Restaurátoři převezli dřevěnou sochu do Fakultní nemocnice u svaté Anny. „Vyšetřením“ na počítačovém tomografu (CT) prošla v pondělí. Odborníci teď mají lepší představu o tom, jak ji budou opravovat. Zvenčí na ní totiž žádné zásadní poškození vidět nebylo.
„Socha je polychromovaná formou lazurovaného stříbra a zlata, takže poškození není zvenku téměř vidět. Musím říci, že nás překvapil počet hřebíků v sošce, množství prasklin, které běžně nejsou vidět a také rozsah poškození dřevokazným hmyzem,“ komentoval předběžné výsledky historik umění Martin Čihalík ze společnosti Pastiglia, která se zabývá obnovou památek.
Počítačový tomograf kromě odhalení dřevokazného hmyzu také identifikuje všechny spoje jednotlivých částí sochy, tloušťku a vrstvy povrchových úprav.
Průzkum sochy Černé Madony s dítětem, která je hlavní sochou oltáře v kapli brněnského Paláce Šlechtičen, se zařadil mezi raritní průzkumné postupy.
„CT používáme v rámci průzkumu pouze u velmi cenných památek - především středověkých, případně raně barokních. Pravidelně děláme i rentgeny obrazů, ale to si vystačíme s veterináři, kteří mají pojízdný rentgen,“ srovnal Čihalík.
Svatoanenští lékaři však takový průzkum sochy nedělají poprvé. „Lékaři CT sochy už dělali, a to před pěti lety. Byla to socha Krista z brněnského kostela u sv. Jakuba. Tehdy i nyní se jednalo o placené služby,“ sdělila mluvčí nemocnice Dana Lipovská.
Panna Maria na počítačovém tomografu. Přístroj zkoumal gotickou sochu |
Podle Čihalíka jsou všechny informace zásadní kvůli přístupu k restaurování a dalším navazujícím průzkumům. Palác Šlechtičen, odkud socha pochází, se už od prosince 2017 postupně rekonstruuje. Vznikají tam také nové stálé expozice.
Dřevěná polychromovaná socha Madony pochází z druhé poloviny 17. století. Kaple, kde v minulosti Moravské zemské muzeum pořádalo výstavy, je Obětování Panny Marie zasvěcena. Mariánské motivy se objevují i na freskách na stěnách a klenbě.
