Když realitní makléř Roman Šebela v roce 2001 začínal, stál běžný panelákový byt 3+1 na brněnském sídlišti ve Starém Lískovci 700 tisíc korun. A to se lidé ještě dost rozmýšleli.
Průměrné kupní ceny domů a bytů na jižní Moravě
Dnes za ten stejný dá zájemce čtyři miliony a rád. „Je neuvěřitelné, jak ceny vyletěly nahoru. I to, jaká je stále ochota lidí je kupovat,“ podotkl Šebela.
Jeho zkušenosti potvrzují i nejnovější údaje o vývoji cen nemovitostí v kraji, které tento týden zveřejnili jihomoravští statistici. Zatímco na začátku tisíciletí se metr krychlový v rodinném domě prodával v průměru za cenu kolem 900 korun, o 18 let později už za necelé tři tisíce.
A metr plochy v bytě vyskočil z necelých šesti tisíc na více než šestinásobek.
„Právě cena bytů v Jihomoravském kraji je hned po Praze druhá nejvyšší a jižní Morava patří k regionům, kde rostou ceny bytů nejrychleji,“ uvedla Veronika Dohnálková z krajské správy Českého statistického úřadu.
Nejdražší nemovitosti jsou tradičně v Brně, kde metr plochy bytu stojí více než 43 tisíc a kubík v rodinném domě přes 6 tisíc, ale rychlým tempem je dohání i Brno-venkov. Tam částky u domů vystoupaly z tisícovky na čtyřnásobek a u bytů z necelých čtyř tisíc na osminásobek. A to hlavně důsledkem faktu, že lidé se stěhují z Brna do okolí.
Ačkoliv rozdíly oproti Brnu se postupně zmenšují, dál jsou znatelné. Třeba bydlení v domku na Blanensku vyjde o více než polovinu levněji. Za posledních deset let zaznamenaly nejvyšší nárůst ceny domů na Břeclavsku, kde stouply o 50 procent, naopak nejnižší v Brně-venkov, kde vzrostly o 26 procent.
Touha vlastnit pořád táhne
„Stěhování lidí na venkov souvisí právě s levnější cenou – rodinné domy tu vycházejí často stejně jako byty v centru. Zároveň se u lidí projevuje kulturní touha po vlastnictví pozemku a domu, třeba se zahradou či blízko přírodě. Lokality ve velké dojezdové vzdálenosti nejsou zatím tak lákavé, ale i to se může v místech s dobrou dostupností veřejné dopravy měnit,“ vysvětlila Lucie Galčanová z Ústavu populačních studií Masarykovy univerzity.
Statistické perličky z cen nemovitostí v kraji
|
Rozdíly v částkách mají společné aspekty. „Kupní cena se mění podle velikosti obce a míry opotřebení nemovitosti,“ shrnula Dohnálková. V sídlech do dvou tisíc obyvatel se cena bytu za metr čtvereční pohybuje kolem 14 tisíc korun, u obcí do 50 tisíc obyvatel však už vyjde na více než 22 tisíc korun.
Vývoj ale nebyl rovnoměrný. Mezi skokany patří roky 2006 až 2008 a zdražení bytů po roce 2014. Podle hlavního ekonoma investičního fondu Czech Fund Lukáše Kovandy ceny kopírují hospodářský vývoj.
„První boom spadá do období před globální finanční krizí, kdy rostla životní úroveň a poprvé se rozšířil trh s hypotékami. Druhý zase do doby po krizi, kdy lidé mají stabilní práci, více peněz a začali se rozhlížet po nemovitostech na bydlení a investice,“ vysvětlil Kovanda.
Kdo chce ušetřit, nejlevnější nemovitosti v kraji koupí na Hodonínsku a Znojemsku. Na každém kubíku rodinného domu v Hodoníně stáhne cenu oproti Brnu o více než čtyři tisíce korun. A znojemský byt vyjde na jeden metr čtvereční proti brněnskému dokonce o více než 23 tisíc korun levněji.
Ceny porostou v průměru o pět procent
Odborníci se shodují na tom, že ceny dál porostou. „Pokud nepřijde zásadní krize, která připraví lidi o peníze, trend bude stejný, i když třeba zpomalí. Platí to pro celou republiku a stejně tak i pro jižní Moravu. Odhadem nemovitosti v průměru porostou o pět procent,“ tvrdí Kovanda.
Podle něj má na růst vliv i fakt, že lidé těmito nákupy ukládají své peníze. „Nemají moc do čeho investovat, takže se zaměřují na nemovitosti, čímž zvyšují poptávku,“ poznamenal ekonom.
Sen, který se vzdaluje. Ceny vlastního bydlení na jihu Moravy nemají strop |
A právě ti, kteří si mohou byty dovolit, jejich cenu na trhu ženou nahoru. „Proto další skupina lidí, s problematickým sociálním zázemím, dlouhodobě na vlastní bydlení nedosáhne. Jde třeba o vícegenerační nízkopříjmové rodiny, které dětem nemohou přispět na vlastní bydlení,“ nastínila Galčanová.
Podle ní existuje do budoucna několik možností. „Lidé začnou mnohem více využívat sdílené bydlení. Dříve se to týkalo hlavně studentů, dnes už se o byty dělí také pracující a senioři. Poroste i výstavba družstevních bytových domů. Pokud se lidé budou stěhovat mimo Brno, půjde o lokality, kde je dobré dopravní spojení. A ještě populárnější se stane zaměstnání, do něhož není třeba denně dojíždět,“ doplnila socioložka.
