisíce předmětů. Podle odhadů iniciátora projektu Petra Palečka lidé dovezli asi sedmdesát tun knih, patnáct tun porcelánu a přes sedm tun skleněných předmětů.
„Když už se nám věci začnou hromadit tak moc, že na další nezbývá místo, naložíme třeba několik krabic porcelánu a odvezeme ho na studentské koleje. Tam je během okamžiku všechen rozebrán,“ směje se Paleček. Nechtěné knihy pak skoro každý týden rozváží do knižních laviček umístěných po celém Brně.
Mezi jednu z nejcennějších věcí, které centrem prošly, patří například holínky značky Svit Gottwaldov. „Takovéhle věci na Aukru nenajdete. Často jsou totiž velice opotřebované, ne příliš vábně vypadající. Lidé je proto vyhazují,“ vysvětluje Paleček. Pro historiky se však jedná o učiněný poklad. Tyto zcela obyčejné věci totiž pomáhají uchovávat naši identitu pro další generace.
Nejžádanější jsou mezi muzei a archivy momentálně předměty z 80. let minulého století. Národnímu muzeu tak projekt poskytl třeba krabičky od sirek, holicí strojek značky Moskva nebo prskavky.
Retro use zároveň funguje i jako chráněná dílna. Zaměstnává handicapované lidi, kteří ale často mají vysoké vzdělání a mohou ho zde využít.
