Interaktivní film, jehož pokračování mohli v klíčových momentech ovlivňovat sami diváci pomocí hlasovacího zařízení, se stal šlágrem výstavy. V tuzemsku však moc diváků projekt neměl, krátce po svém vzniku totiž putoval do trezoru.
"Kinoautomat byl unikátní ve své interaktivitě a také tím, že kombinoval filmové představení s živým hercem, což je také jeden z vynálezů československé kultury konce 50. a začátku 60. let, na podobném principu fungovala i Laterna Magika. Bohužel se stal známějším v zahraničí než doma, zatímco na EXPU jej viděly statisíce lidí, u nás běžel jen krátce počátkem 70. let," vysvětlil docent Jiří Voráč, vedoucí Ústavu filmu a audiovizuální kultury Masarykovy univerzity.
V roce 1972 byl totiž Kinoautomat jako "ideologicky nepřípustný" zakázán. Ne snad kvůli obsahu, ale kvůli tvůrcům, například Pavlu Juráčkovi, jehož jméno bylo za normalizace tabu.
Až po více než čtyřiceti letech, zásluhou režisérovy dcery Aleny Činčerové, se vrátil do sálů kin, například v dubnu jej mohli vidět diváci ve Washingtonu a v New Yorku.
Brno jej uvidí vůbec poprvé právě dnes. "V nelehkém rozhodování o tom, jak má děj filmu dále pokračovat, bude divákům na pódiu pomáhat moderátor promítání Josef Polášek," uvedl Daniel Zásměta z Brněnského kulturního centra.
Vstupenky jsou stále k dostání na pokladně kina, a to v ceně 100 korun pro hlasující a 80 korun pro "pasivní" diváky.
kinoautomatČlověk a jeho dům režiséra Radúze Činčery byl prvním filmem na světě, ve kterém diváci mohli zasahovat do vývoje děje. Situační komedie, jejíž zápletka se točí okolo obyvatel jednoho činžovního domu, se vždy v určitém napínavém momentě zastaví, na jeviště před plátno vyjde moderátor a vyzve diváky, aby pomocí dvou tlačítek ve většinovém hlasování rozhodli, jak bude příběh dále pokračovat. |
