Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Český rozhlas Brno jako křižník v multimediální smršti

  16:30aktualizováno  16:30
UMĚNÍ & KRITIKA - Moravo, Moravo... Motiv zlidovělé písně Ludvíka Dietricha, který hrál od roku 1935 do etéru ze speciálního znělkostroje značky Petrof, zní dodnes v uších všem, kteří na nezaměnitelném symbolu brněnského studia Českého rozhlasu vyrostli. A svým způsobem symbolizuje i specifikum, jímž se brněnské rádio odjakživa pyšnilo. Jak je to dnes?

První studio Českého rozhlasu Brno bylo zřízeno v pavilonu na střeše Zemského domu 1.9.1924 | foto: archiv Českého rozhlasu

Je kromě nostalgie nějaký jiný důvod k poslechu stanice, jejíž záběr od stréčka Křópala po Jana Skácela zahrnuje impozantní výčet osobností typu Oldřicha Nového, Karla Högera či Františka Kožíka, básníky, literáty, muzikanty či herce spojené s tím nejlepším, co v brněnské kultuře vznikalo?

Oldřich Nový, František Kožík i autor Malého Bobše

František Kožík, tajemník literární redakcePětaosmdesát let poté, co začal tehdejší Radiojournal bojovat o pozornost posluchačů z vysílače v Komárově, prožívá Český rozhlas Brno přelomové období. Stále se pyšní superlativy nejstarší, největší a nejposlouchanější regionální stanice Českého rozhlasu.

V jeho chodbách a archivech se lze stále zaposlouchat do ozvěn kroků legend, které tudy prošly a prošlapaly cestu k standardům rozhlasáckého řemesla.

To byla třeba ve 30. letech minulého století skupina mladých mužů, dnes nazývaná brněnskou rozhlasovou školou. I když se do ní počítají i brněnské aktivity divadelníků E. F. Buriana a Jindřicha Honzla, reprezentuje ji především František Kožík, dodnes čtený a oblíbený spisovatel, který ve svých brněnských rozhlasových začátcích s velkou mírou kreativity objevoval možnosti rozhlasové hry.

HögerVladimír Konupka a a Karel Kosina, populární konferenciéři brněnských kabaretů

Jeho epos Cristobal Colón, poprvé uvedený 12. dubna roku 1934, pracoval s hudbou, sborovou recitací i reportážními prvky.

V počátcích angažovalo rádio i Oldřicha Nového, tehdy režiséra operety Národního divadla v Brně, kterého sláva filmové star teprve čekala. Nesmírně populární součástí programu se staly i "plky" fiktivní postavy stréčka Křópala z Břóchovan, již od roku 1925 vytvářel herec a zpěvák Valentin Šindler.

Oldřich Nový

Výčet jmen, která během let vtiskla brněnskému rozhlasovému vysílání charakter a zvuk, je dlouhý. Vedle snad nejčastěji vzpomínaných jmen legendární literárně-dramatické redakce, kterou od konce padesátých let postupně tvořil Jan Skácel, Miroslav Skála, Vlastimil Pantůček, Oldřich Mikulášek či Antonín Přidal, nelze pominout ani Ludvíka Kunderu či Květu Legátovou nebo například roční ředitelskou epizodu z Prahy dosazeného Josefa Věromíra Plevy.

A ve své době pilíře taneční hudby a jazzu jako Gustav Brom či Erik Knirsch, Ladislav Kozderka, BROLN i nespočet folkloristů. To vše byl brněnský rozhlas.

Nedatovaná fotografie ze začátků Orchestru Gustava Broma

A dnes? Uprostřed multimediální smrště proplouvá snad trochu omšelý a pomalý křižník rádia z Beethovenovy ulice na vlnách, brázděných rychlými a hlučnými čluny konkurence privátních stanic. Má šanci na přežití?

"Kromě toho, že vytváří samostatné krajové vysílání, je Český rozhlas Brno i největší regionální producent pořadů pro veřejnoprávní rozhlasové stanice," říká šéfredaktor vysílání Jaromír Ostrý.

"A je do značné míry výlučný tím, že stále setrvává u klasického formátu variety, tedy formátu, v němž řada rozhlasových žánrů žije vedle sebe. Hovoříme o žánrech hudebních i literárních. V těch pak dnes převažují povídky a drobné literárně publicistické útvary," dodává Ostrý.

Vysílalo se z mnoha prostředí. Fotografie dokumentuje vysílání z četnické stanice.

Cílí na střední generaci, úspěch ale mají spíš u lidí nad pětapadesát

Připouští ovšem, že se především mladé publikum od tradičních médií odvrací. "Řada lidí navíc poslouchá rozhlas jako kulisu a požaduje více hudby, pro takové posluchače charakter našeho vysílání samozřejmě příliš vhodný není," říká šéfredaktor, podle něhož je vysílání Českého rozhlasu z Brna orientováno především na posluchače střední generace, ale největší skupinu příznivců nachází mezi lidmi kolem pětapadesáti let.

"Zatímco celoplošné rozhlasové stanice jsou více orientované na městského posluchače, my se snažíme oslovit lidi na venkově. Máme dvě stě deset tisíc posluchačů. Část jich sice stárne s námi, ale někteří přecházejí k poslechu našeho vysílání i od jiných stanic. Obvykle proto, že je přestane uspokojovat rádio tvořené proudem hudby a začnou hledat něco jako komponovaný program," popisuje šéfredaktor.

Dechovka, folklór, léta důvěrně známé hlasy moderátorů v tempu výrazně pomalejším, než obvyklý překotný proud slova a hudby privátních stanic, to je typický zvuk, pro který veřejnoprávní rádiové vysílání z Brna mnoho lidí vyhledává a jiní zase naopak pomíjejí.

Lev Vašíček

Lze ovšem myslet na budoucnost v situaci, kdy publikum s vysíláním stárne a kdy už lze jen velmi obtížně navázat například na zmiňovanou zlatou literárně-dramatickou éru 60. let minulého století?

Jaromír Ostrý uvádí přinejmenším několik příkladu, kdy se kombinace tradičních žánrů s požadavky lidí multimediálního věku setkává ve šťastné konstelaci. "Třeba Toulky českou minulostí, jeden z našich nejúspěšnějších pořadů vůbec. Je pozoruhodné, že podle průzkumů převažují mezi posluchači Toulek lidi se základním vzděláním. Je to příkladem potřeby lidí doplňovat si vzdělání a vědomosti v každém věku a nabízet něco takového je jednou z možností rozhlasového vysílání tohoto typu," popisuje Ostrý.

Budoucnost? Internetová rádia a podcasty

variety

Vysílání Českého rozhlasu Brno je výjimečné tím, že stále setrvává u klasického formátu variety, v němž řada rozhlasových žánrů žije vedle sebe

"Jiným zajímavým zjištěním je to, že naše literární pořady poslouchají často lidé, zaměstnaní například v oblasti internetových technologií. Změnit prostředí vizuální komunikace a počítačových monitorů za možnost poslechu je pro ně určitou formou relaxace. I v této souvislosti si myslím, že rozhlas půjde čím dál víc cestou zaznamenávání literatury, natáčení zvukových knih," míní šéfredaktor.

Předpokládá však, že vývoj od klasických formátů a způsobů rozhlasového vysílání směrem k internetovým rádiím a podcastingu, tedy možnosti naprogramovat a volit mezi nabídkou pořadů a žánrů podle vlastního uvážení podobně, jako když si člověk přehrává filmy nebo hudbu v počítači, je jedinou cestou k zachování posluchačské přízně i v budoucích letech.

podcasty

Je třeba počítat s trendem, že si posluchači budou chtít vybírat a volit programy až ve chvíli, kdy mají čas. A že budou vyhledávat výjimečné věci

"Je třeba počítat s trendem, že si posluchači budou chtít vybírat a volit programy až ve chvíli, kdy mají čas a mohou v klidu poslouchat. A že budou vyhledávat výjimečné věci, například literaturu. Pokoušíme se jim takové věci nabídnout, nedávno jsme například získali od Milana Kundery práva k natočení jeho Směšných lásek," dodává.

"Příkladem cyklu, který vzniká v rámci Programu regionálního rozvoje, který je také součástí studia, je pásmo životopisů. Celý týden se denně v desetiminutových profilech pořad vrací k jedné osobnosti. Ať už si posluchač vybírá z živého vysílání, nebo v budoucnu využije možností internetu, vždy půjde o to, kdo a jak pro něj pořady dělá. Na tom se snažíme stavět," vysvětluje.

Jedním z pilířů brněnského studia Českého rozhlasu je folklór. Dramaturgové mohou pracovat se stovkami hodin cenných archivních záznamů, ale pracuje se zde především s faktem, že folklór je stále živou, v posledních letech snad i ožívající součástí kulturního a společenského života Jihomoravanů.

Chystá se i internetové vysílání o folklóru

Od příštího roku se připravuje spuštění internetové hudební regionální stanice zaměřené na folklór. "Vztah lidí k folklóru, to není klišé, setkávám se s ním denně. K pětaosmdesátému výročí vznikl projekt Moravská rodina. Každý den se vysílá záznam života v jedné moravské obci a součástí toho je vždy i zpívání. Neuvěřitelná a přes hranice našeho regionu v podstatě nesdělitelná zkušenost je zaznamenávat desítky krásně zpívajících dětí, které jsou často členy folklórních souborů, vedených mladými, talentovanými lidmi," popisuje Jaromír Ostrý.

Budoucnost rádia vidí ve stále intenzivnější komunikaci s posluchači. "Ti musí mít pocit, že spoluvytváří program. Musí cítit přítomnost rádia na místech, kde se dějí věci, které jsou pro ně důležité. V terénu, v životech lidí, kteří rádio poslouchají."





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ministr obrany Martin Stropnický (ANO)
Jak se činili poslanci? Nejméně hlasoval Stropnický, nejvíc Sklenák

Jak si vedlo v uplynulém volebním období třiadvacet jihomoravských poslanců? MF DNES zmapovala jejich aktivitu. Řadě z nich se podařilo prosadit důležité...  celý článek

(Ilustrační snímek)
U brněnských nádraží vzniknou nová parkoviště, jedno zřídí i Jančura

U brněnských nádraží vzniknou stovky nových parkovacích míst. Jedno z parkovišť chce zřídit i majitel společnosti RegioJet Radim Jančura, aby do vlaků přilákal...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Za nelegální domov pro seniory dostali provozovatelé podmíněné tresty

Podmíněné tresty a zákaz podnikání dostali u Okresního soudu v Blansku čtyři lidé, kteří bez potřebných povolení provozovali v Kunštátě dům pro seniory. Podle...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.