„Oproti roku 2012 vzrostla průměrná měsíční útrata za víno o 65 korun na 379 korun. Za lahev pro vlastní spotřebu jsme ochotni vyndat z peněženek až 155 korun, což je ve srovnání s rokem 2012 o 33 korun více. Ještě lépe jsou na tom ale přátelé a rodina, kterým jako dárek kupujeme vína až za 229 korun,“ vypočítává mluvčí Vinařského fondu Dominika Uhrová.
Ochotu lidí za kvalitní víno si zaplatit potvrzuje i Markéta Sojková, šéfka marketingu mikulovského Vinařství Volařík.
„Platí to stoprocentně. Sami vůbec nevyrábíme vína v kategorii těch levnějších. Průměrně stojí lahev vína kolem 250 korun a lidé skutečně nemají problém je zaplatit. Naopak každoročně řešíme spíše to, že máme vína na prodej málo,“ poznamenala.
Tím však dobré zprávy pro vinaře nekončí – sumu utracenou za víno nezvyšuje jen výběr dražších a kvalitnějších vín – roste i spotřeba.
„Ubylo konzumentů, kteří si na jedno posezení nedají více než dvě deci vína, a naopak mírně narůstá počet těch, kteří si dopřejí od tří deci až po celou lahev,“ vyjmenovává Uhrová. Průměrně za týden vypijeme 0,53 litru vína.
Vládnou domácí značky
Moravská a česká vína jsou přitom pro spotřebitele jednoznačnou prioritou. Preferuje je 60 procent Čechů, zatímco přednost zahraniční produkci dává jen necelá desetina konzumentů.
„Vína z Moravy a Čech jsou nám nejbližší a máme je nejraději zejména kvůli jejich lepší a všeobecně vyhovující chuti i vysoké kvalitě. Svým nákupem ale také rádi a cíleně podporujeme moravské a české výrobce,“ komentoval výsledky průzkumu Jaroslav Machovec, ředitel Vinařského fondu, který si pravidelné průzkumy spotřebitelského chování zadává už od roku 2006.
Nejvíce jsme si z bílých vín oblíbili odrůdy Pálava, Rulandské šedé, Chardonnay, Sauvignon nebo Tramín červený. Mezi červenými víny vede Modrý Portugal, který následuje Frankovka a Svatovavřinecké.
„O Pálavu je skutečně velký zájem, a to nejen na místním trhu, ale také v zahraničí,“ potvrzuje Markéta Sojková. Podle ní je totiž odrůda pro konzumenty snadno rozpoznatelná a zajímavá výraznou aromatikou. Zároveň jako lokální produkt nesoucí jméno Pálavských vrchů slouží mnohdy jako suvenýr.
Za povšimnutí stojí i skladba konzumentů, ze které letos poprvé výrazně vyčnívá skupina mladších žen do 34 let. „Ta sice představuje patnáct procent všech konzumentů, avšak vypije téměř čtvrtinu všeho vína u nás, tedy o tři deci vína týdně víc než průměrný konzument,“ říká Dominika Uhrová.
Šest z deseti Čechů podle průzkumu nakupuje víno v supermarketech a hypermarketech, třetina utrácí i ve vinotékách a pětina přímo u vinařů. Víno vybírají zejména na základě předchozí zkušenosti, většinově se zaměřují na vyzkoušené značky, vinařství a druhy vín, ale dají i na doporučení, a tak se nebojí ochutnávat nová vína.