Striktní přístup radnice naplno obnažil ekonomiku podnikání i těch nejznámějších podniků, jako je Fléda a Mersey. Ty po půl roce počítají ztráty – návštěvnost některých akcí podle provozovatelů klesla až o polovinu.
Už je tak podle nich jasné, že nabídka koncertů v podzimní sezoně v Brně proto prořídne.
„Černý výlep není dobrovolnou a oblíbenou činností klubů, ale byla to pro nás v podstatě jediná možnost, jak za rozumné peníze propagovat program. U oficiálních výlepových služeb je všechno tak drahé, že se to při produkci, jakou máme, prostě nevyplácí,“ sdělil MF DNES provozovatel klubu Fléda Lukáš Stara.
„Spočítali jsme si, že by nás to stálo deseti- až dvacetinásobek. Samotný výlep by přišel na víc než veškerá produkce koncertů a zaplacení interpretů,“ přiznal Stara, podle kterého propagace jen na internetu ani dnes pro přilákání lidí zdaleka nestačí.
„Kvůli boji proti černému výlepu musíme naprosto změnit koncept celého podniku, z klubu bude spíše bar. Návštěvnost je naprosto závislá na propagaci akcí a koncertů,“ přidal se majitel klubu Mersey Pavel Tesař.
„Zatímco dříve jsme pořádali i šestnáct akcí měsíčně, teď to budou už jen pouhé čtyři,“ doplnil Tesař, který kromě klubových akcí v Brně pořádá také velké koncerty českých i zahraničních hvězd.
Legálním plakátům vládne jediná firma
Provozovatelé klubů si stěžují, že likvidací černého výlepu městská část Brno-střed „nahnala“ kluby do náruče firmy Rengl, která má na legální plakátové plochy v atraktivních lokalitách Brna téměř monopol.
Brno totiž se společností v roce 2007 za primátora Romana Onderky (ČSSD) uzavřelo smlouvu o jejich pronájmu na dobu neurčitou. Rengl paradoxně na oplátku tehdy sliboval právě zásadní snížení černého výlepu. Od té doby skoupil i řadu soukromých ploch.
Že by jeho služby byly předražené, ředitel společnosti Jaroslav Rengl odmítá. „Některé kluby zřejmě za svým neúspěchem vidí zcela nesouvisející záležitosti. V Brně máme k dispozici přes 400 ploch, které ale nemám jen tak zadarmo, platím za ně městským částem a organizacím milion až milion a půl ročně,“ uvedl Rengl.
A dodal, že podle vlastní analýzy poskytuje v Brně nejlevnější služby. „Každý zákazník má pocit, že by služby, za něž platí, mohly být levnější. To je přirozené,“ konstatoval.
Například na Flédě si však spočítali, že i kdyby svůj měsíční program akcí propagovali legálně jen pětinou plakátů oproti dosavadní praxi, vyšla by je kampaň na čtvrt milionu korun.
Brnu děláme reklamu, poukazují kluby
Lednová změna plakátovací politiky zastihla kluby nepřipravené. Obratem začaly jednat s městem i městskou částí. A navrhly i vlastní způsob řešení. Podle nich by bylo nejlepší vytvořit fond výhodně poskytovaných městských reklamních ploch, o které pak budou jednotlivé kulturní akce soutěžit.
Jednání s náměstkem primátora Matějem Hollanem (Žít Brno) ani po měsících k ničemu nedospěla navzdory tomu, že si vzděláním muzikolog větší podporu kultury nezřizované městem vytyčil jako jednu z priorit.
„Návrh se vedení města líbil, ale v ten moment se začala rozpadat koalice, a tak se to přestalo řešit. Dodnes se nic nestalo,“ podotkl Stara.
„Brnu přitom děláme reklamu i za hranicemi, dostáváme sem kvalitní a světově známé interprety. Podporujeme i místní průmysl, na klubech jsou závislí další živnostníci,“ dodal Stara s tím, že kluby počítají týdny do začátku podzimní sezony, která pro ně bude znamenat další ztráty.
Hollan to ale vidí jinak. „Doufám, že v řádu měsíců bychom měli vytvořit takové podmínky, které budou pro všechny přijatelné. Vina je ale na obou stranách. Pakliže provozovatelé klubů věděli, že jejich podnikání je takto závislé na černém výlepu, měli to řešit daleko dříve. Město se nyní dostává do paradoxní situace. Je kritizováno za to, že vymáhá dodržování zákonů,“ konstatoval Hollan.
Museli vědět, že to jednou skončí, vzkazuje radní
Náměstek primátora tvrdí, že chce v nejbližší době například dosáhnout toho, aby brněnský dopravní podnik poskytoval pořadatelům kulturních akcí své reklamní plochy ve vozidlech se slevou až 70 procent.
Zároveň sám připustil, že služby firmy Rengl jsou předražené. „Můžu navrhnout, aby to projednala rada,“ řekl Hollan.
Zároveň upozorňuje, že samo město momentálně nemá dostatek ploch, které by mohlo kulturním institucím přenechat. „Nejspíše bude nutné změnit vyhlášku, aby se v městské památkové rezervaci mohla reklama na kulturu objevovat. Současná vyhláška to totiž zakazuje a na rozdíl od let předešlých se začala více uplatňovat,“ dodal Hollan.
Do konce září pak kluby mohou podávat žádosti o dotace na svou podporu pro příští rok – rozděluje se ale pouze milion korun.
Do zachraňování klubů se příliš nehrne samotná městská část Brno-střed. „To je, jako bychom dávali kompenzaci řidičům za to, že nemohou jezdit pětasedmdesátkou tam, kde je nařízená padesátka, a rozvezou kvůli tomu méně zboží nebo lidí,“ uvedl radní pro legislativu Svatopluk Bartík (Žít Brno).
„Pokud někdo dlouhodobě těží z nezákonných postupů, musí počítat s tím, že jednou přestanou fungovat,“ dodal Bartík s tím, že městská část poskytne například plochy ve svém zpravodaji a na části zastávek se objevily v osvětlených vitrínách programy klubů z centra.
