Věnce při příležitosti vzniku republiky se na Komenského náměstí v Brně kladou každoročně a během ceremoniálu se obvykle nic zvláštního neděje.
Tentokrát se ale kolem sochy T. G. Masaryka "vznášela" nebývale hustá atmosféra. Kulisou oslav totiž bylo povolební dění a nebývale silné zastoupení těch, kteří se v něm angažují.
U sochy prvního prezidenta se totiž sešel brněnský Roman Onderka (ČSSD), který před pár hodinami navrhl Bohuslavu Sobotkovi, aby odstoupil z funkce předsedy ČSSD.
Věnce za Masarykovu univerzitu přišel položit rektor Mikuláš Bek, kterého Miloš Zeman nepozval na oslavy vzniku republiky na Hrad, a navíc ho v nedělních Otázkách Václava Moravce nazval lhářem a podvodníkem.
Přišel i bývalý rektor univerzity Petr Fiala, který vedl do voleb jihomoravskou ODS a ta ho nyní opatrně navrhuje jako předsedu strany.
A přítomen naopak nebyl hejtman Michal Hašek, který kvůli bojům v ČSSD trávil pondělí v Praze a na ceremoniál za sebe poslal svého náměstka Stanislava Juránka (KDU-ČSL).
Bekovi aplaudovali studenti
Onderka nakonec ve svém úvodním projevu o aktuální dění nezavadil ani slovem. Od přihlížejících si pak za svá slova o odkazu T. G. Masaryka vysloužil vlažný potlesk.
Zato bouřlivým aplausem naopak především přihlížející studenti ocenili Mikuláše Beka. Ten se dostal do nelibosti prezidenta kvůli tomu, že v době předvolební kampaně odmítl hostit jeho přednášku na univerzitě. Zeman ho za trest nepozval na oslavu vzniku republiky na Hrad.
"Musím kategoricky trvat na tom, že nejsem lhář a podvodník. Pan prezident mi přisoudil výrok, který jsem neřekl, a pak mě na základě tohoto výroku takto označil. Myslím si však, že vyřizovat si účty přes média nemá smysl. Reprezentace vysokých škol a prezident by spolu měli vést debatu o mnohem vážnějších tématech než pozvání na Hrad," zhodnotil v pondělí Bek.
Odmítnutí Zemanovy přednášky na půdě Masarykovy univerzity v předvolební kampani podle něj bylo jednoznačné a principiální.
"Masarykova univerzita si zakládá na institucionální nezávislosti. To neznamená, že jednotliví lidé z univerzity nemohou například kandidovat. To je ale něco jiného než vystupování univerzity navenek. A už jenom přítomnost čestného předsedy některé ze stran zvýhodňuje tuto stranu v předvolebním boji," vysvětlil postoj školy Bek.
Budoucí předseda ODS?
O tom, že jednotliví představitelé Masarykovy univerzity jsou sami velice politicky aktivní, svědčila například přítomnost Bekova předchůdce - emeritního rektora univerzity Petra Fialy. Ten vedl jihomoravskou ODS a i díky jedenácti tisícům preferenčních hlasů zaznívají hlasy, že by se mohl stát předsedou strany.
Fiala však stranu zatím reprezentuje jako nestraník, musel by tedy do ODS nejprve vstoupit.
"Teď je důležitá debata o tom, jak obnovit ODS a českou pravici. A na tom jsem připraven se podílet," zhodnotil Fiala. Po celou dobu kampaně přitom zdůrazňoval, že do politiky jde právě proto, aby vlastní prací zlepšoval politickou kulturu.
Fialu jako předsedu ODS nezavrhuje ani místopředseda ODS a bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek, který byl na jihomoravské kandidátce dvojkou až za Fialou.
"Česká a moravská pravice potřebuje typově někoho jako Petr Fiala," zhodnotil Blažek. Na jakékoliv konkrétnější plány je však podle něj zatím brzy.
Potenciální Fialovi konkurenti už jsou přitom jasní. To, že hodlá kandidovat, už oznámila Miroslava Němcová. O tom, že se bude ucházet o post předsedy ODS, uvažuje i Jiří Pospíšil.
